PATNÁCTÁ KAPITOLA Když jsem dostala textovou zprávu od Kita, v níž mě zval na páteční večeři k němu domů, abychom si promluvili o práci, byl čtvrtek večer. No, on tomu říkal práce, ale já jsem zjistila, že s Kitem to tak jednoduché není. Samozřejmě, že jsem tam nemohla jít. Po našem večeru, kdy jsme si vyšli do restaurace a kdy mi to pak připadalo jako… mnohem víc. Když jsem ho políbila na tvář a pak se mi o něm celou noc zdálo. Hrozně mě přitahoval a já jsem se musela chránit. Takže jsem se rozhodla, že hned ráno jeho pozvání zdvořile odmítnu. Osobně. Do kanceláře jsem přišla brzy. Zase mě všichni nadšeně zdravili, pořád ještě byli celí pryč z toho, jak jsem se odvázala na víkendovém večírku. Tohle dělali už celý týden. Někdy jsou jako malé děti. Vážně. „Jeď, Alex!“ zdravil mě Tim při příchodu. „Co to vlastně slavíme?“ zeptala jsem se chladně. „To, jak ses pěkně o víkendu uvolnila. Jak sis to užila. Jak jsi toho šéfa pěkně sjela,“ dodal Tim. „To mi až do smrti nepřipomínej.“ Obrátila jsem oči ke stropu, ale v duchu jsem se smála stejně jako oni. Pak jsem zamířila do kanceláře, abych udělala nějakou práci. Kit nikdy nepřicházel do práce před devátou. Počkala jsem tedy do deseti, abych nevypadala moc dychtivě. Pak jsem zamířila k němu. Byla jsem si vědoma, že se za mnou Angela celou cestu dívá. Když jsem vstoupila do Kitovy kanceláře, hned v první
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275450