Ondřej Závodský | 97
segmentu veřejné správy. Těmi se opět dají praštit dva zástupci řádu dvoukřídlých jedním úderem. Na jedné straně se realizací reforem dá zachránit elementární funkčnost systému státní správy, na straně druhé se při elektronizaci stanoveného odvětví opět ulijí peníze ve prospěch oligarchy vlastněných společností. Naposled takové k transparentnosti směřující změny realizoval současný premiér Michail Mišustin jako šéf daňové správy. Jeho posunutí finančních úřadů z dob dávno minulých do 21. století bylo v Rusku chápáno jako zázrak.178 Ostatně od jeho působení v čele vlády se také nyní očekávají další reformy, které mají alespoň ve veřejné správě zabránit totálnímu kolapsu. Bude poměrně zajímavé jeho působení sledovat, protože alespoň zjistíme, kde budou reformy dovolené, protože se zájmů prokremelských oligarchů nedotýkají, a kde už šlápne vedle na dvoreček z prokremelských milců.
5.1.4 Vraždění po celém světě V souvislosti s informacemi o připravovaných vraždách pražských politiků ze strany ruských tajných služeb179 jistě neuškodí zasazení těchto informací do širšího kontextu praktik této velmoci. Předně musíme rozlišovat mezi oficiálními zásahy ruské justice, případně vojenskými operacemi, a popíranými útoky ruskými agenty, případně těmito zpravodajci zosnovanými vraždami, provedenými najatými veterány různých válek. Ruská federace připouští uložení trestu smrti, příslušná zákonná ustanovení právní řád tohoto nedemokratického státu stále obsahuje. Nicméně od devadesátých let minulého století je uvaleno na výkon trestu smrti moratorium.180 Druhou situací je ovšem vojenská operace, která je určena k likvidaci osob, jež vojenské orgány označují za teroristy. Permanentní snaha ruských orgánů označovat své názorové odpůrce za teroristy a z toho plynoucí rizika jsou jasná.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277668
98 | Výstup na vrchol korupce
Vedle toho ovšem v Rusku i mimo něj dochází k usmrcování pro Kreml nebezpečných osob za podezřelé účasti ruských zpravodajců. Mezi nejohroženější druhy oponentů patří novináři, nepohodlní podnikatelé, příslušníci opozice i odpadlí zpravodajci a dvojí agenti. Jak již bylo shora uvedeno, výkon těchto zjevně oficiálními místy schválených operací probíhá i mimo Rusko. Je pochopitelné, že demokratické země EU, na jejichž území se tato zvěrstva odehrávají, nesou tyto ruské moresy dost těžce. V posledních letech si takovou situaci zažila Velká Británie, Německo i Bulharsko. Jak připomínají politologové, tato praxe není nijak oslabována ani skutečností, že tyto státy se snažily do té doby s Ruskem pěstovat korektní vztahy. Netřeba připomínat, že ruští představitelé se v takových případech drží zásady „zatloukat, zatloukat a zase zatloukat“. Svou novinářskou kariéru jsem pověsil na hřebík sice už v roce 2003, ale dodnes nejsem schopen strávit jednu z neobjasněných vražd v Praze. V červenci roku 1997 byla v podchodu pod magistrálou na své cestě do budovy Svobodné Evropy zastřelena redaktorka tamější ruské sekce Molly Riffel Gordinová.181 Na zločin jsem narazil v souvislosti s dalšími vraždami druhé poloviny roku 1997. Tehdy totiž v Česku byla nalezena mrtvá státní zástupkyně,182 byl přejet soudce a někdo nastražil bombu před dům ministra financí.183 Každopádně Riffel Gordinovou zastřelil někdo za bílého dne v centru Prahy. Je pravda, že nepublikovala nikdy žádnou hlubokou investigativní reportáž, ale do kontaktu s různými zajímavými lidmi přicházela. To, co mi nejde ani po těch třiadvaceti letech do hlavy, je to, že tuto promyšlenou a plánovanou vraždu policie uzavřela jako útok sadistického úchyláka. Jako novinář jsem se o tom dohadoval s detektivem z mordparty, ale tvrdil, že prostě jiný motiv je těžko možný. Podobně slaboduchý argument policisty byl ten, že se nájemné vraždy realizují na skrytých místech. Nechť čtenář posoudí, zda např. níže popsaná vražda pana Changošviliho z centra Berlína patří mezi ty utajené. Od té doby jsem o její vraždě mluvil
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277668
Ondřej Závodský | 99
s více lidmi, včetně jejích kolegů, a stále jsem tu pachuť ze špatné teorie z hlavy nevypudil. Podle mě, absolventa kurzu forenzní sexuologie, sadistický vrah svou deviaci nevybíjí na postarší dámě střelbou z dálky, aniž by se jí vůbec dotkl. Naopak novináři se dostávají k nejrůznějším citlivým informacím, což platí o redaktorech Svobodné Evropy zaměřujících se na totalitou čpící státy dvojnásob, a pro ty, kteří se zaměřují na Rusko, trojnásob.
Anna Politkovská Vynikající ruská novinářka s ukrajinskými kořeny Anna Politkovská byla jednou z ikon té menšiny ruské žurnalistiky, která si nenechala diktovat Kremlem, o čem a jak se bude v médiích informovat. Byla autorkou stovek reportáží o korupci ruských politiků, prezidenta Putina nevyjímaje, o souvislostech mezi veřejnými rozhodnutími a organizovaným zločinem, o kauzách ruských oligarchů, o propojenosti těchto skupin (oligarchů, mafií i vrcholné politiky) mezi sebou. Vynikající práci odvedla při informování o nepříjemných souvislostech druhé čečenské války. Stejně jako byla uznávaná a novinářskými organizacemi ve světě zahrnovaná prestižními cenami, byla nenáviděná těmi, o nichž psala. Na seznamu těch, kteří by ji nejraději viděli pod zemí, by se mohl objevit leckterý vládní úředník, oligarcha, čečenský bojovník, prachsprostý zločinec bez politické funkce i ruský prezident. Konec konců, níže popsaný fatální útok nebyl v jejím životě první. V roce 2004 mířila do oblasti Severní Osetie, tam měla sehrát roli v propuštění rukojmích při útoku separatistů na školu ve městě Beslan. K tomu ovšem nikdy nedošlo, neboť ji někdo na palubě letadla podal silný jed v čaji a Politkovská musela místo do Beslanu do nemocnice. Annu Politkovskou zastřelil zjevně najatý vrah šesti ranami dne 7. října 2006 ve výtahu domu, kde bydlela. Pachatel jako mafiánský vzkaz nechal na místě činu i vražednou zbraň. Likvidace
Ukázka elektronické knihy