Milý Victore a děti, chci Ti z celého srdce poděkovat za všechno úsilí z Tvé strany, třebaže se nesetkává s úspěchem. Jde o to, že bychom měli žádat o vízum ve kterékoli zámořské zemi. Teprve až je uděleno, může dotyčný požádat Gestapo o výjezdní doložku, což vyžaduje, aby byly splněny jisté formality – návrat je pochopitelně vyloučený. Úplně nejlepší je, když má žadatel o vycestování v ruce jízdenku zaslanou od přátel ze zahraničí, protože tady není dovoleno je kupovat. Zde je to téměř nepřekonatelná překážka. Přes jistá omezení pokračuji v rodinném podniku, takže máme zaručený příjem. Žít v této zemi je skutečně pro silné nervy. Netuším, za jakých okolností dostaneš můj dopis. Při veškerých šílenostech v Evropě, které zažíváme, je možné cokoli. Je tu také velké horko. Každý večer odjíždíme do Libčic, kde se brzy vzpamatujeme, jen abychom následující den mohli čelit všem nepříjemnostem a útokům. Prozatím je to snesitelné a nemusíte si dělat obavy. Nicméně je zajímavé sledovat, jak různí lidé řeší své osudy různými způsoby. Nejlépe se to daří lehkovážným, ale k těm Neumannovi bohužel nepatří. Tvůj Otto Milý Victore a kluci, nedovedete si představit, kolikrát jsem v uplynulých dnech vyhlížel Tvůj dopis. Chtěl jsem Ti napsat už dřív, ale nebyla na to ta správná nálada. Nepovažuj to prosím za lenost. Dnes konečně Tvůj dopis přišel a my hned odepisujeme. Ze všeho nejdřív Ti děkujeme za Tvoje snažení. Doufám,
98
Pod svicnem sazba 11.indd 98
15.04.2020 12:03:55 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275644
že Ti to jednou budeme moci oplatit. Také děkujeme za pohlednici z dovolené. Ani si nedovedeš představit, jak na mě zapůsobila. Tvoje svoboda ve mně probudila závist! Člověku tady připadá neuvěřitelné, že někdo může jet k moři, aniž by se musel ohlížet na náboženství svých prarodičů! Zdá se, že se blíží válka. Pokud nedojde k nějaké změně, pro Židy tu za současných podmínek nebude možné zůstat. Prozatím ještě máme alespoň trochu z čeho žít… takže máme štěstí a můžeme si dovolit čekat. Příští pondělí přestěhuji celou rodinu do jednopokojového bytu, kde budeme čekat, jak se věci vyvinou. Nejsem si jistý, že náš chlapec bude smět chodit do školy, ale to zanedlouho zjistíme. Myslel jsem si, že ti definice „árijského původu“ nebude známá, ale z Tvého dopisu vidím, že o ní víš. To je tedy něco, viď? To je svět, ve kterém teď žijeme. Všechno je bohužel nepodstatné, když ve vzduchu visí válka. Budeme muset vyčkat, co budoucnost přinese. Mohu jenom říct, že bych nemohl čekat někde v zahraničí, až na mě přijde řada a mohl bych připlout do Ameriky; potřebuju vydělávat. Pro mladého muže je to jiné, já ale musím živit rodinu. Láska k rodině je důležitější než všechno ostatní… jak bych si připadal, kdybych nemohl nakrmit svého vlastního chlapce. Můj syn je krásný šestiletý kluk a já bych udělal cokoli, aby mohl žít v bezpečí a v dostatku, dokud nebude alespoň o trochu starší nebo schopný si vydělávat sám. Přesto zůstávám optimistický a doufám, že to s námi všechno dopadne dobře. Máš pravdu, když píšeš, že jsme doposud vždycky obstáli a bude se nám proto dařit i dál. Prozatím jsme neztratili nervy a doufám, že to tak zůstane i v budoucnu. Žili jsme tiše a nenápadně a měli jsme štěstí. Doufám, že nám to štěstí vydrží.
99
Pod svicnem sazba 11.indd 99
15.04.2020 12:03:55 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275644
Chtěl jsem Ti také napsat, že novomanželé Lotík a jeho mladá nevěsta Zdenka jsou velmi šťastní a chovají se k sobě opravdu krásně. Zdenka je velmi laskavá, milá, chytrá a půvabná. Je to radost pozorovat ty dva spolu! Touží jedině po troše klidu, jako my všichni. Nevím, kdy a pokud vůbec Ti budu moci znovu napsat. Chci, abys věděl, že se snadno nevzdáme a doufáme, že se všichni radostně shledáme v Novém Světě. Buď hodně zdráv, Victore, a ať se Tobě i Tvým synům daří. Zatím sbohem, Oskar Když už začalo být jasné, že vystěhování do Ameriky bude obtížné, Richard a Victor mnohokrát v letech 1939 a 1940 cestovali na Kubu při marných pokusech zajistit pro rodinu víza, aby mohli z Evropy uniknout přes Karibik. Jejich úsilí lze ověřit i dnes. Složka v archivu českého ministerstva zahraničí dokládá, že konzuláty československé exilové vlády si ve Spojených státech a na Kubě vyžádaly informace o bratrech Neumannových z Prahy. Každý týden vycházely další protižidovské zákony. Když je dnes čtu, překvapuje mě, jak jsou některé z nich malicherné a despotické. Jak se jedno očividně směšné nařízení přidává ke druhému, začíná se rýsovat proces separace a dehumanizace. Jak ta hora předpisů závratně narůstá a ve své děsivé absurdnosti pod sebou postupně drtí každého jedince. V květnu 1939 bylo Židům zakázáno vlastnit zbrojní pas; v červnu byli žáci židovské příslušnosti vyloučeni z německých škol; v červenci už existovaly zákony, které Židům zakazovaly pracovat v soudnictví, v advokacii, ve školství a v žurnalistice. Tentýž měsíc vyšlo nařízení, že osoby neárijského původu musí
100
Pod svicnem sazba 11.indd 100
Ukázka elektronické knihy
15.04.2020 12:03:55