Obrázek 4.1: Maximalizace zisku (vlastní zpracování)
Na levé straně vidíme, že podmínka maximalizace zisku je splněna při objemu výstupu Q2. Při objemech výstupu Q1 a Q3 jsou průměrné příjmy a průměrné náklady stejně vysoké. Tudíž zisk je při těchto objemech produkce nulový. Mezi těmito výstupy jsou průměrné náklady nižší než průměrné příjmy, a firma má proto kladný zisk, při ostatních výstupech by byly průměrné náklady vyšší než průměrné příjmy a firma by tedy realizovala ztrátu. Tuto skutečnost zachycuje funkce zisku (černá) na pravé straně obrázku 4.1 Shrneme-li, postačující podmínka vyžaduje, aby směrnice mezních nákladů byla vyšší než směrnice mezních příjmů, což je triviální proto, že směrnice mezních příjmů je záporná. Tudíž 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282817
kdekoliv v rostoucí části mezních nákladů je splněna postačující podmínka maximalizace zisku. Při množství výstupu Q2 je tedy splněna jak nutná, tak postačující podmínka maximalizace zisku. Můžeme si představit, že by se mezní příjmy a mezní náklady mohly setkat i v klesající části mezních nákladů, tam by však nebyla splněna postačující podmínka, neboť mezní náklady by při takovém výstupu musely klesat rychleji než mezní příjmy a jejich směrnice by byla proto nižší než směrnice mezních příjmů. Takový výstup by odpovídal maximalizaci ztráty (funkce zisku by byla v extrému). Z uvedeného rovněž vidíme další souvislosti. V předešlé kapitole jsme uvedli, že prakticky se firma bude pohybovat se svou produkcí vždy v části klesajících mezních produktivit. Nyní vidíme proč. Pouze v části rostoucích mezních nákladů (klesajícího mezního produktu práce v krátkém či klesajících výnosech z rozsahu v dlouhém období) firma může najít objem výstupu, který ji bude přinášet maximum zisku. Rovněž z uvedeného plyne, že pouze jedno nákladové optimum firmy, z pohledu dlouhého období, současně představuje maximum zisku. Z pohledu dlouhého období je tedy nákladové optimum firmy nutnou, nikoliv však postačující podmínkou maximalizace zisku. Je nutné si uvědomit, že splnění nutné a postačující podmínky maximalizace zisku rozhodně firmě negarantuje kladný ekonomický zisk. Pouze garantuje tu nejlepší dostupnou situaci 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282817
z pohledu zisku. Uvažujme, že funkce AR, MR a MC by byly stejné jako doposud, ale funkce průměrných nákladů by se posunula do své červené verze. Na první pohled je jasné, že při jakémkoliv výstupu jsou průměrné náklady vyšší než průměrné příjmy, firma je tedy vždy ve ztrátě. Splnění nutné a postačující podmínky
maximalizace
zisku
by
v takovém
případě
garantovalo, že firma bude mít tu nejnižší možnou ztrátu, což je patrné z červené funkce zisku v pravé části obrázku. Poté, co firma zvolí výstup, volí rovněž cenu produkce. Logicky chce produkci prodávat za co nejvyšší cenu. Nejvyšší možná cena plyne z poptávky. Pokud tedy v levé části obrázku 4.1 protáhneme množství Q2 na poptávku, na funkci průměrných příjmů zjistíme, za jakou cenu firma bude produkci prodávat. V tomto případě se jedná o cenu P2. Vrátíme-li se k černým průměrným nákladům, pak při výstupu Q2 jsou náklady na jednotku výstupu AC2. Rozdíl P2 a AC2 představuje jednotkový zisk. Když jej vynásobíme objemem produkce Q2, získáme celkový zisk, který je představován obsahem modrého obdélníku. Pro situaci červených průměrných nákladů si můžeme představit jednotkovou ztrátu AC2 – P2 a celkovou ztrátu jako obsah červeného obdélníku. Způsob, jakým firma stanovila cenu, se nazývá stanovení ceny přirážkou k mezním nákladům. Vidíme, že cena P2 převyšuje mezní náklady v dané situaci MC2. Pokud využijeme vztah pro mezní příjmy (3.16) a dosadíme do něj nutnou podmínku 100 Ukázka elektronické knihy