mi za odměnu přidělovali reportáže, o které jsem stála. Jeden šéfredaktor nám nechával na počítačích nalepovací lístečky s pochvalou, když se mu nějaký článek obzvláště líbil. Začali jsme těm papírkům s jeho drobným rukopisem říkat „vzkazy od Loua“ a jeden druhého si dobírali: „Zase tu máš vzkaz od Loua, ty mizero.“ A další šéf Bob nás občas poslal v pátek odpoledne dřív domů. „Zmizte odsud,“ oznámil zničehonic, načež jsme vděčně popadli tašky a uháněli pryč. Boba jsme milovali.
Variabilní posilování
Když cvičitel učí svého svěřence novému chování, obvykle odměnami nešetří a dává je za sebemenší pokrok. Jakmile už má zvíře nový kousek zažitý, cvičitel omezí přísun odměn a přejde na takzvaný variabilní rozvrh posilování. To znamená, že zvíře někdy za daný cvik odměnu dostane, a někdy ne. Důvodem není snaha ušetřit na rybičkách nebo granulích. Variabilní posilování je totiž velice dobrý způsob, jak určité chování udržet. Každé stvoření bude opakovat jednání, které mu přináší užitek. Skinner to dokázal, cvičitelé to předvádějí a příklady najdeme napříč živočišnou říší. Pozitivní posilování hýbe světem. Živí tvorové jsou mu tak naklonění, že se ta „dobrá věc“ nemusí dít pokaždé. Stačí občas, aby zvíře neztratilo motivaci. Ani šimpanz v džungli nenajde na zemi vždycky sladké ovoce – ale za pokus to stojí. Já si na dostizích někdy vyberu budoucího vítěze a někdy – tedy většinou – ne, ale ty dva dolary ráda vsadím. Každý, kdo se někdy oddal hazardu – u stolu s bingem nebo u okénka na dostizích –, dobře ví, že variabilní rozvrh Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280970
posilování je velice mocným nástrojem. Občasná výhra vás podnítí k tomu, že sázíte dál. Za celou tu dobu, co jezdím na dostihy, se mi podařilo opravdu dobře vsadit jednou, možná dvakrát. Přesto bedlivě studuji soupisku, prohlížím koně a žokeje ve výběhu, vsadím a pak se postavím k zábradlí a zadržím dech. Každý dostih může něco hodit, jako třeba tenkrát, když jsem v Santa Anitě vyhrála v několika po sobě jdoucích dostizích celkem čtyřicet osm dolarů. Variabilní rozvrh posilování je nicméně dvojsečná zbraň, protože upevňuje žádoucí i nežádoucí chování. Lidé nevědomky používají variabilní posilování, aby naučili své psy žebrat (když občas podlehnou žalostnému výrazu v očích), děti předvádět záchvaty vzteku (když občas podlehnou řevu) a partnery sekýrovat (když občas podlehnou rýpání). Přesně z tohoto důvodu jsem se neustále navážela do svého muže – tu a tam to fungovalo a Scott si opravdu vybalil kufr nebo se oholil. Stejným způsobem ovšem můžete vygradovat chování, o které vůbec nestojíte. Jestliže pes žebrá u stolu celou tu dobu, co vy večeříte, a vy mu občas kousíček dáte, nedivte se, že tam vydrží sedět jako přikovaný. Když dítěti občas ustoupíte na samém vrcholu jeho záchvatu vzteku, váš potomek si zafixuje, že když vytrvá a vytočí hlasitost na maximální obrátky, má vyhráno. Když po týdnu rýpání občas vynesete smetí, naučíte partnera, že sedm dní sekýrování se vyplatí. Já osobně jsem nezačala úmyslně uplatňovat variabilní posilování ve vztazích, ale uvědomila jsem si, že Scotta ani nikoho jiného nemusím odměňovat pokaždé, když udělá to, co se mi líbí. Dokonce bych v některých případech ani neměla. Děkování a oceňování může zevšednět a začít unavovat i toho, kdo děkuje a oceňuje. Celý trik spočívá v tom, že to, Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280970
co se mi líbí, odměňuji tak často, aby to ti ostatní nepřestali dělat. Jinými slovy, abych žádoucí chování udržela. Variabilní posilování je tak mocné, že může být příčinou konkrétního jednání. Konečně jsem pochopila, proč moje matka ještě nepřestala kouřit. Tím, že si tu a tam dá cigaretku, udržuje svůj zlozvyk naživu – možná dokonce víc, než kdyby vytáhla krabičku za den. Pochopila jsem, proč moje kamarádka setrvává v neutěšeném vztahu. Její přítel jí prostě hází makrelu dost často na to, aby zůstala a čekala na další. Také mi došlo, proč se nedokážu vybodnout na zahradničení, i když mi každé léto puká na zahradě srdce a nadávám jak dlaždič. Přestože moje třapatky vypadají stejně anemicky jako modelky na předváděcím molu, dochan s červenými klasy odmítá kvést a nejméně jeden rododendron dramaticky zahyne jako filmová hvězda na stříbrném plátně, pár dalších rostlinek vydrží a právě kvůli nim dál ryju, sázím a hnojím, ačkoli pokaždé v srpnu přísahám, že je to naposledy. K čertu s okázalými denivkami a hortenziemi, které občas explodují malými kvítky! A narcisy, co se vždycky na jaře vyklubou z hlíny a donutí mě znovu se chopit rýče! Ta zahrada mě vážně dobře vycvičila.
Co mě výcvik zvířat naučil o životě, lásce a manželství Ukázka elektronické knihy
100