svým synem!“ „A proč? Jsem přece jeho matka... Můžu být taky u toho!“ vstala z postele a přikročila k manželovi. „To se podívejme. Náš syn tady bulí jako nějak ufňukaná baba... A ty ani nevíš proč?“ „A co teda provedl?“ zajímala se. „Řeknu ti, co si o našem synovi vlastně myslím... Vůbec se mi nelíbí, jak se chová k ostatním a je děsně nezodpovědný... Nemá žádnou autoritu a nezná ani hodnotu peněz... je neskutečně línej jak veš a odmítá si najít práci! Tohle musí jednou skončit, Sabrino!“ A rozzuřeně přešel k synovi. „Já ti to vysvětlím, tati,“ byl podělaný strachy. „Co mi chceš vysvětlovat, ty zmetku nevychovanej!“ popadl ho za loket a odvedl ho z pokoje. „Danieli, neubližuj mu,“ vyběhla za nimi ven na chodbu. *** „Rozhodně s ním nebudu jednat v rukavičkách. Ten spratek potřebuje dostat pořádně za vyučenou!“ Dotáhl svého syna až do kuchyně, aby u toho byli přítomní i ostatní. „Ty, tady a teď, povíš, jak to skutečně bylo... Jinak se neudržím... a to pak uvidíš ten tanec! Tak já čekám!“ přísně svraštil čelo. Gabriel se svěšenou hlavou jen mlčky plakal. Max se do téhle nepříjemné situace, vložil: „Strejdo, jeho z toho vynech. Gabriel za nic nemůže... Jenom se 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS279342
mi trochu zatočila hlava.“ Své tvrzení dál opakoval. „Tohle mi tady nevykládej. Jen tak jsi neupadl. Nějakou příčinu to snad mělo, ne?“ střídavě se díval na syna a na něj. „Vždyť Gabriel tady ani nebyl! Že je to tak?“ podíval se na něho. Nad jeho verzí příběhu, co Max vyprávěl, jeho bratranec jen smutně přikyvoval. „Jestli je to tak, jak tady popisuješ... Nemám žádný důvod ho trestat.“ „Fajn. Jestli dovolíte, raději se půjdu projít na čerstvý vzduch!“ Zakončil rozvířenou debatu, co nikam nevedla, a se svou partnerkou odešli pryč.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS279342
Kapitola 20: Znovushledání V ten daný moment, kdy spolu kráčeli rozhlehlým parkem jí Max ochotně navrhl: „Nesedneme si?“ „Jo, klidně,“ a posadila se. Mladík si k ní přisedl, předklonil se a lokty opřel o stehna. Po krátké odmlce Sofii pokračovala: „Asi jsem přehnaně starostlivá... Ale proč jsi mi o své nemoci nic neřekl? Víš, jak mi bylo?“ „Nechtěl jsem tě tím zbytečně zatěžovat... Už od malička mám potíže s dýcháním... Jednou jsem dostal tak šílenou chřipku, že jsem málem umřel na zápal plic. Proto se mamka o mě tolik bojí.“ „Hmm, tak to jsem nevěděla... A ten tvůj bratranec byl vždycky tak nechutně odporný?“ „Ne. Jako malí jsme si dost rozuměli... Byli jsme jako nerozluční bráchové, kteří se v jednom kuse přetahují a pošťuchují... Jenže pak přišel velký zlom – A naše cesty se pak rozešly ve zlém. Dodnes ani nevím proč.“ „Aha... Ale stejně je ten tvůj bratranec pěkný slizoun. Takový nanicovatý Playboy. Brr,“ otřásla se zimou. „No jo, on je prostě takový,“ pousmál se jejímu vtipu. Znenadání se objevila zase ta příšerná, nesympatická bloncka, s výstředním dekoltem, která si to mířila přímo k nim. Když Sofii na ni vzdorovitě pohlédla, měla po náladě: 100 Ukázka elektronické knihy