CATHERINE MANNOVÁ
jak rychle se vrhli do vztahu. Citové pouto a chemie mezi nimi byla silnější než rozum. Zamilovali se do sebe dlouho předtím, než si uvědomili, jak rozdílné mají povahy. Měl čím dál větší strach, jestli může takový vztah vydržet. Napjatě pozoroval, jak si Naomi ve spánku dlaněmi zakrývá bříško. Ucítil v sobě palčivou bolest. Bylo mu jasné, že i přes vyčerpání nebude schopný zavřít oči a usnout. Neustále dokola se mu hlavou honily neodbytné představy, jak se od sebe liší. Kdy přestanou mít sílu dělat kompromisy? Isabeau se vracela z projížďky aljašskou divočinou a doufala, že ze sebe setřásla velkou část vnitřního napětí. Rozhodli se, že se všichni vrátí do rezidence Steeleových, aby společně prodiskutovali okolnosti havárie v rafinérii. Rozeslala přes sociální sítě několik zpráv, které částečně uklidnily rozvířenou situaci. Hodně pomohl i zveřejněný rozhovor s Roycem několik hodin po nehodě. Přestože měl plnou hlavu starostí o Naomi, před novináři vystupoval klidně a sebevědomě. Isabeau se z dálky zadívala na vkusnou dřevostavbu, která jí připomínala několikanásobně zvětšený horský srub. Lehký vánek si pohrával s jejími vlasy a připadalo jí, jako by se vrátila v čase. Trystan ji provedl po stájích a ukázal jí ostatní koně. Ačkoliv nebyli jeho, všimla si, jak spokojeně řehtají, jako by našli spřízněnou duši. Přestože zažila, jak s demonstrujícím odpůrcem ztratil trpělivost, stále pro ni byl nejvyrovnanější muž, kterého kdy poznala. Isabeau se rozhlédla po pastvinách, na kterých pobíhala celá stáda koní. Nalevo se honili dva největší plnokrevníci. Trystan ji poučil, že je to Mars 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276301
TRYSTANOVA PROMĚNA
a Jupiter. Cválali tak elegantně, že se sotva dotýkali země. Na dálku působili téměř nadpozemsky. Jejich husté hřívy a načesané ohony jim vlály ve větru. Isabeau se zasnila. V takových chvílích naprosto chápala Trystana, proč chce žít daleko od světa obchodu a médií a ponořit se raději do ticha přírody než nahrávacích studií. Zhluboka se nadechla a pevně v rukou sevřela kožené řemeny uzdy. Sama byla vděčná za vzácné chvilky nerušené novinářskou bouří. „Projížďka byla skvělý nápad. Připadám si teď jako v jiném světě,“ pronesla a lehce si promasírovala stehno. Svaly, které léta ochabovaly, o sobě najednou dávaly vědět. „Jsem rád, že se ti to líbilo.“ „Není nad to občas se od nekonečného stresu odreagovat,“ pokračovala a lehce poklepala Willow po dlouhém krku. Klisna si spokojeně odfrkla. „Takový přístup bych od tebe nečekal,“ prohodil Trystan a několik metrů od stájí se zastavil. Obratně z Abacuse seskočil a narovnal si klobouk. Isabeau při pohledu na jeho přirozený pohyb kolem koní zalapala po dechu. „Vím, že je potřeba najít rovnováhu mezi prací a zábavou,“ ujistila ho a připravila se na seskok ze sedla. Trystan k ní automaticky natáhl ruce. Sklouzla mu elegantně do náruče. Dlouhé vteřiny se dívali vzájemně do očí. „Omlouvám se, že jsem tam dneska vybuchl. Nemohl jsem ale dovolit, aby ti někdo ublížil.“ Trystan se k ní sklonil a Isabeau si naopak stoupla na špičky. Jejich ústa se spojila v dlouhý polibek. Dokonalé propojení jí připadalo čím dál přirozenější. Co to ale bude znamenat pro její kariéru? Pro společný život? Důvěřovala mu, ale zároveň se ho nechtěla 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276301
CATHERINE MANNOVÁ
chytat jako záchranného kruhu. Moc dobře věděla, proč léta raději spoléhá jen sama na sebe. Dotek jeho úst ji zbavoval rozumu a touha v ní narůstala do nekonečných rozměrů. Trystan ji něžně pohladil po vlasech. „Musím se jít podívat za rodinou,“ zašeptal. „Chceš, abych šla s tebou?“ „To nebude potřeba. Budeme probírat obchodní záležitosti. Zasloužíš si trochu volna.“ Isabeau se lehce kousla do rtu. „Docela ráda bych mluvila s Naomi.“ Trystan pokýval. „To by bylo fajn. Royce aspoň nebude mít výčitky, že ji nechává samotnou.“ „Tak domluveno.“ Trystan na ni mrkl. „Vidíš, jak se skvěle doplňujeme,“ uzavřel a odvedl oba koně do stáje. Isabeau se zatím přivítala s Paige, která na ni trpělivě čekala ve zděném přístěnku, který sloužil jako provizorní pracovna. Jakmile Trystan obstaral koně, přidal se k nim a společně zamířili k domu. Pevně vzal Isabeau za ruku. Okamžitě ji zaplavil pocit, jako kdyby jí v tělem prolétlo tisíc barevných motýlů. Stiskla tlačítko výtahu, který je vyvezl do prvního patra. Dveře se otevřely a Trystan se chystal vystoupit. Isabeau k němu ale zůstala jako přilepená. Chápavě se na ni pousmál a nechal její ruku volně vyklouznout z dlaně. Beze slov zamířil do pracovny, kde už čekal zbytek rodiny. Isabeau zůstala stát jako přikovaná. Rozechvělými prsty stiskla tlačítko a nechala se vyvézt do podkroví k Naominu apartmá. Nervózně si prohrábla vlasy. Ještě stále na prstech cítila jeho dotek a ústa jí hořela touhou po dalším polibku. 100 Ukázka elektronické knihy