98
MAGNUS JONSSON
„Rozumím. Jestli si myslíte, že ten notebook není pro vyřešení případu důležitý, mám ještě spoustu dalších věcí na práci. Můžete zavolat, když se s technickou stránkou nebudete moct hnout z místa. Pokud teda vážně budete chtít, abych se podívala na zalogované webové vysílání.“ „Tak jsem to nemyslel.“ Rickard přemýšlel, jestli by se sám zvládl pustit do vyhledávání na harddisku. Ale s ohledem na to, že by odpověď znal nejradši okamžitě, mu to připadalo jako špatná možnost. A nebyl důvod se s Linn rozkmotřit. „Takže harddisk není vymazaný?“ Linn na prkně prudce zabrzdila. Jak může být takhle blbá? Proč to nezkontrolovala, než vyrazila ven? „Ach, vydržte chvilku.“ Posadila se na prkno, vytáhla Annin počítač, naťukala přihlašovací údaje a zkontrolovala složky dokumentů. Prázdné. Ucítila knedlík v krku. Klikla na koš. Prázdný. Několika ráznými kliknutími otevřela dočasné soubory. Potom historii prohlížeče. Všechno bylo vymazané. Naprosto vypleněné. V duchu zaklela. Z mobilu se ozval Rickardův hlas. „Haló. Jste tam?“ Zaváhala. Cítila se jako blázen. Neměla být tak troufalá. „Eh, jo, jsem tu. Ale vypadá to, že byl smazaný celý disk.“ Než stihl Rickard něco říct, pokračovala. „Ale asi bych si s tím uměla poradit, když dostanu pár hodin.“ „Do prdele. Vy si vážně myslíte, že to půjde obnovit?“ Rickard byl rád, že ji prostě nesjel a nepožádal, aby vrátila počítač. A že už stihl probrat s Louisou, že může rozšířit Linnina oprávnění, pokud to bude potřeba. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274933