thimerosalu a pak byla nahrazena nebuněčnou vakcínou. Díky přesnosti dánského registru bylo možné porovnat osoby očkované s thimerosalem a bez něj. Mezi oběma skupinami nebyl nalezen rozdíl v incidenci PAS. Odstranění thimerosalu z vakcín bylo následováno zvýšenou incidencí PAS, nikoli poklesem. V USA naopak zátěž thimerosalem během devadesátých let stoupala, nicméně tendence nárůstu autismu byla stejná jako v Dánsku a Švédsku, kde byl naopak úplně vyřazen. Rutter (2005) nakonec svou analýzu uzavřel tím, že se nepodařila prokázat souvislost mezi incidencí autismu na jedné straně a očkováním MMR nebo thimerosalem na straně druhé. Ke stejným závěrům později došla i řada dalších autorů revidujících tuto citlivou problematiku, například Susan Folsteinová (Bölte a Hallmayer, 2011). Rutter však nemohl vědět, co dnes víme my. Po mnoha letech se ukázalo, že autor hypotézy o souvislosti vzniku autismu s očkováním, britský lékař Andrew Wakefield, prokazatelně falšoval data svých výzkumů, aby jejich výsledek vyzněl kladně. V roce 2010 Britská lékařská rada zakázala Wakefieldovi vykonávat lékařské povolání na celém území Velké Británie. Časopis Lancet se od původního Wakefieldova článku z roku 1998 oficiálně distancoval. Ve světle faktů Wakefieldovi nezbylo než se přestěhovat do USA, ale ani tam lékařskou praxi nevykonává. Živí se jako poradce a aktivista proti očkování. V době konspiračních teorií však Wakefieldova falešná hypotéza žije navzdory faktům svým vlastním životem. Někteří rodiče skálopevně věří, že se Wakefield stal obětí konspirace výrobců vakcín, a nenechávají své děti nadále očkovat. V důsledku toho klesá proočkovanost a ve světě se množí infekční nemoci, které byly již téměř vymýceny. Opět na ně umírají lidé, kteří by nemuseli. Už Hérostratos, když zapaloval slavný Artemidin chrám v Efezu, věděl, že slavným se člověk může stát i špatným činem – dokonce mnohem snadněji než skrze jakýkoli čin dobrý. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283070
26
Česká lékařská komora varuje V roce 2009 dosáhl rozsah alternativních a zároveň komerčně založených přístupů k autismu v České republice takových rozměrů, že vedení České lékařské komory (ČLK) pověřilo vědeckou radu komory, aby se věcí zabývala. Vědecká rada celou problematiku revidovala a vydala následující stanovisko: „Vědecká rada České lékařské komory se na svém zasedání dne 10. září 2009 zabývala problematikou alternativních přístupů k prevenci a léčbě dětského autismu a jiných poruch autistického spektra. Vědecká rada ČLK považuje jakoukoli souvislost vzniku autismu s očkováním dětí za neprokázanou. Vědecká rada dále konstatovala, že pro používání dietní a/nebo imunologické léčby autismu neexistují v současnosti důkazy, tak jako jsou dnes v ‚medicíně založené na důkazech‘ standardně požadovány při zavádění nových léčeb.“ (Hrdlička, 2009) Toto stanovisko potvrdila vědecká rada ČLK i v roce 2012. Problematiku autismu a očkování jsme podrobně probrali v předchozí kapitole, a tak se v této kapitole soustředíme na další dva body stanoviska ČLK, tedy na dietní a imunologické léčby PAS.
Problematika diet
Tento alternativní pohled na autismus se snaží vysvětlit autis mus jako metabolickou chorobu a různé navrhované diety mají kompenzovat údajnou neschopnost organismu autistických pacientů metabolizovat některé látky. Nejčastěji jsou navrhovány diety bez lepku a bez kaseinu. V době jednání VR ČLK byla 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283070
k dispozici kritická analýza těchto dvou diet od autorů Millward et al. (2008) pro proslulou Cochrane Database of Systematic Reviews. Byly jimi nalezeny jen dvě malé randomizované kontrolované studie s celkovým počtem 35 probandů. Autoři přehledného review konstatovali, že publikované práce nepoužívaly obecná měřítka pro zlepšení, a nebylo tedy možné provést metaanalýzu, jak bývá v Cochrane Reviews zvykem. První studie nalezla tři pozitivní efekty dietární intervence (na celkové autistické rysy, na sociální izolaci a na celkovou schopnost komunikovat a interagovat), druhá studie naopak nenalezla žádné rozdíly mezi pokusnou a kontrolní skupinou. Millward et al. konstatují, že současná úroveň důkazů pro účinnost diet je chudá. Je nedostatek důkazů nejen o efektivitě, ale také o potenciálních škodách a nevýhodách dietních postupů. Na základě tak slabé úrovně důkazů nelze vydat žádné definitivní doporučení pro používání diet. Autoři aktuálního review potvrdili, že na této situaci se dodnes nic nezměnilo (Fraguas et al., 2019).
Imunologická problematika
U PAS je popisována řada imunologických abnormalit, např. výskyt autoprotilátek proti bílkovinám nervového systému, abnormality T-lymfocytů, dysregulace produkce cytokinů aj. Řada autorů se ovšem domnívá, že se jedná pouze o epifenomén, který nemá kauzální vztah ke vzniku autismu, podobně jako jsou nalézány imunologické odchylky u řady psychiatrických onemocnění (deprese, schizofrenie), aniž by byly spojovány s jejich etiologií. Jiní autoři se domnívají, že imunologické abnormality mohou hrát roli v etiopatogenezi autismu, nicméně i tak hodnotí dosavadní důkazy jako rozporné. Mezi nadějné směry výzkumu patří výzkum maternálních autoprotilátek zaměřených vůči proteinům fetálního mozku. Je známo několik 100 Ukázka elektronické knihy