98
Joanna Reesová
Představila si samu sebe, jak tančí jako ta žena, jako kdyby utíkala na místě. Nebylo to tak odlišné od kroků, které si vymýšlela k písním z rozhlasu. Vždycky jsem uměla dobře napodobovat, pomyslela si, zatímco pozorovala tu ženu. Přece to nemůže být tak těžké. „Jde o sebedůvěru,“ pokračoval Percy. „O odvahu. Vidíš? Buď jako ona. Pohybuj se, jako kdybys tancovala sama pro sebe – čistě z lásky k tanci. A nestarej se o to, co si myslí kdokoliv jiný. Klíčem je odhodit rozpaky.“ „Ale já jsem nikdy netančila. Ne doopravdy. Totiž… předstírala jsem to, ale to není totéž.“ „Pokud cokoliv předstíráš dostatečně usilovně, zjistíš, že se to stává skutečností,“ pravil Percy. „Pojď.“ Vzal ji za ruce a zvedl ze židle. Klobouk odhodil na stůl a odvedl ji k davu tanečníků. Vita se nervózně ohlédla na Edwarda, který se právě vracel k jejich stolu, ale jen na ni zamrkal a pozvedl sklenku. „Je to jednoduché,“ řekl Percy a natočil ji tak, aby k němu stála na tanečním parketu čelem. „Pravá noha dopředu a pak dozadu.“ Vita se ho chytila za ramena a soustředila se na nohy. Sledovala, jak se jeho hnědo-bílé boty míhají po parketu, a zoufale se snažila zachytit jejich pohyby. „Teď zvedni hlavu,“ pokynul Percy. „Zkus to, aniž by ses dívala dolů… Au!“ zaúpěl, když mu dupla na nohu. „Pardon, promiň!“ vyhrkla Vita zděšeně, ale Percy jen sevřel její ruku ve své ještě pevněji. „Soustřeď se,“ pokáral ji, ale usmíval se. Zjevně se taky dobře bavil.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276859
DÍVKA NA ÚTĚKU 99
Dnešek jí pomohl zvládnout čistý adrenalin – vlastně doopravdy nevěřila, že bude následovat zítřek. Nemyslela si, že se dostane tak daleko, aniž by ji odhalili, ale teď si při každém kroku uvědomovala, že s ní Percy tančí do budoucnosti. A pokud tomu věřil on, musela to být pravda. Že se zítra vrátí s ostatními dívkami do klubu a že je Verity Caseyová – vhodné jméno pro jejich soubor. Ale aby uspěla, věděla, že tomu musí sama věřit. A tak tančila, jako kdyby na tom závisel její život.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276859
23 Nejlepší učitel
Netrvalo dlouho a Vita zvládla umění nedívat se na nohy. Na Percyho udělalo dojem, jak rychle se učí. Naplňovalo ji sebevědomím, že poprvé tančila charleston a nikdo kolem si nevšiml, že je začátečnice. Všechny ty nudné baletní lekce se nakonec přece jen vyplatily. Když ale hudba dohrála šestou píseň, Percy se na ni málem zhroutil. Podklesávala mu kolena. „Nemůžeme si na minutku sednout?“ prosil. „Musím se vydýchat.“ „Jistě.“ „A podívej se, kolik je hodin. Každou chvíli začne představení.“ „Představení?“ „Půlnoční zábava. Obvykle tanečníci nebo žonglér Eddie.“ Po návratu ke stolu objednal u číšníka další dva drinky a karafu vody. Dnešním číslem bylo kvarteto holičů, kteří začali vícehlasně zpívat píseň S každým polibkem jsem zamilovanější. Vita hypnotizovaně poslouchala jejich hlasy. Seděla jen kousek od těch exoticky vypadají-
Ukázka elektronické knihy