4
Nefarmakologická léčba v geriatrii
Hmotnost a pohyb Některé zdroje uvádějí, že význam pohybu se s vyšším věkem snižuje, vzhledem ke krátké prognóze života. Přesto úbytek hmotnosti pozitivně ovlivní kardiovaskulární riziko, zlepší pocit zdraví, sníží respirační komplikace. Redukce hmotnosti u starších obézních lidí je žádoucí o 5–10 %, pak je již dostačující hmotnost udržovat (Topinková, 2005). Pohybová aktivita závisí na věku, na zdraví a nemoci. Ovlivňuje ji také pohlaví, hmotnost jedince a individuální trénovanost organismu. Možný vliv má i etnický původ. Mezi faktory psycho-duchovní je zahrnuto i emocionální ladění, typ osobnosti, sebekoncepce a sebeúcta jedince a jeho motivace k pohybu.
4.2
Pohybová aktivita seniorů
Fyzická kondice je nepřenosná individuální kvalita, která se liší od jedince k jedinci. Je ovlivněna věkem, pohlavím, zděděnými předpoklady, osobními návyky, úrovní pohybové aktivity a stravovacím režimem. První tři faktory nelze ovlivnit, ty ostatní jsou v rukou každého jedince. Pohybová aktivita dává tělu a mysli více energie (komplexní kondice), než bere. Naplánování pravidelné pohybové aktivity do denního rozvrhu je stejně důležité jako jiné plánované činnosti. Pohybovou aktivitu lze realizovat všude (chodit po schodech místo jezdit výtahem, místo jízdy na kole jezdit na statickém kole, místo pasivního sezení u televize provádět napínací a protahovací cvičení během jejího sledování apod.) (Meško, 2006). Pohybovou aktivitu seniorů je třeba zaměřit především na oblasti, které udržují co možná největší výkonnostní úroveň organismu. Jako nejdůležitější druhy pohybové aktivity seniorů se proto jeví aerobní a anaerobní pohybové aktivity. Aktivní senioři realizující pravidelnou pohybovou aktivitu mají také lepší hodnoty VO2max (hodnota VO2max je hodnota organismu, která udává maximální spotřebu kyslíku při svalové práci a je považována za objektivní ukazatel kondice, více kyslíku spotřebovaného ve svalech znamená více energie vytvářené efektivním způsobem, méně odpadních látek a tím i vyšší výkon a oddálení únavy). Stejně nezbytná jako aerobní aktivita se ukazují silová cvičení. Síla svalů je však nutná k provádění běžných denních aktivit. Vhodným cvičením lze ve stáří udržet nebo zvýšit svalovou sílu, protože podle většiny autorů není schopnost adaptace svalových vláken negativně ovlivněna přibývajícím věkem. Pokud nejsou přítomny kontraindikace (angina pectoris, artritida, osteoporóza či III. stadium hypertenze), je pro starší osoby zcela bezpečné realizovat pohybovou aktivitu se zaměřením na zvyšování svalové síly za předpokladu, že se tak děje přiměřeným způsobem a s respektováním jejich vlastních hranic. Takový druh pohybové aktivity je zároveň i prevencí pádů, jejichž zvýšené riziko stárnutí doprovází.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274947