SARAH MALLORYOVÁ
„Ovšem. S radostí vaše pozvání přijmeme,“ odpověděla zdvořile. Zdálo se mu to, nebo v jejím hlase opravdu nezaslechl žádné nadšení? Zdá se, že jeho žena netouží po společnosti o nic víc než on. Alespoň v tom se spolu tedy shodnou. Zpátky na Melham jeli v tichosti. Panovala tmavá noc, takže si neviděli do obličeje, ale Serena vycítila, že Quinn je hluboce zamyšlený. Prior Holt býval domovem jeho ztracené lásky. Připomněla mu návštěva Barbaru? Nemohla se ho na to zeptat, ale tolik toužila natáhnout ruku a utěšit ho a zároveň útěchu přijmout. Místo toho po zbytek cesty mlčeli. „Byl to náročný večer,“ poznamenal Quinn, když jí pomáhal vystoupit z kočáru. „Mám vás doprovodit do vašeho pokoje?“ „Ano, děkuji.“ Cestou nahoru mu položila otázku, která ji celý večer trápila. „Byl byste raději, kdybychom se plesu lady Beckfordové neúčastnili?“ „V žádném případě. Víte, nemám takové události příliš v lásce, ale myslím, že je nutné, abychom na tento ples šli. Nemyslíte?“ „Jistě, ano, souhlasím.“ Odvážila se lehce pousmát. „Nepochybuji o tom, že se vaši sousedé nemohou dočkat, aby poznali vaši nevěstu.“ „To zajisté.“ Došli ke dveřím Sereniny ložnice a zastavili se před nimi. „Jednoho dne budeme také muset něco podobného uspořádat, ale tahle událost vám umožní zatím nic takového neplánovat.“ „Ach?“ Zvedla hlavu. „Myslíte, že bych to nezvládla?“ „Jsem si jistý, že byste to zvládla skvěle, ale byl bych rád, abyste měla čas na to pořádně se zabydlet v novém domově.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277033
KRÁSKA V NESNÁZÍCH
Zvedl si její ruku k ústům, potichu jí popřál dobrou noc a odešel. Serena vešla do své ložnice, kde našla Polly dřímající v křesle. „Ach, moc se omlouvám, má paní,“ vykřikla služebná a vyskočila. „Snažila jsme se neusnout, ale nepodařilo se mi to.“ Serena mávnutím ruky odbyla její omluvy. „Nevidím jediný důvod, proč byste si nemohla na chvilku odpočinout, když na mě čekáte.“ Polly běhala kolem, pomohla Sereně převléknout se do noční košile a Serena se při tom zamyslela. Mrzelo ji, že si dovolila Quinna tak dobírat. Slíbila si přece, že bude svého manžela pokorně a tiše ve všem poslouchat. Koneckonců, zachránil ji z pěkné šlamastyky, do níž se dostala vlastní hloupou nerozvážností. Proto si zaslouží, aby mu byla poslušnou manželkou, jak jí před svatbou neustále připomínala Dorothea. „Do téhle situace ses dostala vlastní umíněností, Sereno. Musíš tu svoji tvrdohlavou povahu mírnit. Žádný muž nechce mít za manželku semetriku.“ „Chcete, abych zůstala a rozčesala vám vlasy, madam?“ nabídla komorná. „Děkuji, Polly, to je v pořádku, zvládnu to sama. Můžete si jít lehnout.“ Když komorná odešla, posadila se Serena k toaletnímu stolku a pomalu si pročesávala vlasy. Slova její švagrové jí dnem i nocí zněla v hlavě jako nikdy nekončící litanie. Od svatby se snaží být dokonalou manželkou a zdá se, že Quinn je s ní docela spokojený. Rozhodně na ní nemá žádné tělesné požadavky. Kromě toho jediného polibku, který si vyměnili ve svatební den. Dotek jeho rtů na jejích ústech se jí vypálil do 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277033
SARAH MALLORYOVÁ
paměti. Doteď si pamatuje, s jak překvapivou silou po něm v tu chvíli zatoužila. Tenkrát před ním utekla a on se ji nepokusil ani zadržet, ani znovu políbit. Je tak neochvějně zdvořilý a ohleduplný, ale přesto měla pocit, že o ni vlastně nestojí. O týden později se na Prior Holtu konal ples Beckfordových. Pro novomanžele to byla první formální společenská událost, a když je lokaj ohlásil jako lorda a lady Quinnovy, přeběhl Sereně po zádech lehký mráz. Teď už se nemohou vrátit zpátky. Quinn jí lehce položil dlaň na ruku, která spočívala na jeho předloktí. „Jste nervózní?“ Letmo na něj pohlédla. Na dnešní večer se pečlivě připravila. Znovu zvolila šaty, které měla na sobě ve svatební den. Krémové mušelínové šaty byly kolem krku, na lemu rukávů a sukně ozdobené drobnými vyšívanými meruňkovými květy a jemným ornamentem z lístečků. Všechno bylo protkané stříbrnou nití. Polly jí do účesu vetkla poupátka růže ve stejné barvě a Serena si vzala diamantový náhrdelník a náušnice, které dostala od Quinna jako svatební dar. Doufala, že alespoň svým vzhledem splní očekávání. „Doufám, že vás nezklamu, pane.“ Stiskl ji ruku. „To se nikdy nemůže stát, Sereno.“ Narovnala ramena a zvedla hlavu. Pramálo ji zajímalo, co si o ní myslí ostatní, ale tohle jsou Quinnovi sousedé a kvůli němu chtěla udělat dobrý dojem. Lottie jim vyšla v ústrety, aby je přivítala, a jenom o krok za ní ji následoval Tony. Hostitelka Serenu vřele objala a okamžitě ji odváděla. Byla rozhodnutá představit novomanželku co nejvíce lidem dřív, než začne hrát hudba k tanci. 100 Ukázka elektronické knihy