Stabenow3-zlom.qxd1.10.202019:11Stránka98
rozhodli moci poptávky vzepřít, zjistili, že vedou předem prohranou bitvu. Trh s kožešinami zkolaboval, Rusové Aljašku prodali Američanům a ruské obchodníky vystřídali velrybáři, po nichž přišli zlatokopové a pak američtí vojáci. A nyní tahle invaze: rybáři a zpracovatelé, Američani, Korejci, Japonci, Rusové, Tchajwanci, ti všichni doslova odírali pacifické dno, aby se pokusili uspokojit světovou poptávku po mořských plodech. Cesta stoupala mezi dvěma kopečky a vzápětí se na obzoru objevily střechy vesnice. V podstatě šlo jen o řadu domků vybudovaných podél pobřeží. Z jedné strany je ohraničovala štěrková cesta vedoucí podél pláže a z druhé silnice, která kopírovala zregulovanou řeku, jež sváděla vodu z Unalašského jezera do Iliuliuckého zálivu. Vesničku tvořila pestrobarevná sbírka prostých domků, přívěsů a starých chatek a srubů z druhé světové války. Některé byly jen přízemní, jiné měly i první patro, některé byly už stářím, větrem a slanou vodou ošlehané do šeda, z jiných čišela nezpochybnitelná ruka zahraničních prefabrikátů. Umístěním i vzhledem připomínala Unalaška Kate Niniltnu. U břehu viděla oranžové bójky, nepochybně k uvazování loděk a člunů vesničanů. Měli tam starý kostelík se dvěma věžičkami zakončenými cibulovitými dómy a jedinečnými pravoslavnými kříži se šikmým spodním břevnem, které údajně Ježíš při ukřižování samou bolestí pokřivil. Pláž tvořil úzký pruh šedého písku, a protože měla Kate pro pláže odjakživa slabost, prošla kolem posledního domu ve vsi a pokračovala vysokou trávou vyrůstající ze sněhového poprašku až k vlhkému písku mezi trávou a příbojem. Nad vodou se převalovala mlha, a třebaže Kate slyšela živý provoz přístavu 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282851
Stabenow3-zlom.qxd1.10.202019:11Stránka99
vzdáleného ani ne osm set metrů přes moře, jeho ruch byl tady jakoby utlumený. Pláž se rozpínala do dálky před ní a Kate vykročila. Z mlhy se vyloupl rybářský člun a přirazil ke břehu, až zakřupal štěrk. Kate k němu přiskočila, zachytila ho a vytáhla dál na pláž. Jeho majitel vyskočil ven a vděčně jí pokývl. Kate pokračovala v chůzi a muže znovu pohltila mlha. O kus dál se před ní postupně zhmotnily dvě další postavy, otec, který právě vysvětloval synovi, jak vyspravit sítě. Muž se zarazil v půlce pohybu, s jehlou v pokroucených prstech, a oba Kate mlčky sledovali, dokud je neminula. O břeh pleskaly drobné vlnky, dozvuky projíždějících lodí. Mlha ji chladila na tvářích a zakrývala jí výhled, a proto jí sluch pracoval o to usilovněji a ona je zaslechla dřív, než je spatřila. Na břehu dřepěla v kroužku skupinka dívek, v místě, kde byl písek nejvlhčí. Kate se k nim potichoučku připlížila a nakoukla jim přes ramena. Jedna z dívek seděla na zemi s podivně zkroucenýma nohama. Byla hřmotná a měla malou hlavu, která k jejímu tělu vůbec neseděla. Nos jako by tvořily jen nosní dírky, jimiž tichounce hvízdal vzduch, kdykoli se nadechla. Něco říkala a Kate se nejprve zdálo, že mluví aleutsky, ale pak jí došlo, že má dívka nejspíš rozštěp patra, protože jí nerozuměly ani ostatní a kamarádka vedle ní jim tlumočila. „Gakgak,“ vyhekla dívka s pokroucenou nohou. „Kajak,“ zopakovala ta vedle ní. „Kajak. Pták. Muži. Připluli ti muži na kajaku nebo přiletěli, Sasho?“ „Kajak,“ zahuhlala Sasha. „Muži. Pták. Muži.“ „A co je tohle?“ ukázala do písku jiná dívka. „Vypadá to jako ‚domov‘,“ hádala další popleteně. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282851
Stabenow3-zlom.qxd1.10.202019:11Stránka100
„Asi jsem úplně blbá, Sasho,“ omlouvala se tlumočnice. „Nechápu to. To je nový příběh?“ Dívky se skláněly k zemi a Kate se vytáhla na špičky, aby přes ně zahlédla, co je na zemi tak uchvátilo. Sasha kreslila do písku. „Kajak,“ zopakovala pevně a nad třemi zvlněnými linkami načrtla další zakřivenou na obou koncích nahoru. „Pták.“ Několika rychlými tahy vytvořila vedle kajaku křídla a zahnutý zobák. „Muži.“ Řada ypsilon s nožičkami pochodovala od kajaku k ptákovi. Tři šli, zatímco dva další čekali stranou. Sasha jedním máchnutím celý příběh uzavřela do dokonalého kruhu, který obíhal nohy přihlížejících dívek. Uprostřed prvního kruhu nakreslila druhý, téměř pět centimetrů od toho předchozího. Oba byly dokonale souměrné a z dívčiných pohybů čišela ladnost a jistota. Zpočátku si Kate myslela, že Sasha kreslí prstem, ale když se sehnula, aby lépe viděla, došlo jí, že vypravěčka v pokřivené ruce svírá nůž vyřezaný z mrožoviny. Připomínal maličkou šavli a v tlumeném odpolední světle takřka zářil, ohlazený a nablýskaný roky užívání. „Páni,“ vydechla Kate bezděčně. „To je nádhera!“ Dívky sborově zaječely a rozeběhly se do všech stran. Sasha by utekla taky, ale zdeformovaná noha se jí podlomila a ona se s heknutím rozplácla na zemi. Při pádu jí vyklouzl z ruky nožík a Kate se pro něj natáhla. „Ne!“ vykřikla Sasha. „Neboj se,“ uklidňovala ji Kate rychle a klekla si vedle ní. „Tady,“ podala jí nůž a Sasha jí ho vytrhla z ruky a přitiskla si ho na prsa. „Neboj se,“ zopakovala Kate konejšivým hlasem. „Nechci ti ublížit. Já jsem Kate. Jak se jmenuješ ty?“ 100
Ukázka elektronické knihy