přikývla. „Přesně tak. Teď k tomu baru.“ Na chvíli přestala, aby požádala o tři kávy a jednu extra silnou pro Mauru. „Curtis se pokusil promluvit tady se zrzkou dohromady dvakrát. Zlatíčko, vzpomínáš si, co po tobě chtěl?“ směřovala svojí otázku na Mauru. Ta zvedla hlavu a vypadala, že se snaží se rozvzpomenout. „Jo…já se pohádala se Susie, protože se prořekla ohledně sexu tady s tímhle.“ Kývla směrem ke mně a já se pobaveně ušklíbl. „Šla jsem ven z baru a on mě zastavil a zeptal se, jestli pracuji v AnaResort. Ignorovala jsem ho.“ Znovu se zamyslela a pokračovala. „Potom jsem chtěla Susie odvést na záchod a obě jsme měly už dost upito, tak jsme se motaly, a on se objevil a chtěl mi pomoct. Zase jsem ho odmítla.“ Mary přikyvovala. „Přesně tak. Mezičas podle kamer vychází na třicet osm minut. Během té doby šla na toalety Meghan Qui ová, a ven už se nedostala.“ „Půjčila jsem jí svetr a kvůli té vodě měla zplihlé vlasy…“ Maura se prudce nadechla a vytřeštila oči. „Takže ten vrah si jí doopravdy spletl se mnou! Proto jsem měla na zrcadle ten vzkaz, že jo?“ Měla dost zvýšený hlas, tak jsem jí chytil za ruku a pokusil se jí uklidnit. „Ano, to si také myslím. Nejspíš na Meghan čekal už uvnitř,“ potvrdila Mary. „Co se týče toho otevřeného okna, nemůžu potvrdit, že by Damian v tom mezičase opustil bar, ale ani to, že by šel směrem k toaletám.“ „A to bylo jejich druhé setkání,“ zakončil jsem úvahy Mary. „Přijela jsem, protože jsem pojala podezření, jestli za tím nemůže stát on. A když jsem vystupovala z auta, asi před hodinou, viděla jsem Mauru, jak vychází ze svého domu a Curtise, jak se zničehonic
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280026
objevil přímo před ní. Tak jsem je sledovala až sem.“ „Dobře, ale předtím jí ještě zachránil před tím autem. Je tedy opravdu možné, že jí sleduje.“ „Nemůžeme to ale potvrdit, Reyesi. Nemáme potřebné důkazy. Nedokážu ti vysvětlit, kdo zabil Meghan, protože Damian byl celou dobu v baru a proto je to velmi neprůkazné a diskutabilní. Může být naším hlavním podezřelým a musíme na něj dávat pozor, ale je opravdu jen možné, že se mu Maura líbí a snaží se jí získat.“ „Jsem žádaná,“ uculila se zrzka a když zjistila, že na ní oba zíráme, zastyděla se a napila se kávy. „Prosím tě, Reyesi. Až se zklidní, promluv si s ní a vysvětli jí vážnost situace,“ rozesmála se Mary a jedním pohybem do sebe hodila zbytek kafe. „Dám si ještě jedno, vy klidně běžte. Ještě si musím obvolat pár lidí, pokud nebudou spát. Váš případ není to jediné na mém stole.“ Zvedl jsem se a vytáhl Mauru vedle sebe. Zavěsila se do mě. „Mary, jsem ti opravdu moc vděčný, že mi takhle pomáháš. Bez tebe bych na to nepřišel,“ děkoval jsem jí. „Přišel, kdybys nebyl zblázněný tady do zrzky,“ pousmála se a postavila se před nás. „Mauro, ráda jsem tě poznala. Dej na sebe pozor,“ sevřela jí v objetí a Mauru to překvapilo, ale rychle se vzpamatovala a objetí jí vrátila. „Jednou budu jako ty. Budu zatýkat padouchy!“ prohlásila zrzka. „Proč nemůžeš být jako já?“ ohradil jsem se pobaveně a naoko uraženě. „Protože ty jsi chlap. A já nejsem na sukně,“ smála se Maura a vyplázla na mě jazyk. Mary si musela sednout, jak se smála. Zavrtěl jsem hlavou a rozešel se směrem k východu. Za sebou jsem zaslechl
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280026
ublížené opilecké volání. „Měj se, Mary,“ zavolal jsem přes rameno a vyšel na čerstvý vzduch. Bylo příjemně, v ulicích byl klid. Už jsem se těšil domů. Rozhodně jsem měl nad čím uvažovat. Nikdy bych nečekal, že bude vedoucí detektiv z LA v jistých momentech šikovnější než já. Hádám, že jsem v poslední době měl krev spíš dole. „Elioteeee!“ táhlé zvolání nabývalo na hlasitosti s tím, jak se otevíraly dveře od baru. Ven vyšla rozesmátá Maura, růžová ve tvářích od smíchu a alkoholu. Zarazila se v pohybu, když zmerčila, že jsem hned před ní. „Aha, ty jsi tady. Já myslela, žes mě opustil.“ „Kolik si toho vypila?“ ptal jsem se pobaveně. „Když řeknu, že víc, než bych měla, co se mnou provedete, detektive?“ odpověděla laškovně a svůdnickou chůzí, která jí v jejím stavu moc nešla, ke mně došla. Kousek přede mnou klopýtla a já měl, co dělat, abych jí zachytil. Smála se v mém náručí a já nevěděl, jestli být frustrovaný jejím dětinským chováním nebo pobavený jejím podroušeným stavem. „Pojď, půjdeme. A žádné vylomeniny. Rád bych tě dovedl domů celou,“ zavelel jsem s úsměvem a postavil jí na nohy. Poslušně mě následovala a snažila se držet krok. Nemluvili jsme, rozhodl jsem se jít pěšky, aby měla šanci trochu vystřízlivět. Když si začala stěžovat na bolest nohou, věděl jsem, že se jí vrací cit a že mám vyhráno. Byli jsme nedaleko od mého bytu, když promluvila. „Ráno jsem byla ukončit svůj sexuální vztah s kamarádem.“ Zarazil jsem se uprostřed kroku a otočil se na ní. „Co?“ „Měli jsme spolu dohodu, že nebudeme nic mít s nikým jiným, a já to porušila s tebou. A vzhledem k tomu, že mi hned bylo jasné, že sex s tebou pro mě znamenal víc, než by měl, musela jsem se přiznat
Ukázka elektronické knihy