Asi bych to tak nenazýval, ale prostě je pryč, prolétlo Kjelssonovi hlavou. „Už podle prvního ohledání mohu říct, že útok byl vedený s maximální přesností. Ta ženská věděla, co dělá, ale po pitvě budu vědět víc,“ odvětil Halvand. „Myslím, že je to jasné!“ vyhrkl Sandin a ukázal rukou ven z domku. Sandin prošel kolem Kjelssona ven. Doktor zakroutil nechápavě hlavou. „Vždycky má tak unáhlené závěry?!“ zeptal se kapitán s pohledem na doktora Halvanda. „Že byste ho prokoukl během té krátké chvilky, co jste tady?!“ pousmál se Halvand „Moderní přístupy,“ dodal Kjelsson. „Cože?!“ „Ale nic.“ Doktor pokynul hlavou a pokračoval v odebírání vzorků. Kjelsson s Romstromovou opustili místo činu. Před schody se zastavili u poručíka Sandina, který právě popotáhl ze své cigarety. Mlčky se díval směrem k jezeru. „Kouříte?“ zeptal se pohledem na Kjelssona. „Ne.“ „A vy…ehm…asi ne!“ dodal Sandin. Romstromová jen zakroutila hlavou. „Já se podívám ke břehu, jestli vám to nebude vadit,“ navrhl Kjelsson.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282948
Sandin kývl a rukou ho pobídl. „Klidně!“ „Půjdu s tebou,“ ozvala se Romstromová. Kjelsson přikývl a vyrazil nejkratší cestou ke břehu jezera Viared. Saffi přidala na kroku, aby chytla jeho krok. U prvních kamenů se zastavili a pozorovali klidnou hladinou zdejšího jezera, kde se bílá mlha držela metr nad vodní hladinou. „Nejsme tam moc platní,“ podotkla Romstromová. „Počkáme, až si koroner odveze oběť a pojedeme do Boras,“ řekl Kjelsson. Sotva to dořekl. Doktor Halvand se svým pomocníkem odnášeli mrtvého Emara Jukoviče. Naložili ho do své dodávky a opustili místo činu. „Zřejmě už má vše potřebné,“ dodal Kjelsson. „Pojedeme?“ „Vydrž Saffi, musíme to říct Sandinovi.“ „Okej.“ Policisté vyrazili k chatce, kde byl zavražděn Emar Jukovič, jeden z podezřelých z vraždy Olafa Byrstenda. „Už jste se pokochali výhledem?!“ zeptal se Sandin. „Má to svou atmosféru,“ odvětil Kjelsson. „A to jste neviděl jezero Vä em.“ „Myslím, že ve Švédsku je spousta nádherných míst, včetně dalších jezer,“ poznamenala Romostromová. „To v každém případě,“ odkýval to Sandin. „Chtěl bych se vrátit do Boras a účastnit se pitvy toho Jukoviče,“ navrhl kapitán.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282948
„Proč si nepočkáte na pitevní zprávu od doktora Halvanda?“ „To může být za dvě hodiny.“ „No, to jo,“ řekl poručík, jako by o nic nešlo. „Rád bych jel do Boras,“ trval Kjelsson na svém. „A co vy? Pojedete s námi nebo zůstanete s vaším týmem?“ „Ještě to tu prohlédneme, jestli nám něco neuniklo. Je divné, že se Josif Almgren vytratil a nechal tady svého zetě.“ „Dobře mi pojedeme. Uvidíme se v Boras.“ „Okej, kapitáne,“ pokynul Sandin hlavou a vrátil se k seržantu Berqvistovi a Enkvelovi. Kjelsson pokynul na Romstromovou a vyrazili ke svému vozu. Kapitán se ujal řízení a během několika minut navedl stříbrný Saab na hlavní silnici směřující do Boras.
Ukázka elektronické knihy