Co děti potřebují?
Ve školním věku je však také dobré naučit děti s penězi hospodařit. Téma kapesné opakovaně s rodiči probíráme. Někteří rodiče zastávají názor, že si dítě má říci, když peníze potřebuje. Rodiče pak zváží, jestli je to vhodné a podle toho mu peníze dají, nebo nedají. Už z popisu je jasné, že dítě je závislé na rozhodnutí rodiče a v celém procesu se učí pouze požádat, případně vyjednávat, přemlouvat. Pokud dítě dostane své peníze, tedy kapesné, učí se samo rozhodovat, co s penězi udělá. Častější je varianta, že zpočátku má tendenci penízky hned utratit za nějaké pamlsky nebo drobné hračky. To je obvyklá reakce na nabytou svobodu. Nedivme se tomu, začínali jsme tak všichni. Postupně se děti trochu zasytí a začínají šetřit, aby si pak mohly koupit něco většího nebo alespoň aby jim peníze vydržely déle. Mám na mysli děti kolem osmi let a peníze v částkách desetikorun. Dítě od dvanácti let pak může například dostávat 50 korun na týden a týdenní interval bývá lepší než dostat 200 korun na měsíc. Na jednu stranu jsou to skutečně peníze dítěte, na druhou stranu můžeme situaci monitorovat, sledovat, za co asi dítě utrácí, vidíme papírky nebo obaly, případně se nám dítě pochlubí. Je dobré vědět, jak to je. A je dobré o tom mluvit. Pro děti ve školním věku je taky vhodné, aby už začaly mít představu, jak hospodaříme s penězi my dospělí. Kolik co stojí, co všechno musíme zaplatit, kolik šetříme a proč. Dítě se učí i v tomto směru nápodobou. Těžko můžu očekávat, že dítě bude šetřit, když o tom nikdy neslyšelo a neví, proč by to mělo dělat. V kaž dé rodině se o penězích nějak mluví a nějak s nimi zacházíme. Není to jen otázka, kolik peněz máme. I rodiče s velkým majetkem a vysokým příjmem se mohou chovat k penězům pokorně a k určité pokoře vedou své děti. Na druhou stranu se opakovaně setkávám s rodinami, kde je peněz skutečně málo, a přesto směrem k dětem jsou rodiče velmi benevolentní a koupí dítěti (možná z obavy, aby nestrádalo) všechno, na co si ukáže. Takové děti jsou pak doma zavaleny spoustou zbytečných drobností a mají tendenci v tomto duchu pokračovat. V některých rodinách zavádějí systém finančních odměn za pomoc v domácnosti nebo známky ve škole. Je to každého věc, peníze mají velkou moc a mohou se stát součástí motivačního systému v rodině.
98 Tolerantní výchova Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280839
Co děti potřebují?
Některé děti stále hned utrácí peníze, které dostanou. Pokud mají peníze u sebe, je pokušení veliké. Můžeme se pak společně dohodnout, že si raději vezme každý den jen 10 korun než celých 50 korun. A oceníme každý den, kdy se mu podaří nějakou korunu ušetřit Sledujeme, jak dítě se svými penězi zachází, můžeme se o to zajímat a promluvit si o tom, co by si přálo. Můžeme ho podporovat a případně vyhlásit odměnu za nějakou nadstandardní práci nebo výkon. Je krásné na něco se těšit. Je krásné na něco šetřit a pak si to „za svoje“ koupit. Rodiče někdy děti o tuto krásu ochuzují tím, že jim vše koupí hned nebo jim nedají prostředky, aby si to zažily. Shrnutí 1. Dítě ve věku šesti až dvanácti let tráví mnoho času ve škole, má své povinnosti a rozvíjejí se jeho zájmy. 2. Zakládá se životní styl, rytmus práce a odpočinku. 3. Stále dítě provázíme, i když náš společný čas je kratší. Zajímáme se. 4. Učíme dítě mnoho praktických věcí, zájmy se většinou dělí na holčičí a klučičí. 5. K některým činnostem je musíme trochu přitáhnout (pohyb, zdravé jídlo, povinnosti).
Puberta A máme tu pubertu, čas účtování. Co jsme do dětí vložili, to tam je. I když to tak nevypadá, protože je najednou vše jinak, vše špatně a jenom děti mají pravdu. Pubertu přeji všem dětem a všem rodičům a nemyslím to teď jízlivě. Je to skutečně důležité období na cestě ke zdravé separaci. Když za mnou přijdou rodiče s téměř dospělým potomkem a řeknou, že puberty si ani nevšimli, tak já zbystřím. To není dobrá zpráva. Něco neproběhlo. Zpravidla to jsou moc hodné děti, moc poslušné, často až úzkostné, které si nedovolí odporovat rodičům ani jiné autoritě. Nebo možná své rodiče tak obdivují, že nemají kritický odstup. Přitom onen pověstný pubertální vzdor je důležitý pro odTolerantní výchova 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280839
Co děti potřebují?
dělení se od rodičů. Od rodičů, kteří jsou milovaní, obdivovaní, ale kterým nemohou děti zůstat viset na krku. Já období puberty někdy říkám „důležitá smyčka nebo objížďka“. Pubertální dítě se musí vzdálit, aby se pak zase mohlo přiblížit. Často na naše předešlá slova dojde, co jsme do nich vložili, to tam najdeme, ale už to prošlo vnitřní cenzurou, už jsou to jejich názory, už mluví a jednají za sebe. Už to není slepé papouškování po nás nebo strach mít jiný názor. Na některé věci však budou mít naše děti jiný názor. Už proto, že doba, společnost, svět se mění. Co bylo potřebné a vhodné za našeho mládí, nemusí platit za dvacet let. Konflikty přicházejí se začátkem puberty. Asi od třinácti let náš vliv na dítě klesá. Prvňáčka jsme po mírném boji většinou chytli, úkoly jsme napsali, tašku sbalili. Ale v sedmé třídě nejsme bez vstřícnosti a ochoty spolupracovat schopni dítě donutit, aby si připravilo věci do školy. Jak jsem psala dříve, sklízíme, co jsme zaseli. Připouštím, že někdy jsme sázeli, ale nevzešlo to.
100 Tolerantní výchova Ukázka elektronické knihy