DÍL 6
MZDA A JE JÍ SLOŽKY
K A P I TO L A 2
Minimální mzda NV č. 567/2006 Sb.
Hovoříme-li o stanovení mzdy a její výši, musíme uvést, že mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, je stanovena minimální mzda jako měsíční nebo jako hodinová. Nařízením vlády č. 347/2019 Sb. došlo od 1. 1. 2020 ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 13 350 Kč na 14 600 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvýšila na 87,30 Kč/ hodinu při 40hodinovém úvazku. Jestliže zaměstnanec pracuje v jiné než 40hodinové týdenní pracovní době, pak je nutné minimální hodinovou mzdu upravit, tedy zvýšit. PŘÍKLAD
Zaměstnanec pracuje ve dvousměnném provozu se stanovenou týdenní pracovní dobou ve výši 38,75 hodiny týdně a je odměňován hodinovou minimální mzdou, protože vykonává práce jednoduché a nenáročné. Pro takového zaměstnance bude výše minimální hodinové mzdy činit: 87,30 Kč/hod. x 40 hod. : 38,75 hod. = 92,12 Kč/hod. Bude-li se jednat o zaměstnance pracujícího ve třísměnném nebo nepřetržitém provozu s pracovní dobou 37,5 hodiny týdně, pak výše minimální hodinové mzdy bude činit: 87,30 Kč/hod. x 40 hod. : 37,5 hod. = 93,12 Kč/hod.
Má-li zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu a je odměňován minimální měsíční mzdou nebo neodpracoval-li v měsíci všechny pracovní směny, náleží minimální mzda ve výši odpovídající odpracované době. PŘÍKLAD
Zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu ve výši 25 hodin týdně. Ve společnosti je stanovená 40hodinová týdenní pracovní doba na danou pracovní pozici. Zaměstnanec je odměňován minimální měsíční mzdou. Je zařazen ve skupině prací 1. Výše jeho mzdy bude činit 14 600 Kč : 40 hod. x 25 hod. = 9 125 Kč měsíčně hrubého.
Nedosáhne-li mzda zaměstnance v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Do minimální mzdy nejsou pro tyto účely zahrnovány: ūū mzda za práci přesčas včetně příplatku, ūū příplatek za práci ve svátek, ūū příplatek za práci v noci a ve ztíženém pracovním prostředí, ūū příplatek za práci v sobotu a neděli, ūū odměna za pracovní pohotovost.
84
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274878
ZARUČENÁ MZDA
K A P I TO L A 3
Zaručená mzda Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon jako základní sazbu minimální mzdy. Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek – dorovnání a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty nejnižších úrovní zaručené mzdy platné od 1. 1. 2020 (pro porovnání je uveden též rok 2019). Skupina prací
Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu 2020
v Kč za měsíc
v roce 2019
2020
v roce 2019
1.
87,30 Kč
79,80 Kč
14 600 Kč
13 350 Kč
2.
96,30 Kč
88,10 Kč
16 100 Kč
14 740 Kč
3.
106,40 Kč
97,30 Kč
17 800 Kč
16 280 Kč
4.
117,40 Kč
107,40 Kč
19 600 Kč
17 970 Kč
5.
129,70 Kč
118,60 Kč
21 700 Kč
19 850 Kč
6.
143,20 Kč
130,90 Kč
24 000 Kč
21 900 Kč
7.
158,10 Kč
144,50 Kč
26 500 Kč
24 180 Kč
8.
174,60 Kč
159,60 Kč
29 200 Kč
26 700 Kč
85
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274878
DÍL 6
MZDA A JE JÍ SLOŽKY
Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat, zahrnují skupiny prací práce zařazené do jednotlivých platových tříd nařízením vlády č. 222/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady, a to: 1) skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, 2) skupina prací zahrnuje práce v 3. a 4. platové třídě, 3) skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě, 4) skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě, 5) skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě, 6) skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě, 7) skupina prací zahrnuje práce v 13. a 14. platové třídě, 8) skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě. Je-li zaměstnancům poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách obsaženy v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Stejně tak jako minimální mzda, jsou i jednotlivé úrovně zaručené mzdy stanoveny buď jako měsíční, nebo hodinové (v tomto případě pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně, takže při nižší stanovené pracovní době je nutno je úměrně zvýšit). Jednotlivé úrovně zaručené mzdy je každý zaměstnavatel, který neuzavírá kolektivní smlouvu nebo nejsou-li v ní obsažena mzdová ujednání o úrovni zaručené mzdy, povinen respektovat. Je tomu tak i v případě, že své zaměstnance nezařazuje do jednotlivých úrovní zaručené mzdy nebo je používá odlišně (má jich stanoveno méně než 8 nebo více než 8), neboť úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle charakteristiky práce, tj. podle její náročnosti a kvalifikovanosti, složitosti a odpovědnosti. Touto charakteristikou se však musí každý zaměstnavatel při stanovení úrovně zaručené mzdy řídit.
K A P I TO L A 4
Průměrný výdělek 4.1 Stanovení průměrného výdělku Průměrným výdělkem pro pracovněprávní účely se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak. V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného měsíčního čistého výdělku, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, které platí zaměstnanec. § 351 a násl. ZP
Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce, a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to i na zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů – například Vězeňskou službu. Dále se úprava vztahuje na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr) a na zaměstnance konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
86 Ukázka elektronické knihy