že průběh záchvatu byl stejný jako v předchozích případech, může postižený zůstat na místě pod dohledem trvajícím přibližně 2 hodiny. Když měl záchvat jiný průběh nebo je to první záchvat v životě, postiženého by měl vyšetřit neurolog.
6.4 Laické rozlišování příčin bezvědomí Bezvědomí je jeden z nejčastějších náhlých stavů ohrožení života, se kterým se i laici mohou setkat. Všeobecná a základní první pomoc spočívá v tom, že zjistíme, zda je postižený při vědomí a dýchá, a uložíme ho do polohy na boku. V prvních minutách není u dýchajícího pacienta příčina bezvědomí důležitá. O skutečné závažnosti můžeme rozhodnout až po předběžné nebo definitivní diagnóze příčiny bezvědomí. Stupnice příčin bezvědomí sahá od absolutně neškodných, které spontánně odeznějí i bez zdravotnické pomoci a bez následků (mdloba), až po bezvědomí, které i přes léčbu může skončit závažnými trvalými následky a smrtí (pohmoždění mozku, zástava krevního oběhu). Diagnostika/ zjištění příčiny bezvědomí sestává z anamnézy/rozhovoru s postiženým a očitými svědky a z vyšetření některých funkcí nervové soustavy, které může uskutečnit i poučený laik. Patří sem posouzení, zda postižený je, či není při vědomí, vyšetření očních zornic, posouzení symetrie svalové síly a pohyblivosti horních a dolních končetin. K rozlišení příčiny bezvědomí stačí ještě méně. Anamnézu zjišťujeme od pacienta (v případě, že znovu nabude vědomí), příbuzných a svědků, do anamnézy patří i pozorování okolí, zjištění situace, ve které k bezvědomí došlo, vzhled a stav oblečení, poloha pacienta v okamžiku, kdy do bezvědomí upadl, i jiné okolnosti. Mezi hlavní příčiny bezvědomí obecně patří následující stavy: 1. otrava alkoholem, 2. epileptický záchvat, 3. hypoglykémie, 4. úrazy hlavy, 5. mdloba, 6. zástava krevního oběhu, 7. otravy léky a chemikáliemi, 8. cévní mozkové příhody, 9. febrilní křeče. Alkohol jako příčina je určitě na prvním místě u dospělých a u adolescentů je absolutním vítězem. U dětí do puberty bývají příčinou úrazy hlavy, febrilní křeče a otravy léky. Když přijdeme k postiženému, začneme primárním vyšetřením: zda je, či není při vědomí, zda dýchá, funguje mu krevní oběh a jestli krvácí. 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277106
Tímto vyšetřením potvrdíme nebo vyloučíme zástavu krevního oběhu, zbývá už jen 7 pravděpodobných stavů. Postupujeme dále: pokud je pacient v bezvědomí, zjišťujeme anamnézu od rodiny a svědků v následujícím pořadí: nástup bezvědomí v čase a trvání bezvědomí, předchozí a doprovodné příznaky, pokud se vyskytly, a rovněž projevy po spontánním opětovném nabytí vědomí. Pokud už je postižený při vědomí a podle rodiny nebo svědků byl v bezvědomí, zjišťujeme nejdřív subjektivní příznaky a anamnézu od postiženého. Nedejme se odradit tím, že dítě je dezorientované a někdo z rodiny odpovídá místo něho. I zmatenost, poruchy řeči a vyjadřování, retrográdní amnézie jsou cenné a jedinečné objektivní příznaky, které nám odpovědi příbuzných nenahradí, naopak, můžeme je během diskuse s příbuzným zmeškat a ochudit se o důležitou složku anamnézy a vyšetření. Nástup – vznik bezvědomí: může být pozvolný a náhlý. Náhle vzniká bezvědomí při epileptickém záchvatu (bezvědomí a křeče), při mozkové příhodě z krvácení a při úrazu hlavy. V případě posledního uvedeného stavu může mechanismus vzniku identifikovat i laik – svědek příhody. Postupně se bezvědomí rozvíjí při hypoglykémii (poruchy chování, nervozita, zmatenost), otravě alkoholem, léky a chemikáliemi (pokud jsou přítomní svědkové, kteří byli s postiženým i krátce předtím, než upadl do bezvědomí) a při mdlobě, u níž je typická poloha předtím, než postižený upadl do bezvědomí (nikdy nevznikne vleže, velmi zřídka vzniká vsedě). Při běžné mdlobě předcházejí bezvědomí pozorovatelné příznaky, které však mohou ujít pozornosti okolostojících (bledost, pocení, zívání, potácení), a potom je bezvědomí náhlé. Odeznění bezvědomí: spontánní odeznění bezvědomí v časovém horizontu do 5–10 minut je pravděpodobné při epilepsii a mdlobě, z úrazů při otřesu mozku. Nepravděpodobné, až nereálné je spontánní odeznění při hypoglykémii, pohmoždění mozku, otravě léky a chemikáliemi, cévní mozkové příhodě a při hyperglykémii. Trvání bezvědomí: bezvědomí trvá řádově minuty při hypoglykémii (po podání cukru do žíly), epilepsii, mdlobě a febrilních křečích, desítky 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277106
minut při otřesu mozku, hodiny až dny při pohmoždění mozku, intoxikacích alkoholem, léky a chemikáliemi. Retrográdní amnézie je přítomná, když se postižený probere z bezvědomí následkem otřesu mozku, po epileptickém záchvatu s křečemi a často po otravě alkoholem. Retrográdní amnézie není přítomná (dítě je tedy téměř okamžitě schopné vzpomenout si na události těsně předtím, než upadlo do bezvědomí) po mdlobě a poté, co se postižený probere z hypoglykémie podáním glukózy. U bezvědomí existují i jednoznačné příznaky, které jsou natolik typické, že na základě jednoho až dvou anamnestických údajů nebo subjektivních a objektivních příznaků je možné téměř jednoznačně vyloučit nebo potvrdit diagnózu. Úzké zornice a zpomalené dýchání jsou jednoznačně příznakem užití heroinu, náhlé bezvědomí (pád s nezvyklým zvukem), ztížené dýchání přes zatnuté zuby a rytmické křeče na končetinách svědčí jednoznačně o epileptickém záchvatu. Ale i naopak, příznaky, které se tradičně uvádějí v učebnicích jako typické, se nepozorovaně přestaly u pacientů ve skutečných situacích vyskytovat: bledost kůže, pocení a zrychlený puls už nejsou typické pro hypoglykémii. Zjištění příčiny bezvědomí není pro poskytnutí základní a obecné první pomoci důležité. Je ukázkou toho, že ke zjištění příčiny není nutné drahé nemocniční vybavení, ale stačí položit pár otázek a podívat se na postiženého. Pravděpodobnou laickou diagnózu nebudou následně v nemocnici pomocí přístrojové techniky stanovovat, ale jen potvrzovat.
103
Ukázka elektronické knihy