98
va l e ry
e s p e r i a n
•
n e s m rt e l n ý
c h e o p s
Od chvíle, kdy vypluli, nikdo nepromluvil, plavbu doprovázel jenom zpěv ptáků a šplouchání řeky. Cheops vdechoval vůni květin, pestře rozkvetlých na březích. „K návštěvě staveniště je příhodný čas,“ promluvil konečně Kagemni. „Neriskujeme, že potkáme faraona, jelikož je zaměstnaný v paláci, a mnozí předáci, kteří tam pracují, mě znají z dob, kdy byli mladí a kdy jsem na stavební práce dohlížel já.“ „K čemu tedy to okolkování, když je jisté, že faraon dnes neopustí palác?“ „Jsi velmi inteligentní mladík, Cheopsi, ale je načase, aby ses naučil být také mazaný a vždy říct jenom to, co je nezbytně nutné.“ „Takže nemusím lhát, ale zároveň nemusím říct celou pravdu.“ „Tomuto umění se říká diplomacie a je velmi užitečné si je osvojit – zvlášť pro ty, kteří chtějí někomu vládnout. Ale rozhlédni se, jsme již na dohled cíle. Za okamžik konečně ukojíš svou touhu.“ Cheops se otočil k západnímu břehu Nilu, za jehož hranicemi již byla v dálce zřetelně vidět horní část rozestavěné pyramidy. Těsně před zdí, co ohraničovala pohřební místo, se kroutily ulice a stály zde další stavby, které byly součástí města pyramid. Cheops si ho vždy představoval jako shluk chatrčí, kde bydlí pár dělníků a tesařů, ale po přečtení Imhotepových papyrů si utvořil o něco ucelenější a přesnější obrázek. Vidět to na vlastní oči byl ale naprosto jiný pocit. Když se přiblížili k přístavišti, všiml si, že cesty jsou plné žen – zřejmě následovaly své manžely, aby se postaraly o děti a domovy, zatímco muži pracovali na stavbě. Z některých staveb se valil kouř z pecí, na přilehlých dvorcích zas řezníci poráželi zvířata a jiní muži – pod ostražitým dohledem skupiny písařů – vynášeli před sklady potraviny všeho druhu, písaři pak zapisovali počty zpracovaného zboží na papyry.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277516
99
va l e ry
e s p e r i a n
•
n e s m rt e l n ý
c h e o p s
„To je úžasné!“ zvolal Cheops. „Nebo šílené? Nikdy mě nenapadlo, že staveniště potřebuje k chodu tolik lidí. Řídit ho je jistě velmi náročné.“ „Ano, můj princi, skutečně je. Je třeba najít schopné dělníky a stavební mistry, ale potřebujeme k práci také ty nejlepší nástroje a rovněž oblečení, v němž se dá volně pohybovat a není v něm horko. Potom je nutné tyto lidi nakrmit a poskytnout jim lékařskou péči. Nemělo by smysl je každý den svážet z města.“ „Pyramidy neexistovaly, než byl postaven dům věčného odpočinku Džosera. Nikdo před tím nemusel čelit podobným úkolům a dnes to všechno funguje jenom díky Imhotepově genialitě.“ Námořníci se začali připravovat k přistání. Cheops z lodi vyskočil dřív, než ji stihli ukotvit, a ani nepočkal na Kagemniho. Za městem se k nebi tyčila mohutná stavba nejvyšší pyramidy. Cheops zvedl pohled, aby ocenil její velkolepost. Všechno zde ho fascinovalo. Chrámy, rozloha nádvoří, mastaby pro rodiny faraonů a hrobky pro nejdůležitější hodnostáře. Vykročil směrem ke vstupu na staveniště, když ho Kagemni dohonil a popadl ho za paži. „Nespěchej, než ti povím, co máš mít na paměti,“ řekl vezír. „V tuhle chvíli bychom měli být v Memfisu a kontrolovat zvířata určená pro soudcovu rodinu. Musíme se tedy chovat velmi obezřetně. Nesmíme potkat nikoho, kdo by snad potom lidem vyprávěl, že viděl faraonova syna. Zkrátka, nechceme způsobit rozruch.“ „Dobře, dobře, ale teď rychle. Chci na vlastní oči vidět konstrukční problémy, o kterých mluvil Nefermaat.“ „Jestli tím narážíš na zřícenou část východní strany pyramidy, zavedu tě tam. Následuj mě.“ K pyramidě došli z jihu. Obložení ještě podtrhovalo výšku stavby, měřící dobrých sto sedmdesát pět loktů. Spodní část byla delší než dvě stě sedmdesát loktů – vskutku ukázka síly.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277516
100
va l e ry
e s p e r i a n
•
n e s m rt e l n ý
c h e o p s
Cheops musel uznat, že otcův projekt je skutečně velkolepý a o třetinu větší než Imhotepovo dílo. Jak postupovali dál, pomalu se jim začala odkrývat východní strana. Střešní vrstva se zhroutila a poničila i velkou část hradby ve spodku stavby. Nefermaat o konstrukčních problémech mluvil, ale to, na co teď Cheops hleděl, byla skutečně katastrofa. „Co říkají architekti? Proč se to podle nich stalo?“ „Podali faraonovi zprávu, že jde o vadný materiál. Tvrdí, že stavební mistři během příprav nedodrželi jejich instrukce.“ „Co si myslíš ty? A tentokrát nebuď diplomatický.“ Než Kagemni odpověděl, trochu se ušklíbl. „Znám pár ze stavebních mistrů, obviněných z té pohromy. Nyní pracují jako obyčejní dělníci na stavbě druhé pyramidy a jsou rádi, že je nepředhodili krokodýlům. Jestli chceš, můžeme si s nimi promluvit.“ „Samozřejmě že chci!“ „V tom případě sem musíme přijet znovu, můj pane. Teď už je nutné myslet na návrat – dřív, než si nás všimnou vojáci nebo Raneferovi poskoci.“ Kagemni se otočil a chtěl zamířit k řece. „Přesně v to ale doufám!“ zvolal Cheops a zůstal stát. „Mám v úmyslu najít Ranefera, abych přede všemi ukázal, k jakým chybám zde došlo.“ „Ranefer přece za to zhroucení zodpovědný není. Ani princ Nefermaat. Když jim Snofru uložil, aby dohlíželi na stavební práce, byla už konstrukce pyramidy poškozená. Nenech ovládat své činy záští vůči Raneferovi. Jenom by sis tím ještě víc zkomplikoval vztahy s faraonem, můj pane. V audienčním sále ještě jako by stále visela ve vzduchu vaše hádka.“ Cheops pokrčil rameny a obrátil se ke staveništi. „Nemyslím si, že ještě můžu něco zhoršit. Chci, aby si otec uvědomil, že udělal chybu, když mi odepřel cestu sem. Celý Egypt se o tom musí dozvědět! Všem dokážu své znalosti, a začnu rovnou u toho budižkničemu Ranefera.“ Nečekal, až Kagemni odpoví, a přidal do kroku.
Ukázka elektronické knihy