Skip to main content

Nefarmakologická léčba v geriatrii (Ukázka, strana 99)

Page 1

4

Nefarmakologická léčba v geriatrii

Hmotnost a pohyb Některé zdroje uvádějí, že význam pohybu se s vyšším věkem snižuje, vzhledem ke krátké prognóze života. Přesto úbytek hmotnosti pozitivně ovlivní kardiovaskulární riziko, zlepší pocit zdraví, sníží respirační komplikace. Redukce hmotnosti u starších obézních lidí je žádoucí o 5–10 %, pak je již dostačující hmotnost udržovat (Topinková, 2005). Pohybová aktivita závisí na věku, na zdraví a nemoci. Ovlivňuje ji také pohlaví, hmotnost jedince a individuální trénovanost organismu. Možný vliv má i etnický původ. Mezi faktory psycho-duchovní je zahrnuto i emocionální ladění, typ osobnosti, sebekoncepce a sebeúcta jedince a jeho motivace k pohybu.

4.2

Pohybová aktivita seniorů

Fyzická kondice je nepřenosná individuální kvalita, která se liší od jedince k jedinci. Je ovlivněna věkem, pohlavím, zděděnými předpoklady, osobními návyky, úrovní pohybové aktivity a stravovacím režimem. První tři faktory nelze ovlivnit, ty ostatní jsou v rukou každého jedince. Pohybová aktivita dává tělu a mysli více energie (komplexní kondice), než bere. Naplánování pravidelné pohybové aktivity do denního rozvrhu je stejně důležité jako jiné plánované činnosti. Pohybovou aktivitu lze realizovat všude (chodit po schodech místo jezdit výtahem, místo jízdy na kole jezdit na statickém kole, místo pasivního sezení u televize provádět napínací a protahovací cvičení během jejího sledování apod.) (Meško, 2006). Pohybovou aktivitu seniorů je třeba zaměřit především na oblasti, které udržují co možná největší výkonnostní úroveň organismu. Jako nejdůležitější druhy pohybové aktivity seniorů se proto jeví aerobní a anaerobní pohybové aktivity. Aktivní senioři realizující pravidelnou pohybovou aktivitu mají také lepší hodnoty VO2max (hodnota VO2max je hodnota organismu, která udává maximální spotřebu kyslíku při svalové práci a je považována za objektivní ukazatel kondice, více kyslíku spotřebovaného ve svalech znamená více energie vytvářené efektivním způsobem, méně odpadních látek a tím i vyšší výkon a oddálení únavy). Stejně nezbytná jako aerobní aktivita se ukazují silová cvičení. Síla svalů je však nutná k provádění běžných denních aktivit. Vhodným cvičením lze ve stáří udržet nebo zvýšit svalovou sílu, protože podle většiny autorů není schopnost adaptace svalových vláken negativně ovlivněna přibývajícím věkem. Pokud nejsou přítomny kontraindikace (angina pectoris, artritida, osteoporóza či III. stadium hypertenze), je pro starší osoby zcela bezpečné realizovat pohybovou aktivitu se zaměřením na zvyšování svalové síly za předpokladu, že se tak děje přiměřeným způsobem a s respektováním jejich vlastních hranic. Takový druh pohybové aktivity je zároveň i prevencí pádů, jejichž zvýšené riziko stárnutí doprovází.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274947


Léčebná rehabilitace jako součást nefarmakologické léčby u seniorů

4.3

4

Vhodnost fyzické zátěže

Pro prevenci zhoršení případných potíží nebo zdravotního stavu seniora je důležité naučit ho samokontrole (selfmonitoringu) posouzení vhodné fyzické zátěže. Praktická samokontrola fyzické zátěže může být realizována pomocí Sporttesterů, výpočtem frek­ vence pulzu, testem mluvení nebo použitím Borgovy hodnotící škály fyzické zátěže.

4.4

Trvání a frekvence zátěže

Vhodná frekvence pohybové aktivity je obvykle 3x týdně, respektive 3,5x týdně, tedy každý druhý den. Odborníci doporučují aerobní pohybové aktivity v minimální délce 30 minut, ideálně 30–40 minut. Pokud je daným druhem pohybu chůze, lze dobu prodloužit, ale je třeba po 45–60 minutách zařadit přestávku trvající alespoň 10 minut. Při anaerobní pohybové aktivitě zaměřené na zvýšení svalové síly se většinou provádějí 2–3 série cviků, mezi kterými jsou přestávky na odpočinek, jejichž délka se různí podle potřeb seniorů. Dostatečný podnět k postupnému zvýšení síly může dodat například i samotná jedna série. Určení vhodného trvání cvičební jednotky je tedy komplikovanější a individuální. Nejvýhodnější je kombinovat oba typy pohybové aktivity (aerobní a anaerobní), je důležité si jejich provádění zorganizovat tak, aby se nehromadila únava (Máček et al., 2011).

