České století motorismu I. (Ukázka, strana 99)

98

POČÁTKY FOTOGRAFICKÉ A FILMOVÉ DOKUMENTACE AUTOMOBILOVÝCH PODNIKŮ

Záběr do obecenstva automobilového závodu z 30. let z alba rodiny Salm-Reifferscheidt-Raitz ze zámku Budkov.

(Národní památkový ústav, Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, sign. JR15897a136-01)

majitel zámku a velkostatku Mstěnice nedaleko Nymburka.358 Zapojení dvou arcivévodů, Leopolda Salvatora a pozdějšího posledního rakousko-uherského císaře Karla, do věhlasné Alpské jízdy v roce 1912 bylo potvrzením prestiže této největší automobilové akce v Rakousku-Uhersku.359 Existovaly i případy šlechticů, kteří nejenže závody zaštítili svými jmény v organizačních výborech, ale pro trasu závodu vyčlenili své velkostatky a zámecké parky. To byl případ hraběte Friedricha Karla Schönborna (1869–1932), od roku 1902 prezidenta rakouského autoklubu (Österreichischer Automobil-Club).360 Od roku 1905 na svém panství a u svého rakouského zámku Schönborn pořádal Pohár závodu do vrchu Exelberg-Rennen. První východočeská 358 Miloš Hořejš: Princ Erich Thurn-Taxis – automobil jako záliba i podnikatelský záměr, in: Reburber. Zpravodaj Národního technického muzea 7 (2012), s. 18.

359 Vysokou společenskou významnost této sportovní akce jen podtrhovala jména dalších účastníků: prince Eliase Bourbonsko-Parmského, bratra pozdější císařovny Zity, nebo Charlotty, dědičné princezny Sachsen-Meiningen. Vévoda brunšvicko-lüneburský sice odevzdal do závodu svou přihlášku, ale zemřel tragicky při autonehodě krátce předtím, než se závody uskutečnily. Mezi závodníky jsme mohli nalézt hraběte Heinricha Schönfeldta, hraběte Siegfrieda Wimpffena, hraběte Eugena Lamberga, prince Alexandra Croÿe či Antona de Palugyay. Mezi organizátory figurovali markýz Alexander Pallavicini, princ Alexander zu Solms-Braunfels či kníže Lobkowicz. M. Hořejš – J. Křížek: Zámek s vůní benzínu, s. 111.

360 Viz Automobilové ústřižkové závody, které pořádal hrabě Schönborn (online), převzato z čsp. Ilustrovaný svět (1903), autor neuveden. https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=1049.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274877

POČÁTKY FOTOGRAFICKÉ A FILMOVÉ DOKUMENTACE AUTOMOBILOVÝCH PODNIKŮ

99

jízda spolehlivosti v roce 1935 se odehrávala v blízkosti Teplického skalního města a z velké části i na pozemcích velkostatku Adršpach Konstantina Nádherného z Borutína (1877–1958).361 Máme doklady účasti zástupců šlechtických rodin i na dalších závodech, jakými byly vedle výše zmíněných Zbraslav – Jíloviště brněnský Masarykův okruh a ze zahraničních například Avus u Berlína.

POČÁTKY REPORTÁŽNÍ FOTOGRAFIE Automobil se stal pro fotografy velmi vděčným objektem. U většiny podstatných momentů v počátcích automobilismu tak nechyběl fotograf. Historik fotografie Pavel Scheufler poukazuje na to, že již první automobil na českých silnicích Benz-Viktoria, zakoupený roku 1893 Theodorem Liebiegem, zachytil v roce 1894 při jeho 939 kilometrů dlouhé jízdě do Gondorfu fotograf.362 Byl to rovněž Theodor Liebieg, který se zasloužil o to, aby Karl Benz v roce 1897 dodal výrobci kočárů a vagonů v Nesselsdorfu (Kopřivnici) Schustalovi dvouválcový motor pro první automobil vyrobený v Rakousku-Uhersku, nazvaný Präsident. Ten reprezentoval průmyslovou vyspělost českých zemí na Jubilejní výstavě ve Vídni, kam se vypravil 21. května 1898, opět za pozornosti fotografa. Ve stejném roce v Kopřivnici vyrobili jeden z prvních nákladních automobilů vůbec a poté sérii osobních vozů stejné koncepce, ale různých karoserii s různými názvy (Meteor, Versucher, Wien ad.). Většina z nich byla fotografována, Versucher například v roce 1899 Jindřichem Eckertem před malovaným pseudorenesančním pozadím v ateliéru.363 První cyklus soukromě propagačních snímků vznikl zřejmě v Praze a byl spojen s jízdou vozu Benz továrníka Klubala v roce 1898. Snímky vytvořil na různých místech Hradčan a Malé Strany Rudolf Bruner-Dvořák.364 Reportážní fotografie z prvních automobilových závodů se začaly objevovat v periodikách určených automobilistům jako byl Allgemeine Automobil-Zeitung, Auto, Sport und Salon či v české prostředí v časopise Sport a hry prakticky od prvních okamžiků motoristického sportu. Stejně tak tuto novou sportovní disciplínu reflektovaly společenské obrazové magazíny, jako byl

361 M. Hořejš – J. Křížek: Zámek s vůní benzínu, s. 112.

362 Srov. Scheufler, Pavel: Auto na fotografiích doby c. k. (online), http://www.scheufler.cz/cs-CZ /fotohistorie/fotoarchiv,auto-na-fotografiich-doby-c-k,61.html.

