TESSA RADLEYOVÁ
nikdy neuvěřili, že je naše zasnoubení skutečné.“ Jayovi rošťácky zasvítily oči. „Už tak budou dost naštvaní, že jsem jim to neřekl.“ „Ale vědí, že přijedu, ne?“ Zavrtěl hlavou. „To bude jejich dárek k výročí svatby.“ „Tys jim nezavolal a neřekl jim, že si přivedeš hosta?“ „Moc si s tím lámeš hlavu.“ Naklonil se na zadní sedadlo, podal svoji koženou bundu a zalovil v kapse. Vytáhl malou sametovou krabičku a otevřel ji. Uviděla prstýnek a zalapala po dechu. Nádherný diamat, největší modrobílý skvost, jaký kdy viděla, ve stylu art deco. Zasazený do bílého zlata s drobnými diamanty naaranžovanými do podoby kvítků. Vypadal jako půvabná květina. Georgia překvapeně hleděla. „Dobrý bože. Co když ho ztratím?“ „Za jeden víkend?“ Jay zvedl pochybovačně obočí. „To snad ne. A kdyby, je pojištěný. Líbí se ti?“ Jsem z něho úplně vedle! Měla co dělat, aby slova chvály nadšeně nevyhrkla. Ale upřímnost ji přinutila přiznat: „Je to nejkrásnější prstýnek, jaký jsem kdy viděla.“ Byla ale taky zděšená. Jay velice dobře vydělával, ale bohatý nebyl… tedy aspoň ve srovnání s její rodinou. Předstírané zasnoubení na jeden víkend rozhodně nestálo za ty peníze, které musel za šperk dát. Pokud ho nekoupil na splátky. Jeho pozornost k detailům v ní probouzela úžas. Georgia už se chystala promluvit, ale vtom ji Jay uchopil za ruku. Veškeré otázky se jí vykouřily z hlavy. „Počkej, nasadím ti ho.“ Uchopil její ruce do dlaní a pohladil ji po prstech. Cítila příjemné mravenčení. A pak jí prstýnek navlékl. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS278865
POPLETENÉ ZÁSNUBY
Padl jí dokonale. To Adam se jí ani ten okázalý prsten, který jí koupil, neobtěžoval na prst nasadit. Najednou si vzpomněla na ještě jeden zásnubní prstýnek… od Ridleyho. Zavrtěla hlavou, aby zahnala nepříjemné vzpomínky. Díkybohu, tentokrát to nebylo doopravdy. Protože upřímně, ona a zásnuby, to nešlo dohromady. Jayův prstýnek jako by na ni pomrkával. Vzpomněla si na náušnice po mamince ve stylu art deco, to jediné, co jí po ženě, která opustila své tři dcery, zbylo. Nespouštěla ze šperku pohled a najednou zatoužila… Po čem? Raději na to ani nechtěla pomyslet. Odtrhla oči z nejkrásnějšího prstýnku, který kdy viděla, a zadívala se na muže vedle sebe. „Jayi, mám obavy, že už mi nepůjde sundat.“ Usmíval se na ni a oči mu zářily vřelostí a humorem. Georgia se zahleděla na jeho rysy. Pevnou bradu a tváře, porostlé krátkým strništěm. Věčně usměvavá ústa. Nemohla od něho odtrhnout pohled. Jak to, že si nikdy nevšimla rýhy v koutcích jeho úst? Dodávala mu neuvěřitelně mužný výraz. Nebo lesku v jeho jasně zelených očích? Pracovala s ním dennodenně a nikdy si nedovolila o něm přemýšlet jinak než o rivalovi. Muži, který si chce pro sebe usurpovat místo po boku jejího otce. Během uplynulých dvou let samu sebe přesvědčila, že Jay je pro ni největší hrozba. Jenže když měl možnost její vytoužené místo získat, odmítl ho. Hlava jí to nebrala. „Výborně,“ pronesl spokojeně. „Jsem rád, že ti na prstě pevně drží. Nemusíš se aspoň bát, že ho ztratíš.“ Náhle jí zvedl ruku a lehce ji políbil na prsty. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS278865
TESSA RADLEYOVÁ
Srdce jí málem vyskočilo z hrudi a čas jako by se zastavil… bylo to tak intimní… a tak sladké. Jsme prostě skvělí kamarádi, přesvědčovala se. Proto mu tak vřele září oči. Přece z toho nemá smysl dělat žádnou vědu. A tak místo toho, aby se mu stulila do náruče jako předchozí večer, se jen usmála a řekla: „Díky, Jayi.“ Najednou zvážněl. „O něčem si ale musíme promluvit.“ Pronikavě na ni hleděl. „O co jde?“ Georgia si to možná neuvědomovala, ale podvědomě si přála, aby ji políbil. Její zasněný výraz, svůdná plná ústa… to všechno Jayovi napovídalo, co potřeboval vědět. Pocítil vlnu naděje. Rychle ji však potlačil. Chápal její touhu. Zoufalou potřebu polibku. Jenže jeho už polibky uspokojit nemohly. Chtěl víc. Mnohem víc. Na nic víc ovšem neměl právo. Ve chvíli, kdy jí navlékl prsten po své babičce na prsteníček, věděl, že mezi nimi už nesmí zůstat žádné tajemství. Musel se svému strachu postavit čelem… a povědět jí pravdu. I když to znamenalo riziko, že ji ztratí. Navždycky. Tak to teď zase nepokaz, Blacku. Jay se zhluboka nadechl a snažil se obrnit proti strachu. Uchopil ji jemně za bradu a přiměl ji, aby se mu podívala do očí. Hleděl na ni a vyhrkl: „Co kdybych ti řekl, že my dva už jsme se kdysi setkali?“ Jako vždycky ho krása jejích očí, jasnějších než modrá obloha v Coloradu, uváděla do extáze. Právě teď se jí zvláštně leskly. „Tohle bude znít divně, víš. Někdy mívám pocit, že tě znám celý život, Jayi.“ Sevřelo se jí hrdlo. „Rozumíš mi skoro líp, než rozumím já sama sobě.“ 100 Ukázka elektronické knihy