pomyslný talár a začne hodnotit, obviňovat a odsuzovat. Stačí si položit otázku, jak často se v duchu vracíte k bývalému partnerovi a tomu, jak vám ublížil? Když se vám něco po rozchodu nedaří, jak se k tomu stavíte? Kam plynou vaše myšlenky? K partnerovi? A co když mluvíte o svém rozchodu? Jaká slova používáte? Stěžujete si a obviňujete bývalého partnera? Bohužel obviňování druhého stejně jako přehnané pocity viny škodí našemu tělu i duši. I přestože se „obžaloba“ zakládá na skutečnosti a ostatní lidé nám ji potvrdí, stejně nám neprospívá. Je totiž plná „negativních“ emocí. Většinou s sebou nese vztek, nenávist, pomstychtivost, kritiku a další. Představte si, kdy naposledy jste přemýšleli o bývalém partnerovi nebo o něm s někým hovořili. Vžijte se do té situace. Uf. Podařilo se? Jak se cítíte? Jak vám je? Máte pocit ublíženosti? Naštvanosti? Obvykle už jen samotná vzpomínka vyvolává v našem těle stres. A čím častěji obviňujeme, tím častěji tento stres prožíváme. Až může dojít k vytvoření chronického stresu. Navíc se mezi vámi vytváří velmi zvláštní druh nezdravé energie. Jako kdyby to ten druhý cítil. Čím víc o sobě vzájemně budete hovořit v negativním slova smyslu, tím hůř budete zvládat vzájemnou komunikaci a domlouvání. Obvykle jsme pak daleko vztahovačnější a stačí jen jeho pohled a máme tendenci reagovat přehnaně. Při rozchodech tak mnohdy celé hodiny připravujeme „obžaloby“ toho druhého, obvykle velmi detailní. Jako kdyby šlo o to vyhrát a toho druhého obviněním skutečně společensky znemožnit nebo donutit k nějakým dalším krokům. Jak postupovat, abychom se zbavili potřeby obviňovat? y Pravdivost k sobě – naprosto klíčové je být otevřen svým vlastním pocitům. Naučit se je vidět takové, jaké doopravdy jsou, a zachovat se podle toho. Co vlastně cítíte? y Všímavost – prozkoumejte své obvinění, svoji verzi. Je to skutečně tak, jak si myslíte a tvrdíte, že to je? Je vaše verze události pravdivá? Skutečnost je pro každého z nás jiná. I když dva lidé prožijí stejný 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282383
Emoce
zážitek, interpretace bude různá. Všímejte si svých tělesných pocitů. O co vám vlastně skutečně jde, když hledáte dostatečné důkazy pro obvinění? Co tím sledujete? y Zamyšlení – dopřejte si chvilku prostor a zamyslete se nad tím, co vás obviňování druhých stojí. Vezměte si papír a vše sepište. Na jednu stranu napište, co vám obviňování bere, a na druhou stranu, co vám dává. Který seznam je delší? Stojí vám to skutečně za to? y Chvilka empatie – najděte na partnerovi, kterého obviňujete, nějaká pozitiva. Je pravda, že vám nikdy nepomohl? Nebo vždycky dělal to či ono? Podívejte se na svého „protivníka“ pohledem porozumění. A nejen na něho, ale i na sebe. Buďte k sobě i jemu laskaví. A pokud se i při této činnosti znovu objevuje hodnocení a posuzování druhého, přerušte to. Dovolte si uvolnit to ze svého těla. Vytřeste to nebo to nějakou jinou cestu pusťte ven. Vraťte se zpátky do pohody. Otevřete se tomu, že vše máte ve svých rukou. y Nechat to být – s potřebným nadhledem to nechte být. Není třeba posuzovat, odsuzovat a neustále pociťovat negativní emoce, rozhořčení a podobně. Ve skutečnosti tím nezískáte, ale naopak ztrácíte – a to pevnou půdu pod nohama. Vytváříte si pak vlastní realitu, která je plná hořkosti a nepříjemnosti, místo toho, abyste se otevřeli. Nejen své srdce, ale celkově i příjemným pocitům a vnitřní svobodě. Protože klid, který získáte v těle i duši, určitě stojí za to. Pokud zažíváte obviňování z druhé strany, pak použijte následující postup: y Pochopte – přijměte, že druhý je zraněný a frustrovaný. Možná prožívá peklo a neví si s tím rady. Podívejte se na něho očima pochopení a porozumění. Dopřejte si potřebnou chvilku empatie. Obvykle i druhá strana bojuje s negativními emocemi. Nedokáže vidět všechny možnosti, které by jinak viděla. Pochopte motivy, které k tomu druhého vedou. Možná je to skutečně ještě láska k vám, nebo strach ze samoty, 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282383
y
y
y
y
budoucnosti. Často totiž vůbec nejde o vás, ale spíš o jeho vnitřní prožívání. Nejste zodpovědní za jeho pocity, život a volby, ale díky pochopení můžete lépe zvládat jeho obviňování a manipulaci. Myslete na sebe – jakmile od bývalého partnera uslyšíte nějaké obviňování, myslete na sebe a na důsledky toho, co se s vámi, vaším tělem stane, když jeho obžalobu přijmete. Buďte trošku sobečtí a nedovolte, aby vám negace toho druhého vzala klidné spaní. Mějte v tomto případě na prvním místě sebe. Zachovejte si svůj klid a chladnou hlavu. Neberte si to osobně – to, co o vás někdo říká, ve skutečnosti nevypovídá o vás, ale častěji spíš o něm. Nechte to být. Není potřeba vše zvětšovat tím, že tomu budete věnovat energii a pozornost. Každý z nás má za sebou jiné životní zkušenosti, nese si jiná přesvědčení. Když o něčem hovoříme a něco posuzujeme, často z nás hovoří právě toto. Neobhajujte se – není potřeba na obvinění reagovat. Mluvte neutrálně, objektivně a ideálně bez emocí. Můžete klidně pronést větu: „Chápu, že jsi naštvaný a zlobíš se.“ Tím můžete druhou stranu překvapit a pomalu ji vtáhnout z negativních emocí do neutrálních. Nepřilévejte do ohně tím, že budete reagovat sebeobranou, protože z ní většinou jen vzejde další útok. Raději společnou debatu odložte na jiný termín. Komunikujte – mluvte k věci. Domlouvejte se teprve tehdy, když vidíte, že se druhý dostal alespoň trošku do pohody. Zkuste najít rovnováhu mezi svými požadavky a požadavky druhé strany. Dobrá komunikace může být skutečně pevným základem pro jakýkoli vztah. A naopak.
¦ Nenávist Obviňování může přerůst až v nenávist. Obvykle si myslíme, že nenávist je protikladem lásky, ale není tomu tak. Nenávist stále vyjadřuje to, že nám na tom druhém ve své podstatě záleží, chceme s ním být v kontaktu. Opakem lásky je lhostejnost. 100 Ukázka elektronické knihy