Atentát na Reinharda Heydricha (sv. 3)
Tím vznikla v následující době úzká spolupráce s vojenskou skupinou. Blíže o tom pojednává závěrečná zpráva gestapa Praha z 27. září 1940, spisová značka II BM 1 – B.Nr. 54/39 g-, spisová značka Vrchního říšského zastupitelství v Berlíně J 2 J 48/42 – vypracovaná o činnosti profesora Vojtěcha Č í ž k a. Jak je známo, rozvinuli tito „Odborníci“ zvláště významnou ilegální „rozsáhlou práci“ vytvářením ilegálních profesních skupin uvnitř odborů. Po propuknutí války 1. září 1939 počítali s jistotou, že Německo se zhroutí vojensky i hospodářsky, a k tomu odpovídajícím způsobem směrovali svoji ilegální činnost. K tomu se jim jevilo jako nezbytné rozkolísat český národ v jeho postoji k Německu a zejména podkopávat vojenský a hospodářský potenciál protektorátu. Věděli, že Německo určitě očekává od protektorátu důležitý přínos pro své vedení války. Zadavatelům jejich ilegálních úkolů záleželo zvláště na tom, aby intenzivní zpravodajskou činností zjistili politický, hospodářský a vojenský výkon protektorátu a ten pak poškozovali sabotážemi. Z těchto důvodů došlo zejména za spolupůsobení majora H á j í č k a ke vzniku a přetvoření jednotlivých ilegálních profesních skupin ve zpravodajské skupiny. V říjnu 1941 se podařilo zajistit celý archiv NRV [Národního revolučního výboru], pozdějšího členění organizace UVOD [ÚVOD – ústřední výbor organizace domácí, německy: Zentral-Ausschuss der Heimats-Organisation]. Kromě jiného obsahoval archiv téměř všechen zpravodajský materiál za poslední rok z Prahy a jiných míst protektorátu, pokud ho opatřil NRV. V souvislosti s dalšími soudními řízeními, zejména proti JUDr. Karlu Israelovi B o n d y m u, narozenému 22. prosince 1906 v Praze, a dalším osobám z Prahy, byl tento zpravodajský materiál, který sestává výlučně z činnosti NRV, předložen soudu. Již nyní se poukazuje na to, že rozsah materiálu je mimořádně veliký, zejména co se týče jeho důležitosti. Sotva se najde nějaká továrna, podnik nebo úřední místo, kde se koná přímo nebo nepřímo práce důležitá pro válečné hospodářství a o které se nějakou formou nepodávají zprávy. V následující zprávě je popsána zejména činnost ilegální organizace poštovních zaměstnanců, která se členila na 1./ Zpravodajskou skupinu, 2./ Radiotelegrafistickou a 3./ Podpůrnou skupinu. II. Organizace a vytvoření ilegální skupiny poštovních zaměstnanců. Zatímco ostatní profesní skupiny NRV, např. železničáři, dřevozpracující dělníci, byly zapojeny do vlastní zpravodajské činnosti, dostala profesní skupina poštovních zaměstnanců úkol dodávat zprávy co nejrychlejší cestou do ústředí. Přitom se mohlo využívat mezitím již dokončené struktury ilegální skupiny poštovních zaměstnanců. Vedoucím této ilegální skupiny poštovních zaměstnanců se stal býv. předseda legálního Svazu poštovních úředníků II. třídy – protektorátní příslušník a poštovní revident Bohumír T r u k s a, narozený 5. 8. 1900 v Praze, zatčený 19. 2. 