98
Judy Melineková a T. J. Mitchell
ti nenavštěvují. Trojice zástupců této architektury na snímku se vyznačovala různými odstíny šedi a o jediné barevné oživení se postaralo modré auto zaparkované na příjezdové cestě prostředního domu. Podívala jsem se do Donniny zprávy číslo 2578. Byl to inkriminovaný dům, Třicátá avenue číslo 1461. Přešla jsem k další fotce. Otevřené domovní dveře, přední chodba a několik policajtů. Jeden z nich měl na větrovce znak kriminalistické laboratoře. Než jsem stačila kliknout na další snímek, zaslechla jsem nezaměnitelný zvuk rozepínaného zipu vaku na mrtvoly. „Dáme se do práce?“ ptala se Yarina. Trpělivost nepatřila k jejím ctnostem. Začala jsem zběžnou obhlídkou. Rebecca Corcherová byla stále ještě oblečená, měla tričko s výstřihem do véčka a plátěné khaki kalhoty. Byla bosá, upravené nehty na nohou se leskly červeným lakem. Ruce měla čisté a jemné, špičky prstů bez jizev. Nosila umělé nehty a na pravém ukazováčku jí jeden scházel. Obnažené lůžko měla nepravidelné, se záděrami a po proceduře v salonu krásy ještě trochu lepkavé. Opálenou pokožku neměla nijak poznamenanou až na vybledlé kolečko po hodinkách na svrchní straně levého zápěstí. V ohybu levého lokte jsem našla jediný vpich s trochou zaschlé krve a velkým čerstvým hematomem jako následek neodborně provedeného vbodnutí. Na nadloktí měla stopu po pruhovém zářezu. V záhybech vaku, v němž ležela, byla i zauzlovaná nylonová punčocha. Uzly odpovídaly podobě zářezu. Na levé paži neměla oběť žádné jizvy ani stopy vpichů. Nenašla jsem nic ani na pravé paži, ačkoli na zápěstí měla zvláštní poranění: čerstvou pohmožděninu, nepravidelný prstenec odřené kůže, drobné ranky, které připomínaly okvětní lístky sedmikrásky. Pramínek zaschlé krve od něj vedl přes klouby pěsti a dál mezi prsty. Rebecca Corcherová měla asijské rysy, husté černé
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282381
PRVNÍ ŘEZ 99 vlasy, stažené do volného ohonu, a v obou ušních lalůčcích po jedné zlaté náušnici ve tvaru prosté kuličky. Obličej byl mírně překrvený a znachovělý, což je charakteristický rys předávkování. Rohovky otevřených očí po smrti vyschly, proto byly lehce zakalené; ještě však nestačily ztmavnout, a tak jsem do záznamu uvedla jako barvu očí hnědou. V krví podlitých bělmech byly zřetelně vidět jasně červené skvrny, petechie. Vzala jsem pinzetu a obrátila spodní oční víčko naruby. Pavučina cévek a další červené skvrny: petechie pod spojivkou. Odchlípla jsem jí chřípí, ale žádné poškození jsem nenašla. Jestliže tahle žena byla narkomanka, pak o sebe pečovala lépe než jí podobné. Horké dýmky na crack zanechávají jizvy na konečcích prstů. U těch, kdo mají závislost na jehle, se na předloktí vyskytují stopy po vpiších nebo mají tetování, aby je zakryli. Šňupání kokainu narušuje chrupavku v nose, v níž zejí výmluvné otvory. Tohle byla sportovkyně – měla zdravě vypracované svaly, zejména na nohou. A opálená pokožka kolem hodinek… Čas se dá dnes zjistit na mobilu. Kdo dnes kromě běžců ještě nosí hodinky? Jistě, mohla vzít drogu z naivní zvědavosti. Všechno je někdy poprvé, tedy i šleh. Očnicové petechie mohly vzniknout pasivní kongescí. Mrtvá byla nalezena ve stavu kompletní posmrtné ztuhlosti, vsedě, se svěšenou hlavou. Úplná ztuhlost znamená, že žena byla mrtvá minimálně deset až dvanáct hodin, a bylo tedy dost času, aby jemné cévy v očích popraskaly tlakem nahromaděné krve. Na druhou stranu ale mohou být krevní výrony i známkou dušení. Zvnějšku jsem žádné poranění na hrdle nezaznamenala, ale až se pustím do pitvy, určitě provedu preparaci vrstev na krku. Pootevřela jsem jí rty, abych zjistila, jestli nemá petechie i tam. Žádné tam nebyly – zato jsem našla něco jiného. Tenká uzdička přichycující spodní ret k dásni byla přetržená a zuby v okolí byly pokryté krví.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282381
100
Judy Melineková a T. J. Mitchell
Jak k utržené uzdičce přišla? Úder to způsobit nemohl, měla by pohmožděná ústa. Ze stejného důvodu se to nemohlo stát při pádu, ledaže by upadla na měkký povrch. To bylo možné. Feťáci padají pořád, na všechno možné. Drogové nádobíčko, zarudlý obličej a jediný vpich napovídaly předávkování. Čerstvá odřenina ve tvaru sedmikrásky na pravém zápěstí, poranění na vnitřní straně spodního rtu a krevní výrony ukazovaly na útok. Spousta domněnek. Vnějšková prohlídka těla někdy přinese víc otazníků než odpovědí. Vyfotografovala jsem celé tělo a pak jsem pořídila detailní snímky trupu a dolních končetin, pohmožděnin i škrtidla z punčochy zavázaného na ruce. Naklonila jsem se nad mrtvou, abych jí vyfotila hlavu. Něco mi pořád nesedělo. Jen jsem nedokázala přijít na to co. „Mám ji svléknout?“ zeptala se Yarina. „Nejdřív jí podržte rozevřené rty…“ Yarina to udělala a já pořídila s bleskem snímek dolního rtu Rebeky Corcherové s natrženou uzdičkou i jemného povlaku stále ještě červené krve mezi zuby. Yarina ji pak svlékla a podložila jí lopatky gumovým kvádrem. Znovu jsem zvedla fotoaparát. „Kurva!“ vyjekl někdo na druhém konci pitevny. Medici se klidili od stolu Teda Nguyena. Stékala z něj máslovitá tekutina a v sedlé kaluži se roztékala po podlaze. V břiše narkomana z McLarenova parku se nahromadil hnilobný ascites. Puch se linul přes celý sál až ke mně. Yarina zabručela cosi v ukrajinštině a šla pro kbelík a mop a doktor Nguyen začal smrdutou tekutinu dolovat z břicha mrtvého polévkovou naběračkou. Když jsem opět obrátila pozornost k Rebece Corcherové a znovu jsem se podívala do hledáčku, zalapala jsem po dechu, protože jsem měla pocit déjà vu. Nadzvedla jsem jí hlavu z kvádru, aby očima mířila na mě.
Ukázka elektronické knihy