„Kdo viděl rozbouřené moře a rozbouřenou ženu, vždycky spíše litoval manžela než námořníky.“
Friedrich Nietzsche
18. Stiflerka a učitel Č
etla jsem dneska Kubíkovi pohádku O pejskovi a kočičce, kapitolu o panence, kterou holčička pohodila do kopřiv a ona tam plakala a pršelo na ni a pejsek s kočičkou se jí ujali a celé to bylo takové výchovné a dojemné… A Kubík se zahleděl na panenku, která se válela na zemi s ostatními hračkami, vstal a šel ji dát do kolíbky a pohoupal ji. Tak mi blesklo hlavou, že dnes je vlastně moderní vychovávat děti genderově neutrálně, ať se samy rozhodnou, jestli jsou chlapeček nebo holčička… a v tom se Kuba zamyslil, panenku vytáhl, mrskl s ní zpět na zem a řekl: „Babičko, kopat balon fotbal.“ Tak jsem došla k závěru, že se rozhodl. Že to je přece jen genderově zcela vyhraněný destruktor. Jak říkala Halina Pawlowská: „Pochopila jsem, že je opravdu rozdíl mezi holčičkami a kluky, když má dcera odcházela spinkat s plyšovým medvídkem a můj syn s rozdvojkou.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282132
Vl a d i m í r a Č e r n a j o vá ■
Sejdeme se v pět
I Stiflerčin Adonis byl genderově zcela vyhraněný a vyvolal v mé kamarádce potřebu po někom méně nabušeném testosteronem. Seděla u mě v obýváku, Kubík se motal kolem nás, a vykecávala se ze svého posledního pokusu. Zatím posledního, protože nevěřím, že by to vzdala. „Já prostě po tom nabíječi Adonisovi potřebovala někoho hodného, stálého a snad trochu i nudného. Což jsem si ani moc neuvědomovala, ale podvědomí pracovalo za mě.“ „A kdo v nudě vyhrál?“ otázala jsem se zvědavě. „Učitel.“ „Tak ten snad nemusí být nudný, já měla fyzikáře, který v hodinách pořádal losování sportky a zapínal si spodní knoflík na vrchní dírku. V šesté třídě nám to přišlo docela vtipné.“ „On na začátku nebyl nudný, jen se tak nějak časem vyvinul. Od nošení na rukou až po pasivitu a nezájem. Po týdnu už mi vyznával lásku, to já takový rychlý rozjezd nemám, ale po měsíci už fungoval jak manžel po třiceti letech. Rychlý start, rychlý konec.“ „Takže takový ten systém na začátku: ,Pozor, zlatíčko, je tam blátíčko‘, po roce: ,Pozor, zlato, je tam bláto‘ a po pěti letech: ,Pozor, mamlase, stojíš v marase?‘“ „Něco takového, jen ve zrychlené verzi. Šlo vlastně o jeho ego…“ „Jak překvapivé…“ „Já v butiku vydělávala víc, jenže taky jsem tam byla od rána do večera. On měl plat menší, ale taky dělal jen devatenáct hodin týdně. Měl volné celé léto a jezdíval na dětské tábory dělat vedoucího… Já měla tři plus jedna, on garsonku, navíc ještě donedávna bydlel s maminkou, která mu skákala kolem zadku. Já měla auto, on ne… Já to vůbec neregistrovala, byl sečtělý, vzdělaný, strašně mi 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS282132
Vl a d i m í r a Č e r n a j o vá ■
Sejdeme se v pět
imponoval… jenže na mě prostě začal kašlat. Začal mi předhazovat, co já všechno mám a on nemá. Prostě pan Mindrák. Upřímně… sex? Po měsíci už bez předehry…“ „To teda rychle ochladl.“ „A naprosto nejpitomější rady ze všech časopisů, jsou ty, kdy tam ženská popíše nějaký problém a odborník poradí, ať si s ním ta dotyčná promluví. To je taková capina! ,Máte problém? Řekněte mu to! Muži nerozumějí náznakům, promluvte si s ním o tom.‘ To si fakt myslí, že ta ženská si s tím chlapem o problému nikdy nepromluvila? Vždycky jsem řekla napřímo, co mi vadí, jak se cítím, jak by se mi to líbilo, a jestli je ochotný to změnit. Nikdy se nic nestalo.“ „Ano, protože on ti nechce vyjít vstříc. On se ti mstí za to, že ho – podle něj – nějak převyšuješ. A všimla sis taky, že chlap se začne chovat rozumně vždycky až ve chvíli, kdy už vyčerpá všechny ostatní možnosti?“ „Přesně! Řekla jsem poprvé, nic se nezměnilo, za dva týdny podruhé, stále se nic nedělo, tak po dalších čtrnácti dnech jsem mu oznámila, že si nevyhovujeme a že to končím. A co bys řekla, že se stalo?“ „Nech mě hádat… vyčerpávající předehra, nošení na rukou a vyznávání lásky.“ „Ano, jedna a jedna jsou dvě. Mě už tyhle hry na kočku a na myš nebaví. Když mu dáváš najevo, že o něj stojíš, tak na tebe kašle, a když ho máš na párku, tak se snaží. Oni prostě furt potřebují lovit. Mě nebaví dělat návnadu a kořist a předstírat, že chvíli jo a pak zase ne a hrát tuhle stupidní kličkovanou. Do třetice jsem to stopla a to byl přesně ten moment, kdy se začal snažit. Jenže už je prostě pozdě. Tak aby neztratil hrdost, začal se tvářit, že to ukončil on. Prohlásil, že stejně hledá ženušku, která o něj bude pečovat, prát mu a starat se…“ 100 Ukázka elektronické knihy