1940, t. č. ve vyšetřovací vazbě v soudní věznici v Rottenburgu a. Neckar, trestní řízení Vrchního říšského zastupitelství Berlín, spisová značka 12 J 48/42 g. Ten disponoval již od dob své dřívější politické činnost vynikajícími kontakty a za své dřívější postavení vděčil svým politickým přátelům. Proto bylo pro něho snadné najít si pro ilegální činnost vhodné spolupracovníky. Nyní se snažil získat si důvěrníky na jednotlivých poštovních úřadech v Praze a v ostatních místech protektorátu, pokud je považoval za důležitá. Poté co se mu to podařilo, zřídil se pomocí těchto důvěrníků na poštovních úřadech systém krycích adres. Ty pak byly organizaci k dispozici. Tímto způsobem mohly pak skupiny na venkově rychlou a bezpečnou cestou vstupovat ve spojení s ústředím v Praze, jakož i naopak. V místech, kde se nepodařilo najít důvěrníky, byly jednoduše zřízeny adresy poste restante. Ještě v době existence ČSR pracovalo bývalé ministerstvo národní obrany – MNO – rovněž za pomoci krycích adres. MNO udržovalo tímto způsobem spojení se svými agenty v pohraničních územích. Zjistilo se, že zejména Poštovní úřad 22 v Praze-Libni tehdy v tomto smyslu pracoval pro MNO tak, že na tomto poštovním úřadu byly zřízeny krycí adresy. O této činnosti věděl kromě již mezitím zemřelého předsedy poštovního úřadu také: 1./ Protektorátní příslušník a poštovní tajemník Antonín K u l i č k a, narozený 7. 3. 1902 v Protivíně, bez vyznání, ženatý, bytem Praha-Kobylisy, Kirchmaeierova ulice 114, zatčený 20. 10. 1941, krycím jménem „L u b a l“.
24
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS278556
Dokument č. V/3
Po zřízení protektorátu vyzval prý K u l i č k u nějaký býv. důstojník z MNO krycím jménem „Z a h r á d k a“ k ilegální práci. Tento Z a h r á d k a žádal K u l i č k u o vydávání dopisů, které docházely dále na krycí adresy. Pravděpodobně to muselo být vůbec v okamžiku [zahájení] vlastní činnosti s krycími adresami, neboť prostřednictvím Z a h r á d k y – který je pravděpodobně totožný s uprchlým býv. českým důstojníkem Václavem V e l í n s k ý m, krycím jménem „Václav O f n e r“ narozeným 21. 3. 1907 v Praze, posledně bytem v Praze – seznámil se K u l i č k a s pozdějším vedoucím „Odborníků“, s protektorátním příslušníkem a advokátem JUDr. Karlem Israelem B o n d y m, narozeným 22. 12. 1906 v Praze, rozvedeným, Židem, bytem v Praze, zatčeným 20. 10. 1941 – přípravné vyšetřovací řízení II BM 1 – 160/41g – a tímto způsobem našel K u l i č k a spojení na skupinu „Odborníků“. Ve stejné době navázal s K u l i č k o u spojení T r u k s a a vyzval ho k ilegální činnosti. T r u k s a ho žádal o zřízení krycích adres. Protože Z a h r á d k a s T r u k s o u a B o n d y m spolupracovali ve výboru, lze mít za to, že tímto způsobem si T r u k s a zajišťoval K u l i č k o v u spolupráci. Dalšími K u l i č k o v ý m i spolupracovníky byli: 2./ Protektorátní příslušník a poštovní tajemník Bohuslav K a l k u s, narozený 16. 7. 1903 v Loktuši, bez vyznání, svobodný, bytem Praha – XII, ulice Korunní 157, zatčený 6. 3. 1940, t. č. v ochranné vazbě ve věznici gestapa Praha-Pankrác, trestně stíhán v rámci přípravného vyšetřovacího řízení generálního státního zastupitelství Drážďany, spisová značka 5OJs 80/42. Ten pracoval na Poštovním úřadu 31 Praha-Vinohrady. Podobně jako K u l i č k a na Poštovním úřadu 22, zřídil K a l k u s na Poštovním úřadu 31 krycí adresy a obstaral pro T r u k s u dvoje spojení na venkov – do Mladé Boleslavi a do Písku. Po K a l k u s o v i vstoupil ve spojení s Poštovním úřadem 31 jistý „V a š e k“, který je pravděpodobně totožný se zatčeným 3./ Protektorátním příslušníkem a poštovním revidentem Vojtěchem V a š k e m, narozeným 17. 