363 Ibid.

364 Blíže Jan Hozák: Automobil Benz na Pražském Hradě v roce 1898. Obrazové svědectví o epizodě z počátku motorismu v Čechách, in: Miloš Hořejš – Jiří Křížek a kol.: Automobilismus a šlechta v českých zemích 1894–1945, Praha 2012, s. 17–24.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274877

100

POČÁTKY FOTOGRAFICKÉ A FILMOVÉ DOKUMENTACE AUTOMOBILOVÝCH PODNIKŮ

u nás Světozor,365 Pražský ilustrovaný zpravodaj,366 Letem světem,367 Pestrý týden,368 Salon369 či Ahoj na neděli.370 Jména prvních reportážních fotografů často neznáme. Minimálně středoevropské proslulosti ale dosáhl sportovní novinář Adolf Schmal-Filius (1872–1919), který své snímky a reportáže z motoristických podniků publikoval zejména ve vídeňském časopise Allgemeine Automobil-Zeitung.371 Mezi lety 1907–1908 se pod fotografiemi z automobilových závodů v časopise Světozor objevuje například jméno E. Storch. Do Pestrého týdnu přinášeli ve třicátých letech své fotografie z automobilových i motocyklových podniků např. ing. dr. B. Krohn či Břetislav Dmych de Sandalo, E. Vogel, Karol Knopp, B. Kryl, prof. F. Pryksev, J. Obrda či K. Moj.372 Svými snímky ze závodů 1000 mil československých, z Masarykova okruhu, závodu Zbraslav – Jíloviště a dalších proslul v meziválečném období československý reportážní, dokumentární a reklamní fotograf Alexandr Paul (1907–1981), který spolupracoval i s časopisem Pestrý týden. Pod některými reportážními fotografiemi se objevuje jako původce Československá tisková kancelář (ČTK) či Press Photo Service, nebo bylo čerpáno i ze zahraničních agentur, jako byla Gaumont British Picture.373

ŠLECHTIC REPORTÁŽNÍM FOTOGRAFEM Příslušníci šlechty se automobilových závodů účastnili nejen v roli pořadatelů či závodníků, ale i coby pasivní diváci. Ne všichni diváci z řad příslušníků šlechty ovšem zůstali ve vyhrazených prostorech pro diváky pasivními.

Naopak u šlechticů fotoamatérů lze hovořit o nemalém úsilí, které museli při dokumentaci závodů vynaložit. Dnešním termínem bychom je mohli označit za průkopníky reportážní fotografie, jedné z nikoli právě jednoduchých fotografických disciplín. Reportážní fotografie totiž vyžaduje postřeh, pro365 Vydáván v letech 1834–1943. Od roku 1899 Světozor vydávalo Nakladatelství J. Otto, od 30. let 20. století Pavel Altschul.

366 V letech 1920–1945 vydával Melantrich.

367 Vydáván v letech 1926–1929.

368 Vydáván Grafickými uměleckými závody V. Neubert a synové v letech 1926–1945.

369 V letech 1922–1925 vydáván Janem Hanáčkem v Brně, v letech 1925–1930 Českomoravskými podniky tiskařskými a vydavatelskými a v letech 1930–1943 vydavatelstvím Novina.

370 Vydáván Melantrichem v letech 1933–1943, od roku 1935 pod názvem Ahoj.

371 Schmal byl původně aktivním sportovcem a reprezentantem Rakouska-Uherska v šermu a závodní cyklistice a úspěchy sklízel i na prvních obnovených Olympijských hrách v Aténách v roce 1896. Srov. Wikipedie (online), heslo: Adolf Schmal, https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Schmal (datum přístupu 25. 6. 2019).

372 Pestrý týden 10, č. 19 (1935), s. 5; Pestrý týden 10, č. 22 (1935), s. 5; Pestrý týden 10, č. 26 (1935), s. 5; Pestrý týden 10, č. 27 (1935), s. 5; Pestrý týden 10, č. 30 (1935), s. 5; Pestrý týden 10, č. 33 (1935), s. 5; Pestrý týden 8, č. 39 (1933), s. 7; Pestrý týden 10, č. 38 (1935), s. 5.

373 Pestrý týden 10, č. 33 (1935), s. 5; Pestrý týden 10, č. 34 (1935), s. 5.

Ukázka elektronické knihy