MARGUERITE KAYEOVÁ
ani ona ani její služka by nemohla… Dáváme si velký pozor, aby naše pověst nijak neutrpěla, a náš hostinec je slušný a vážený podnik.“ „I přes historické vztahy se slavným loupežníkem, který drží hlídku nad krbem?“ „Ach, tahle věc. To namalovala manželova matka.“ Paní Crispová se na Camerona usmála. „Neznám nikoho, kdo by se tak dobře vyznal v lidech jako pan Crisp. Ale pokud jde o jeho matku, obávám se, že je slepý.“ Stejně jako jeho matka, pomyslela si Kirstin neuctivě, když se paní Crispová pustila do zjevně dlouho potlačovaného popisu mnoha nedostatků své tchyně. „Úplně vás chápu, ale všichni musíme nést svůj kříž,“ přerušil ji Cameron, když nabírala dech k dalším stížnostem. „Pokud by vám to nevadilo, rád bych se vrátil k dceři paní Fergusonové.“ „Ca-Calebe! Zapomínáte se, drahý!“ Kirstin zradilo jen nepatrné zachvění jejího hlasu. „Moje milá manželka, paní Crispová, užívá mé křestní jméno jen tehdy, když mě chce pokárat. A někdy vskutku právem, drahá,“ řekl a procítěně se podíval na Kirstin. „Bylo to ode mě nepatřičné. Já ale vím, jaké si děláte obavy, má milá. Tuším, že chcete slyšet všechno, co se týká dcery vaší přítelkyně.“ „To je pochopitelné,“ přikývla paní Crispová. „Mrzí mě, že vám to musím říct, paní Collinsová, ale obávám se, že dcera vaší kamarádky utekla.“ „Proboha, to ne!“ Kirstin zděšeně spráskla ruce. „Co tím chcete říct? Prosím, povězte mi všechno!“ Nemusela paní Crispovou pobízet. Hostinská se napila slabého čaje a pustila se do vyprávění, které se 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281750
SKOTSKÁ ROMANCE
však ke Kirstininu zklamání nijak podstatně nelišilo od toho, co paní Fergusonová sdělila Cameronovi. „A přesto říkáte, že se moje přítelkyně rozhodla neinformovat úřady?“ zeptala se Kirstin paní Crispové, když konečně domluvila. „To je nanejvýš…“ „Podivné? To jsem si také pomyslela, paní Collinsová. V jednu chvíli obrátila dům vzhůru nohama a žádala, aby manžel vyslechl všechny sloužící, jako by byli podezřelí, a pak najednou úplně změnila názor a prohlašovala, že se zmýlila, a vzpomněla si, že se s dcerou dohodla jinak. Víte, co si myslím já?“ „Prosím, jen do toho.“ „Myslím si, že nějaká dohoda existovala. Ale byla to dohoda její dcery a její matka o ní neměla ani tušení.“ „Myslíte, že šlo o jakési ujednání… romantické povahy, paní Crispová?“ „Ano, to si myslím, paní Collinsová. Ba dokonce jsem o tom přesvědčená.“ „Ale co vás přivádí k tomuto závěru? Není za jejím zmizením něco vážnějšího? Ačkoli já rozhodně nezpochybňuji neposkvrněnou pověst vašeho zájezdního hostince…“ „Což byste opravdu neměl, ale chápu, že je to přirozená otázka. Povím vám, proč si to myslím. Je to kvůli Tomovi…“ „Tomovi?“ opakovala Kirstin nechápavě. „To je jeden z pomocníků v našich stájích.“ „A co vám Tom vyprávěl?“ zeptal se Cameron. „Vykládal, že ho nějaký muž požádal, aby předal vzkaz mladé skotské dámě, která měla druhý den odjet dostavníkem.“ Kirstin cítila, jak Cameron vedle ní ztuhnul, ačkoli jeho výraz se nezměnil. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281750
MARGUERITE KAYEOVÁ
„A udělal Tom, oč byl požádán?“ „Ano, udělal, reverende, bohužel. Přinejmenším předal vzkaz komorné té skotské slečinky a já si myslím, že komorná ho musela předat své mladé paní, tedy slečně Fergusonové.“ „Co si Tom myslel o obsahu toho vzkazu?“ „Tom je jedním z těch, kteří to ohromně umí s koňmi, ale jinak už toho v hlavě moc nemá,“ podotkla paní Crispová uštěpačně. „Nejspíš byl rád, že si vůbec pamatoval, co má udělat, a obávám se, že víc o tom nepřemýšlel. Vlastně to vím jistě. Protože když se ho manžel na žádost paní Fergusonové vyptával, vůbec ho nenapadlo se o vzkazu zmínit. Pochopte, manžel se ptal, zda někdo viděl buď slečnu Fergusonovou, nebo její služebnou opouštět hostinec. Tom je neviděl, a tak mlčel. Věděl jenom o tom vzkazu.“ „Ale přesto ho napadlo se vám o tom zmínit. Kdy přesně?“ zeptal se Cameron ostře, takže paní Crispová zneklidněla. Polkla a dívala se na něj už méně spiklenecky, zato ustrašeněji. „Reverende, musíte pochopit, že paní Fergusonová byla neústupná…“ „Tak kdy, paní Crispová?“ „Dva dny po zmizení slečinky. I když můj manžel byl spokojený, že madam tu záležitost nechala plavat…“ „A jeho mlčení zpečetila tučným spropitným, že?“ „Jak to víte?“ „Prosím, pochopte, paní Crispová, já mám starost jen o ta děvčata. Paní Fergusonová je žena… zkrátka je to silná osobnost, která dokáže druhé přesvědčit. Vím, o čem mluvím,“ dodal Cameron smířlivěji. „Buď musí být po jejím, anebo…“ 100 Ukázka elektronické knihy