7. 1896 v Dražovicích, česko-moravského vyznání, ženatým, bytem Praha XII, ulice Schlözerova 24, zatčeným 11. 9. 1942. Tento V a š e k vytvořil spojení zejména k Poštovnímu úřadu 31. T r u k s a, který byl vyslýchán ohledně ilegální činnosti V a š k a, neposkytl vůbec žádné údaje o jeho ilegální činnosti, ačkoliv byl V a š e k při jedné konfrontaci bez závad usvědčen. V a š e k sám popírá, že by vyvíjel činnost nepřátelskou říši. Mezi tím, a sice zčásti v únoru 1940, došlo v řadách NRV k prvním zatčením rozhodujících funkcionářů, mezi nimi, kromě části vedení, byl zatčen také vedoucí ilegální skupiny poštovních zaměstnanců T r u k s a. Současně s ním byl zatčený také K a l k u s. Tehdy se zjistilo, že tato akce se uskutečnila uprostřed plánovaného vytváření celé organizace. Zejména se ještě T r u k s o v i do té doby nepodařilo dokončit celý systém krycích adres. Po jeho zatčení převzal vedení ilegální organizace poštovních zaměstnanců dosud v pozadí stojící: Protektorátní příslušník a poštovní revident Josef B ř e z i n a, narozený 25. 5. 1898 ve Žlebech, bez vyznání, ženatý, bytem v Praze. Vězeň vyšetřovací vazby u Vrchního říšského zastupitelství Berlín, spisová značka 12 J 48/42 g, zatčený 12. 7. 1940. Tehdy se kvůli zatvrzelému a cílevědomému lhaní naprosté většiny zatčených funkcionářů ještě nepodařilo rozkrýt skupinu poštovních zaměstnanců. To B ř e z i n o v i umožnilo, aby s pomocí K u l i č k y a dalších funkcionářů dále tuto skupinu budoval, zejména na venkově. Ale již v červenci 1940 došlo k zatčení B ř e z i n y, takže organizace poštovních zaměstnanců zůstala opět bez vedení. V ten okamžik se stal novým vedoucím organizace K u l i č k a, protože již dříve spolupracoval s funkcionáři z ústředí NRV. Protože B ř e z i n a, stejně jako T r u k s a a K a l k u s, zatvrzele mlčel, podařilo se K u l i č k o v i nerušeně a v klidu organizaci poštovních zaměstnanců vytvořit. Pod jeho vedením začala nyní intenzivní ilegální činnost této skupiny. Pracoval s nasazením veškerých sil a nejprve podnikl zvláštní rozčlenění v systému krycích adres. Mezitím použil K u l i č k a jako spojku k poštovním úřadům: 5./ Protektorátního příslušníka a pomocného poštovního zaměstnance Františka F u k s u,
25
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS278556
Atentát na Reinharda Heydricha (sv. 3)
narozeného 8. 2. 1916 v Praze, katolického vyznání, svobodného, bytem Praha XV, čp. 600, zatčený 16. 5. 1942. Ten fungoval již na přelomu let 1939/40 jako spojka mezi T r u k s o u a K u l i č k o u. F u k s a dostal za úkol zřídit krycí adresy a to také udělal. Nejdříve posílaly venkovské skupiny svoje zprávy na Poštovní úřady v Praze: 1, 8, 31, 36 a 55. Odtam byly doručené dopisy předávány důvěrníky na Poštovní úřad 22. Tím se K u l i č k o v i umožnilo veškeré doručené zprávy a informace na straně jedné centrálně shromáždit, ale na druhé straně decentralizovat krycí adresy, takže kdyby vyletěla[!] jedna venkovská skupina a krycí adresa skupiny, ostatní spojení na venkov a sám K u l i č k a, jak se mu to jevilo, zůstanou v bezpečí. Za účelem dalšího předávání zpráv pro ústřední vedení skupiny „Odborníků“ udržoval stálé spojení s Protektorátním příslušníkem a účetním v Laichterově nakladatelství v Praze XII, Josefem F r i e d l e m, narozeným 15. 9. 