98
Brian M. Talgo a Brynjulf Haugan
Je to indikátor vaší životní energie.“ Jak mu položil prsty na zápěstí, vyvolalo to zvláštní pocity. Bylo to, jako by byly teplé, ale zároveň chladné. Magnus si znovu vzpomněl na Julii; přesně stejný pocit měl i z ní. Cítil taky nějaké bzučení nebo vibraci jako slabý elektrický proud. Magnus se podíval, jestli Leonard nedrží nějaký malý přístroj, ale na zápěstí měl jen jeho tři prsty. „Jedním z hlavních aspektů urobora je, že představuje kruh života – zrození, život, smrt a znovuzrození,“ promluvil Leonard. „Většina lidí považuje život za lineární: narodíte se, žijete, zemřete. To je vše. Mnoho prastarých kultur věřilo v něco jiného. Kamkoliv se podívali, viděli kruhy, ne rovné čáry. Slunce, Měsíc, roční období. Hvězdy putující dokola nad jejich hlavami. Rostliny, které na podzim umíraly; stromy opadávaly, ale na jaře vše znovu vyrostlo. Věřili v kontinuitu života, ne v konec. Několik kultur věřilo v reinkarnaci, hinduisté v ní věří doteď. Což znamená, že zkušenosti z uplynulých životů mohou ovlivnit to, jak žijete v současnosti.“ Stáhl své prsty, vrátil se ke stolu a pokračoval v zápiscích. „Zjistil jste něco zajímavého?“ zeptal se Magnus a vstal. Zatímco normálně by se při podobných řečech měl na pozoru, od Leonarda to mělo spíš uspávací účinek. Cítil se naprosto uvolněně a trochu ospale. „Ano, dalo by se to tak říct. Obecně bych řekl, že jste úplně vyřízený. Samozřejmě, zlozvyky jako pití, špatné jídlo a nedostatek spánku si vyberou svou daň téměř na všech kolem třicítky. Nicméně já cítím, že je tam ještě něco, Magnusi. Toto jsou příznaky, ale ne příčiny. Z jiného soudku. Ve vašem životě není nikdo výjimečný, že? Víte, milenka, partnerka, někdo speciální?“ „Ne, vlastně ne. Chci říct, že jsem měl spoustu přítelkyň, ale nikdy jsem se nemohl usadit. Já nevím.“ „Rozhodnout se,“ napověděl Leonard.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275829
SŮL PRADÁVNÝCH SLZ
99
„Rozhodnout se?“ Nebylo jednoduché sledovat tok Leonardových myšlenek. „Nerad činíte rozhodnutí,“ dodal Leonard. „A kdo ano?“ „Lidé, kteří se cítí svobodní na to, aby učinili rozhodnutí. Rádi ho učiní, protože je to posouvá dál. Pokud se nerozhodnete, zůstanete na stejném místě.“ Leonard došel k oknu, vyhlédl ven a zadíval se na Shadracha, který ho sledoval svýma zvídavýma očima. „Nerad činí rozhodnutí, ale je ochotný riskovat. To je zajímavá kombinace,“ pronesl konečně a otočil se k Magnusovi. „To musí být strašně frustrující. Magnusi, budu k vám upřímný. Můžete se někdy zase zastavit a můžeme pokračovat ve vyšetření. Ale já už se rozhodl, že bych s vámi něco rád vyzkoušel.“ „Co? Už? Není to trochu rychlé? Chci říct, že jste vlastně nedělal ani žádné testy nebo něco podobného.“ „Rychlé nebo ne, dostanete svou odpověď. Čas není vždy hlavní otázkou.“ Leonard se vrátil a znovu se posadil na stoličku. „Ale s vámi čas otázkou být může. Dovedu si jednoduše představit, že teď odejdete a už se nevrátíte. Něco vám do toho přijde, začnete uvažovat o tom, kdo vlastně jsem, a taky jsme si již ujasnili, že nerad činíte rozhodnutí.“ Leonard se předklonil. „Magnusi, já věřím, že jste zablokovaný, s největší pravděpodobností kvůli nějaké události, která se stala ve vaší minulosti. To není až tak radikální diagnóza. Viděl jsem to mockrát. Často je velice těžké, někdy i nemožné tyto bloky odstranit. Jsou hluboce zakořeněné, pohřbené pod vrstvami vzpomínek jako mentální fosilie. Někteří lidé stráví polovinu života psychoanalýzou, když se je snaží odstranit.“ Leonard se postavil a začal se procházet po místnosti. „Navíc si myslím, že klíčem mohou být tyto sny o Jörmungandru. To k vám promlouvá vaše podvědomí, snaží se s vámi komunikovat. A bylo to
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275829
100
Brian M. Talgo a Brynjulf Haugan
tak důležité, že vás to přimělo zaklepat na cizí dveře, abyste se něco dozvěděl. Jak můžete vidět ze všech těch fotek a obrázků, jsem zcestovalý muž. Na svých cestách jsem viděl a naučil se spoustu věcí. To říkám se vší pokorou. Některé z těch vědomostí jsou velice neortodoxní. Ale účinné, velice účinné. Když jsem v roce 1975 žil s izolovaným tibetským kmenem, potomky Zhang Zhungů, naučil jsem se velice zvláštní metodu akupunktury. Tibeťané tomu říkají… no říkají tomu tak, že ani já to nedokážu vyslovit. Přeložil jsem to jako ,Vítr v krvi‘. Několikrát, když jsem metodu využil, jsem měl opravdu působivé výsledky. Není to pro každého, ale myslím, že pro vás by to bylo prospěšné.“ „Co je na tom tak zvláštního? A proč si myslíte, že by to bylo vhodné pro mě?“ „Je to kombinace vyvolaného hypnotického stavu a akupunktury. Jednoduše řečeno, hypnóza zesiluje účinek akupunkturních jehel, které se zapichují do zadní části krku, kde ovlivňují část mozku nazývanou limbický systém, nebo savčí mozek. Limbický systém řídí mnoho klíčových funkcí, které ovlivňují náš každodenní život, například naše sociální vztahy, sexualitu, hormony, spánkový cyklus. A co je pro nás ještě zajímavější, řídí taky dlouhodobou paměť.“ Leonard se na okamžik odmlčel. „Není to pro každého, protože to může být docela silný, ohromující zážitek. A proč si myslím, že je to vhodné pro vás? To se těžko vysvětluje. Říkejme tomu vzdělaný odhad.“ „Chcete mi píchat jehly do mozku? Teď?“ Leonard se zasmál. „Myslím, že to asi zní víc strašidelně, než to ve skutečnosti je. Jehličky, které jsou tenké jako vlas, nepronikají skutečně až do mozku, pouze stimulují nervová zakončení vystupující z limbického systému. V té samé době vás uvedu do speciálního hypnotického stavu. Tyto dvě aktivity mají jedinečný synergický účinek a přivodí něco jako… Nevím, jak to přesně nazvat… alternativní Ukázka elektronické knihy