CATHY WILLIAMSOVÁ
vyčerpalo více, než předpokládala, a že ani teď nedovede popadnout dech. Luca stál s roztaženýma nohama přímo nad ní a z každého póru jeho těla doslova prýštil hněv. „Sám jsi mi přece nabízel, abych si vzala volno,“ namítla chabě. „Nemyslel jsem to tak, že by ses měla vydat na sebevražednou cestu na otevřené moře! Nevíš nic o proudech, které tě můžou zanést tak daleko, že se ti nepovede vrátit. Každý rok se tu ocitne v nesnázích spousta lidí. Není tu plavčík ani pobřežní stráž.“ „No, hm…“ Vyskočila z ručníku, protože jí nebylo příjemné zvedat pohled k Lukovi, který se nad ní dál tyčil jako mrakodrap. „Tak to bych ti měla být vděčná, žes mi přišel na pomoc, ne?“ Luca si překvapeně uvědomil, že v podobné náladě ji ještě nikdy nespatřil. Doslova soptila. V očích se jí blýskalo, ruce měla založené v bok a její držení těla působilo výhružně. „To tedy ano!“ zavrčel. „A opovaž se na mě vztekat jen proto, že jsem si o tebe dělal starost!“ „No, jsem ti za to ohromně vděčná! Hlavně proto, že jsem nebyla v žádných potížích! A jak si vůbec představuješ, že bych ti měla poděkovat?“ „Jak? Inu, mohlo by to začít třeba takhle…“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277257
SEDMÁ KAPITOLA Políbil ji. Ani když jí pokládal dlaň na zátylek a skláněl k ní hlavu, nebyla si jistá, jestli to skutečně udělá. Dotek jeho horkých rtů ji zasáhl jako elektrický proud. Cítila, jak jí v žilách začíná vřít krev a její tělo ožívá vzrušením. Nevědomky se k němu přitiskla, aby ho přiměla lehký polibek prohloubit. Položila mu dlaně na hruď a stoupla si na špičky, aby mu mohla vydechnout do rtů. Konečně zažívala to, o čem už mnohokrát snila, a v první chvíli ani nechtěla uvěřit, že se její fantazie mění ve skutečnost. Přitiskl ji k sobě a jeho polibek náhle změnil tempo, zrychlil se a prohloubil. Jejich jazyky se propletly, těla slaná mořskou vodou k sobě přilnula, jako by se už nikdy neměla oddělit. Zaklonila hlavu, objala ho kolem šíje a cele se poddala jeho horkým polibkům. Vycítil žár, který jí začal proudit tělem, zvedl ji ze země a přenesl opodál. Když ji pokládal na plážovou rohož, tiše zaúpěla. Slunce teď rychle zapadalo a zalévalo jejich těla bronzovým přísvitem. Bezděky se k němu znovu přitiskla a jen jako ve snu se podivila, proč se právě cítí jako žíznící člověk, který v poušti narazil na pramen chladné vody. Nikdy po ničem netoužila tak jako
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277257
CATHY WILLIAMSOVÁ
něm. Slova, která jí zavířila myslí, slova o tom, co je a není správné a rozumné, přestala dávat sebemenší smysl a proměnila se v šum. Sklouzl jí dlaní po boku a začal ji hladit po vnitřní straně stehna. Bezděky se mu rozevřela a nechala jeho dlaň doputovat až do klína. Několik vteřin se nedovedla nadechnout. Jeho doteky byly pevné a Luca ji hladil tak naléhavě, až přestala vnímat vše kolem sebe a jen mu zoufale zaryla nehty do vlasů. Ucítila na dlani jeho krátké strniště a přitiskla mu drobná ňadra na rozložitou hruď. Mokré plavky jí začaly připadat jako zbytečná a jen těžko zdolatelná překážka. Když jeho dlaň opustila klín a vydala se k jejím ňadrům, sama si stáhla jedno raménko, aby mu mlčky naznačila, jak má pokračovat. Uvědomila si, že v ní slova o vášni a rozkoši nikdy nebudila nijak zvláštní zvědavost. Přečetla snad tisíce článků o ženách, které se vrhly nějakému muži do postele jednoduše proto, že jim připadal neodolatelný. Nikdy jim neporozuměla a vždy takové ženy považovala za hlupačky, které se nedovedou ovládat. Když sledovala, jak se spolužáci obdivně shlukují kolem Lily a předhánějí se v tom, kdo si u ní získá více pozornosti, myslela si o nich totéž. Při jediném poměru, který zatím zažila, cítila k Paulovi náklonnost a cosi, co se asi dalo nazvat přátelskou příchylností, ani on v ní ale neprobudil neodolatelnou touhu vrhnout se s ním do postele a prozkoumat každý kousek jeho těla. Jejich milostné styky sice byly příjemné, ani jeden z nich k nim ale nepřistupoval se skutečnou a spalující vášní. Až do této chvíle s nimi byla spokojená. Blahopřála si, že jen díky nedostatku vřelosti se dovedla tak snadno vyrovnat s Paulovou a Lilyinou zradou. Lukovy dlaně na ni působily docela jinak. Měnily 100 Ukázka elektronické knihy