4.4.1 Objem zatížení Objemem zátěže se rozumí energetický výdej, do kterého se promítne trvání a intenzita zátěže. Energetický výdej závisí na věku, pohlaví, hmotnosti, výšce a trénovanosti jedince. Často se však názory odborníků rozcházejí v tom, jak často a dlouho by se měl člověk pohybovat, a v doporučení pro optimální funkci oběhového systému senio­rů. Někteří považují za optimální 3x týdně s půlhodinovou stálou intenzitou, jiní pokládají za optimální pohyb 5x týdně po dobu 30 minut mírné až střední intenzity (30–60 % SFmax), další jsou toho názoru, že objem pohybových aktivit by měl být 3 až 4 hodiny týdně (Štilec, 2004). Zdatnost lze zvýšit pouze tréninkem, pravidelně prováděným pohybem. Jakákoliv pohybová aktivita zvyšuje zdatnost, ale záleží, o jakou aktivitu se jedná, a podle toho jsou posilovány různé složky zdatnosti. Míra efektu záleží na intenzitě aktivity, délce trvání a frekvenci opakování. Pro rozvoj všeobecné tělesné zdatnosti postačují i kratší, 5–10minutové tréninky, ale několikrát denně. Důležité je, aby po sečtení těchto mikrotréninků celkový cvičební čas dosahoval alespoň 30 minut pohybové aktivity. Týdenní frekvence by měla být minimálně 3–6x. Přestávka mezi jednotlivými cvičeními by neměla být více než 2 dny. Každodenní cvičení přináší nejblahodárnější účinky na lidský organismus. Fyzická aktivita ve starším věku by měla být v souladu s morfologickými změnami, protože se snižuje úroveň především rychlostních a rychlostně-silových schopností. Dochází ke snižování koordinačních schopností a kloubní pohyblivosti a postupně

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274947


4

Nefarmakologická léčba v geriatrii

i snížení úrovně vytrvalostních a silových schopností. Objem a intenzita zatížení, jeho zvětšení, rychlost a také čas zotavení by se měly určovat podle stupně tělesné zdatnosti, předchozí pohybové aktivity, věku a zdraví (Nemček, 2011).

4.5

Základní pravidla pro pohybovou aktivitu seniorů

Pohybová aktivita musí mít svou posloupnost. Začíná se fází zahřátí organismu (warm-up). Je to postupné zvyšování zátěže organismu na úroveň srdeční frekvence asi o 20 pulzů méně, než bude cílová srdeční frekvence, v trvání 10–15 minut (chůze). Tato fáze snižuje riziko arytmií, ischemie a poranění. Na konci je zase potřebná fáze „ochlazení“ organismu (cooldown), která zahrnuje cvičení nízké intenzity v trvání 5–10 minut s postupným poklesem srdeční frekvence (vhodný je i strečink). Počáteční aktivity napomáhají i roztažení a zahřátí svalů a ligament, zatímco ochlazovací fáze předchází vzniku hypotenze, synkopových stavů nebo arytmií při náhlém přerušení cvičení. U dříve inaktivních seniorů lze aktivitu zahájit lehkou chůzí, plaváním nebo cyklistikou. Senior se má řídit spíše pocitem intenzity námahy než jejím trváním, nebo přesnou hodnotou srdeční frekvence. Hodnoty systolického krevního tlaku by během zatížení neměly překračovat 180–190 mm Hg (Meško, 2009).

4.6

Překážky a jejich eliminace při cvičení

U polymorbidních seniorů se často setkáváme s překážkami, které brání efektivní pohybové léčbě. Důležitým úkolem je identifikovat je a navrhnout vhodné strategie překonání. V následujícím textu popisujeme překážky a strategie, které je pomáhají eliminovat. – Pomalejší účinek cvičení: začít s lehkými cviky ke zvládnutí a jejich náročnost zvyšovat a postupně si dodávat kuráž. – Přístup: uvědomit si pozitivní přínos cvičení, najít si ten typ pohybové aktivity, která seniora přitahuje. – Nepohodlí: měnit intenzitu a rozsah cvičení. Cvičit vícekrát denně, vyvarovat se přetížení. – Tělesné postižení: volit vhodně upravené cvičení, zvážit vedení osobního cvičitele nebo fyzioterapeuta. – Špatná rovnováha: použít správné pomůcky, které zvýší bezpečnost i rozsah cvičení. Volit správnou náročnost pohybové aktivity. – Strach z úrazu: začít s tréninkem rovnováhy a silovým tréninkem. Využívat vhodné pomůcky i pomoc další osoby. Nespěchat při cvičení. – Síla zvyku: začlenit cvičení do svého pravidelného denního cyklu. – Očekávání: uvědomit si, jak nás ovlivňují ostatní a poznatky z okolí.

100 Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Nefarmakologická léčba v geriatrii (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu