■■ Pokud by Rh– jedinec dostal při transfuzi Rh+ krev. ■■ Pokud by Rh– matka nosila Rh+ potomka. To je možné, pokud je otec Rh+ a předá ve své spermii geny pro dominantní antigen D. U otce s kombinací Dd se dominantní gen dostane do poloviny spermií a potomek má 50% šanci na Rh pozitivitu. U otce s variantou DD je gen pro dominantní gen přítomen dokonce v každé spermii a každý jeho potomek proto bude Rh+. Ke kontaktu krve matky a plodu během fyziologického těhotenství nedochází. Během porodu nebo potratu však erytrocyty plodu mohou do oběhu matky běžně proniknout. Pokud nesou antigen D, imunitní systém matky to zachytí a začne produkovat anti-D protilátky. Jejich hladina postupně naroste a každé další těhotenství, při kterém je plod Rh+, bývá ohroženo. Protilátky matky totiž pronikají přes placentu a napadají krvinky plodu. To může následně způsobit masivní hemolýzu (rozpad červených krvinek) plodu, která vede k poškození nebo až ke smrti plodu. Abychom tomu zabránili, je u nás při převodech krve kontrolován AB0 systém i Rh-faktor. Pokud je žena Rh– a dítě Rh+ (což je možné zjistit z jediné kapky krve), aplikuje se matce nejpozději do 72 hodin po porodu anti-D protilátka. Ta spolehlivě zlikviduje všechny krvinky plodu, které mohly proniknout do krevního oběhu matky. Imunitní systém matky nemá čas na jejich identifikaci a nespustí tvorbu protilátek. Další těhotenství tak není ohroženo, neboť organismus matky nezačal produkovat anti-D protilátky. Princip detekce Rh-faktoru odpovídá postupu u detekce AB0 systému: Po přidání anti-D protilátky ke vzorku krve dojde v případě Rh-pozitivity k aglutinaci, neboť anti-D protilátka reaguje s antigenem D přítomným na membráně červených krvinek. Pokud je krevní vzorek Rh–, nenesou jeho erytrocyty antigen D a protilátka anti-D nemá s čím reagovat – aglutinace tak neproběhne. Poznámka: Mimo uvedené základní aglutinogeny A, B, C, D a E existuje na našich erytrocytech ještě řada jiných antigenů. Běžně se sice neurčují, ale nemůžeme je alespoň nezmínit. Mohou hrát roli při některých vzácnějších onemocněních. Jedná se například o antigeny M, N, S, Kelly, Luis. K zamyšlení: Plná krev, červené krvinky, krevní destičky či krevní plazma jsou běžně využívány v medicíně. V řadě případů mohou doslova zachránit život – když si představíte třeba člověka po těžkém úrazu, který ztratil velké množství krve, bez krevní transfuze (převodu krve od dárce) nemá šanci přežít. Pokud jste, milý čtenáři a milá čtenářko, zdravý/zdravá, zamyslete se, prosím, nad možností darovat svoji krev nebo její části (krevní plazmu nebo krevní destičky). Darované množství vaše tělo rychle nahradí a váš čin může pro někoho mít doslova hodnotu života. Děkujeme, že se nad tím zamyslíte. A děkujeme ještě více, pokud se rozhodnete i k aktivnímu kroku a osobně navštívíte transfuzní oddělení.
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275185