pouze o relativní decoupling. V případě výstupních indikátorů materiálových toků byl i od roku 2002 zachován mírný absolutní decoupling. 6. Přesun zátěže životního prostředí mezi státy a regiony Řada průmyslových států snížila domácí těžbu surovin a produkci některých výrobků a namísto toho je dováží ze zahraničí. Dochází tak k přesunu zátěže životního prostředí spojené s těžbou a výrobou těchto komodit, a to zpravidla na úkor rozvojových zemí (Schütz et al., 2004). Abychom mohli posoudit tyto přesuny, je nutné sledovat dovozy, vývozy a fyzickou bilanci zahraničního obchodu. 35 30 25
Ve formì RME Prosté dovozy/vývozy
20 15
mil. tun
10 5 0 -5
-15
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-10
Obr. 13: Vývoj fyzické bilance zahraničního obchodu v České republice v letech 1990–2010
Při zahrnutí zahraničního obchodu ve formě surovinových ekvivalentů (RME) dosahuje bilance zahraničního obchodu obecně vyšších (extrémnějších) hodnot. Pokud jde o teorii vývozu/dovozu zátěže životního prostředí prostřednictvím zahraničního obchodu, je vhodnější vycházet z hodnot ve formě surovinových ekvivalentů. V souladu s touto teorií jsme v letech 1995–2010 byli čistým vývozcem zátěže životního prostředí (zátěž, kterou jsme prostřednictvím našich dovozů působili v jiných zemích, byla větší než zátěž působená cizími zeměmi u nás prostřednictvím našich vývozů), přičemž v posledním roce 2010 dosáhl tento indikátor nejvyšších hodnot za celé sledované období. 7. Přesun zátěže životního prostředí mezi sektory Příspěvky jednotlivých sektorů ke spotřebě materiálů a produkci emisí se mohou výrazně navzájem lišit, i pokud jde o jejich časový průběh. Pokles – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275703
ve spotřebě materiálů jednoho sektoru může být kompenzován nárůstem spotřeby jiného sektoru a naopak. Abychom mohli hodnotit přesun zátěže mezi sektory a identifikovat sektory produkující nejvíce znečištění, je třeba disagregovat indikátory materiálových toků podle sektorů, které by na nejnižší úrovni disagregace měly zahrnovat zemědělství, energetiku, průmysl, domácnosti a dopravu. 8. Materiálová závislost na zahraničí, zabezpečení dodávek Ekonomický systém obvykle spotřebovává materiály částečně původem z území daného státu a částečně původem z jiných zemí. Čím vyšší je podíl dovozů na spotřebě materiálů, tím větší problém může způsobit dočasný či trvalý nedostatek určitých komodit na zahraničních trzích, nárůst jejich cen či další překážky bránící volnému obchodu. To se týká zejména strategických surovin, jako jsou fosilní paliva nebo kovy. 50 Dovozy fosilních paliv 40
Dovozy celkem
(%)
30
20
10
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
0
Obr. 14: Podíl celkových dovozů na celkové domácí materiálové spotřebě a podíl dovozů fosilních paliv na domácí materiálové spotřebě fosilních paliv v České republice v letech 1990–2010
Podíl dovozu na domácí materiálové spotřebě na začátku 90. let minulého století nejdříve poklesl, pak však začal výrazně narůstat: mezi lety 1991 až 2010 došlo k jeho nárůstu o 30 procentních bodů z 9,8 % v roce 1991 na 40,1 % v roce 2010. V případě fosilních paliv byla situace obdobná: zde došlo k nárůstu na 43,2 % v roce 2010. Vysoká závislost na zahraničí spojená jak s celkovými dovozy, tak s dodávkami fosilních paliv je ze strategického hlediska pro ČR nepříznivá. 2. přírodní zdroje a analýza materiálových toků – 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275703
9. Postavení ve světové ekonomice z hlediska vývoje průmyslu, kvalifikace pracovní síly a zaměstnanosti v sektorech národního hospodářství Průmyslově vyspělé země mají tendenci dovážet komodity s nízkou přidanou hodnotou, jako jsou nerostné suroviny, a vyvážet vysoce zpracované a technicky pokročilé výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Situace je opačná v případě rozvojových zemí. Tato skutečnost odráží dostupnost zdrojů, stupeň průmyslového vývoje dané ekonomiky, kvalifikaci pracovní síly a zaměstnanost v sektorech národního hospodářství. Vhodnými indikátory pro měření tohoto jevu jsou podíly dovozů a vývozů v hmotnostních jednotkách k jejich ceně. 10. Rychlost materiálového průtoku Některé spotřebované materiály se přetransformovávají do fyzických zásob v podobě budov, dopravní infrastruktury a výrobků, zatímco ostatní jsou již během výroby přeměněny na emise a odpady. Tyto emise nemohou být zcela eliminovány v důsledku termodynamických zákonů, měly by však být minimalizovány. Minimalizace závisí zejména na zavádění moderních nízkoodpadových technologií, které ze své podstaty usilují o co nejefektivnější využití suroviny ve výrobním procesu. Rychlost materiálového průtoku je možné měřit jako podíl spotřeby materiálů a hrubého přírůstku fyzických zásob. 11. Potenciál pro budoucí odpadní toky Všechny vstupní materiálové toky, které se akumulují ve formě fyzických zásob, se dříve či později přemění na toky odpadní. Při znalosti objemu fyzických zásob v jednotlivých městech, regionech a státech a při znalosti jejich životnosti je možné modelovat budoucí odpadní toky. To je využitelné pro plánování kapacit pro využívání a odstraňování odpadů v rámci plánů odpadového hospodářství, a to jak v krátkodobém, tak středně- a dlouhodobém horizontu. Obrázek 15 podává přehled akumulace čistých fyzických zásob v České republice v letech 1990–2010. Z grafu je patrné, že budoucí odpadní toky plynoucí z fyzických zásob byly za minulých 21 let navýšeny o téměř 1930 mil. tun. Vzhledem k tomu, že se současná roční produkce odpadů v České republice pohybuje kolem 24 mil. tun (Český statistický úřad, 2011), jde o vysoké číslo. 12. Spotřeba neobnovitelných a obnovitelných zdrojů Na mezinárodní úrovni se obecně přijímá, že udržitelná spotřeba energie a materiálů by do jisté míry měla být zajištěna prostřednictvím obnovitelných zdrojů. Přitom by se však mělo dbát na to, aby obnovitelné zdroje nebyly čerpány rychleji, než je jejich regenerační kapacita, a aby při jejich čerpání nedocházelo k poškozování ekosystémů (viz kapitola Analýza území – 100 –
Ukázka elektronické knihy