Robinson7-zlom.qxd23.8.202020:49Stránka98
Macraeovou. Ovdověla už před mnoha lety. Potom, co její dlouho sužovaný manžel odešel na lepší místo, se nikdy znovu nevdala.“ Odmlčel se a odfrkl si pro sebe. „Žádný rozumný chlap by si ji nevzal!“ Usrkl whisky. „Všichni členové rodiny, se kterými se dnes večer setkáte, jsou potomky Lachlana a Aileen Fraserových. Na rozdíl ode mě pochází z legitimní pokrevní linie Fraserů, což mě přivádí k Niallovi a Mairi Fraserovým. Niall je dnes jediný člen rodiny s příjmením Fraser, příjmení všech ostatních se dřív nebo později prostřednictvím manželství změnila. Fraserové jsou na můj vkus trochu snobové.“ „Rád bych mluvil hlavně s Niallem o jeho rodinné historii,“ řekl Tayte, protože ho napadlo, že jelikož je Niall jediný přímý potomek mužské pokrevní linie Lachlana Frasera, mohl by mu s největší pravděpodobností sdělit něco víc o kapitánovi, o kterém četl v dopise Jane Hardwickové. „Ano, možná by se to dalo zařídit,“ řekl Sinclair. „V té věci se vám asi poštěstí víc s Fraserovými než s posledními dvěma hosty, kteří mají dnes večer na Drumarthen dorazit. Chrissie MacIntyreová pochází ze stejné pokrevní linie Fraserů jako Niall, mají společného pra-pradědečka, už celé roky ale nevypustila z úst nic smysluplného. Pak je tu Ewan Blair. Je spřízněný spíše s Macraey než s Frasery. Rád se poslouchá, takže se dneska večer určitě dost rozpovídá. Ale být vámi, bral bych jeho slova s rezervou.“ „Chápu,“ řekl Tayte a v myšlenkách se vrátil zpátky ke Callumu Macraeovi. Cítil, že ať tak či onak určitě dojde k rozkolu, byl proto vděčný, že inspektor Ross bude u toho, aby na vše dohlédl. On sám musel být jen zdvořilý, držet se stranou a poslouchat, o čem budou mluvit ostatní. První z hostů dorazil na Drumarthen o patnáct minut dřív, dunění těžkého klepadla na hlavních dveřích tak vyrušilo Tayta a Sinclaira od skleničky u krbu. Když se šli podívat, kdo to přišel,
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280544
Robinson7-zlom.qxd23.8.202020:49Stránka99
Murray zrovna uváděl hosta do jídelny. Muž držel v ruce klobouk a přes paži měl přehozený mokrý plášť do deště. Tayte odhadl, že mlha, která celý den visela nad Drumarthenem, se změnila v déšť. Kouřil ručně balenou cigaretu, ze které si zhluboka potáhl, načež se rozhlédl po popelníku. Jelikož nic vhodného nenašel, podal ji trapně Murraymu, aby se jí zbavil. „Pan Ewan Blair,“ ohlásil Murray a znechuceně zkroutil rty, když si od něj bral mokrý zbytek stále doutnající cigarety. „Damiane, starouši!“ zvolal Blair. „Rád tě zase vidím.“ „Vítej, Ewane,“ řekl Sinclair a nijak neprojevil, že by to cítil stejně. „Věřím, že obchody jdou dobře?“ „Nemůžu si stěžovat,“ řekl Blair a nadzvedl manžetu svého proužkovaného obleku, aby ukázal těžké zlaté hodinky. „Tak, o co tu jde? Popravdě mám na práci lepší věci. Čas jsou peníze a tak dále.“ „Jestli ti to detektiv Ross ještě neřekl, pak to určitě udělá, hned jak dorazí,“ odvětil Sinclair. „A teď, než zapomenu na dobré způsoby, toto je pan Tayte. Bydlí na Drumarthenu, protože pracuje na mojí rodinné historii.“ „Donutil vás pátrat po tom rubínu, že?“ řekl Blair s křivým úsměvem a mrknutím a napřáhl ruku, aby si s Taytem potřásl pravicí. Tayte pohlédl na Sinclaira, neboť si nebyl jistý, jestli chce, aby ostatní členové rodiny věděli o jeho záležitostech. „To je v pořádku,“ řekl Blair a odhalil v širokém úsměvu zlaté řezáky. „Nikomu ani muk, co?“ dodal a poklepal si ze strany na nos. „Co kdyby ses posadil?“ vybídl ho Sinclair. Blair poslechl a následně si ještě pečlivěji ulízal své černé vlasy. Jako další dorazila žena, které Tayte hádal kolem šedesátky. Přes modré květované šaty měla oblečenou čirou pláštěnku s kapucí, kterou odmítla Murraymu vydat, třebaže z ní kapala dešťová voda. Po vstupu do jídelny pronesla jediné slovo.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280544
Robinson7-zlom.qxd23.8.202020:49Stránka100
„Damiane.“ Vzala ho na vědomí lehkým kývnutím hlavy. Hovořila tak tiše, že jí Tayte sotva rozuměl, což naznačovalo plachou nebo možná nervózní povahu. Cestou přes místnost prakticky na nikoho nepohlédla, výjimkou byl Tayte, na kterého se krátce podívala zpod kapuce. Posadila se na opačný konec stolu než Blaire a prozatím tam seděla sama. „To je Chrissie MacIntyreová,“ pošeptal Sinclair Taytovi, když si žena sundala kapuci a odhalila krátké šedohnědé vlasy, které vykazovaly trapné známky toho, že se stříhá sama. „Většinou se drží stranou od ostatních. Překvapuje mě, že přišla.“ „Nevím jistě, jestli se mi líbí, jak na mě civí přes ty svoje tlusté brýle,“ přiznal Tayte. Sinclair se pro sebe zasmál. „Ach, Chrissie si nevšímejte. Určitě je jenom zvědavá, kdo jste, nechce se ale zeptat.“ Pohlédl na ni a zavolal: „To je můj host, Chrissie. Pan Tayte – je to rodinný historik.“ Tayte jí věnoval úsměv, jenže místo aby ho opětovala, ušklíbla se a odvrátila. „Fakt pochybuju, že z ní detektiv Ross dnes večer něco dostane,“ řekl Sinclair, zrovna když se hlavní vstupní síní rozlehlo další dunění těžkého klepadla. Tentokrát ho doprovázelo vzdálené burácení hromu. Podíval se na hodinky. „Už je skoro čas,“ dodal a otočil se, aby se podíval, koho Murray přivede tentokrát. „Možná to bude Alastair.“ „Niall a Mairi Fraserovi,“ ohlásil Murray ode dveří. Když Murray ustoupil vzad, Tayte spatřil, jak do jídelny vstupuje pár kolem pětačtyřiceti let. Na rozdíl od Chrissie MacIntyreové byli samý úsměv. Muž s upraveným hnědým plnovousem měl na sobě modré džíny a na míru šitou inkoustově modrou košili. Ženiny černé šaty s hlubokým výstřihem a lodičky na vysokém podpatku z lakované kůže se pro tuto příležitost zdály až příliš elegantní. Tayta napadlo, jestli se pak nechystají vyrazit někam do společnosti.
100
Ukázka elektronické knihy