1907 v Praze, evangelického vyznání, bytem Praha XV., ulice Zálesí 47, zatčeným 18. 10. 1941, přípravné vyšetřovací řízení II BM 1 – 160/41 g -. Údajně nepřicházely zprávy z provincie v žádoucím množství. K u l i č k a alespoň uvedl, že se mu zpravodajská činnost z venkova zdála příliš skromná. Proto se někdy v březnu 1940 rozhodl vybudovat vlastní zpravodajskou skupinu. Její vybudování uložil za úkol vrchnímu poštovnímu tajemníkovi Josefu O l i v o v i. Oběma bylo jasné, že ke zřízení takové skupiny jsou v prvé řadě nezbytní spolupracovníci, kteří by měli možnost udržovat stálé spojení na venkov. Proto O l i v a následně povolal k ilegální činnosti úředníky vlakové pošty. Tito poštovní úředníci mohli jako vlakoví průvodčí všude jezdit a osobně navazovat spojení s kolegy v provincii. Potom co se O l i v o v i s pomocí těchto spolupracovníků podařilo získat na venkově důvěrníky, učinil K u l i č k a podruhé nové uspořádání systému krycích adres. Asi od konce 1940, respektive za časného jara 1941 používala Poštovní úřady číslo 1, 31 a 36 nyní jen nově vybudovaná nezávislá zpravodajská skupina v poštovní organizaci. Ilegální skupiny NRV na venkově, pokud do té doby ještě existovaly a nebyly odhaleny, psaly od toho okamžiku přímo na krycí adresy Poštovního úřadu 22. Přesně tak jako dříve zasílali důvěrníci na poštovních úřadech 1, 31 a 36 svoje zprávy Poštovnímu úřadu 22. V každém případě to byl K u l i č k a, kdo dostával beze zbytku zprávy a dále je zasílal. Nejintenzivnější činnost zpravodajské skupiny poštovní organizace probíhala v letních měsících 1941, až do října 1941. V této době začala v Praze i na venkově rozsáhlá zatýkání namířená proti zbytkům NRV, který se mezi tím začlenil do ÚVODu. Někdy koncem roku 1941 bylo možné říci, že NRV, respektive ÚVOD je převážně zničen. Sám K u l i č k a byl zatčen v říjnu 1941. Také on se vyznal ve své zamlčovací taktice, aby neposkytl státní policii žádné stopy na existující zpravodajské skupiny v poštovní organizaci. Po jeho zatčení převzal vedení této organizace již uvedený O l i v a. Teprve jeho prostřednictvím podařilo se za časného jara 1942 tuto skupinu téměř beze zbytku odhalit a zneškodnit. Když převzal O l i v a vedení skupiny, nebylo ze strany vedení NRV a ÚVODu k dispozici nic, co by stálo za zmínku. Přesto se podařilo politické skupině profesora K r a j i n y – P.[olitické] U.[ústředí], která zůstala částečně neporušena, získat spojení k organizaci poštovních zaměstnanců. Z této strany také následoval zákaz adresovaný organizaci poštovních zaměstnanců pokračovat v jakékoliv zpravodajské činnosti a v žádném případě dále nepoužívat krycí adresy. K r a j i n o v a skupina zamýšlela přebudovat v budoucnu organizaci poštovních zaměstnanců a vytvořit z ní novou speciální radiotelegrafistickou skupinu. Tato nová radiotelegrafistická skupina měla být rozprostřena po celém území venkova. Již se konaly k tomu nezbytné porady a pokyny. Uprostřed vytváření této skupiny došlo potom v tomto roce od března k zatýkání důvěrníků organizace poštovních zaměstnanců, jakož i další části funkcionářů K r a j i n o v y skupiny – viz poslední spisová značka gestapa Praha II BM 1 – 60/42 g. III. Členění zpravodajské skupiny. 1. Poštovní úřady a krycí adresy v Praze. Poštovní úřad 31 v Praze XII. – Vinohrady.
26 Ukázka elektronické knihy