Tabulka 6.2: Korelace mezi proměnnými zařazenými do modelu
Proměnné v modelu (1)
(2)
(3)
(5)
(6)
(7)
(8)
(9)
–0,03
–0,05
–0,06
0,03
–0,12**
0,01
–0,04
0,09**
0,11**
–0,03
–0,03
–0,01
0,09**
–0,02
–0,02
0,05
0,11**
0,17**
0,15**
–0,15** –0,14** 0,16**
0,28**
pohlaví –0,09** –0,04 (muži = 1)
(2) vzdělání
1
0,03
–0,03
(3) věk (4)
(4)
1
viktimizace od roku 2010
1
0,15** –0,09** –0,08*
(5) dezorganizace prostředí
1
(6) spokojenost s prací policie (7)
důvěra v městskou, státní policii a soudy
(8)
hodnocení zkušenosti s policií (špatná = 1)
(9) obavy z kriminality
1
0,61** –0,18** –0,10** 1
–0,18** –0,09** 1
0,14**
1
Pozn.: Korelační koeficient Kendallovo tau. * p < 0,05, ** p < 0,01, *** p < 0,001 Zdroj: Aktér 2015
nosti (formální sociální kontrolu). Souhrnné indexy obav z kriminality14 a vnímané dezorganizace okolí15 jsme vytvořili v souladu s Krulicho vou (2017) tak, aby bylo usnadněno porovnání výsledků obou analýz. Detailní přehled deskriptivních statistik všech proměnných postupně vstupujících do analýzy uvádí tabulka 6.1. Vzájemné souvislosti všech proměnných ukazuje tabulka 6.2. Výsledky regresní analýzy uvádí tabulka 6.3. Všechny tři modely jsou statisticky významné. K predikci obav přispívají jak individuální charakteristiky, tak vnímaná neformální i formální sociální kontrola. Vý sledný model vysvětluje 21 % variability proměnné obav z kriminality.16 Nejvýrazněji se na tom podílí vnímaná dezorganizace prostředí, pohlaví a věk respondenta. Více se kriminality obávají lidé vnímající okolí jako 14 3 položky: obava z vloupání do bytu v době nepřítomnosti; oloupení, násilného přepadení na ulici; zbití, zranění, jiného fyzického útoku (viz kapitola 2). 15 6 položek: nudící a poflakující se mládež; nepřizpůsobiví občané; zničené pouliční osvětlení, autobusové zastávky; vraky starých aut, skládky a harampádí; zničené vybavení domů – oken, dveří, zámků; hluční sousedé, hlasité hádky, oslavy, opilci (viz kapitola 2). 16 Podle ukazatelů tolerance a VIF nebyla v modelu zjištěna problematická úroveň multikolinea rity. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274876
dezorganizované, ženy oproti mužům, starší oproti mladším a lidé, kteří uvedli, že se mezi lety 2010 a 2015 stali obětí trestného činu. Indikátory důvěry jsou v predikci obav vesměs nesignifikantní, výjimku představuje negativní hodnocení zkušenosti s policií (lidé, kteří hodnotí svou osobní zkušenost s policií jako špatnou, se obávají kriminality více). Tento vliv je menší v porovnání s vlivem vnímané sociální dezorganizace, ale ne redukuje se na něj. Lidé se mohou obávat kriminality nejen na základě okolí jevícího známky fyzického či sociálního úpadku, ale i v případě, že jejich kontakt s policisty neproběhl efektivně, férově nebo neměli mož nost vyjádřit svůj názor. Za pozornost stojí, že vliv negativní zkušenosti je v našem modelu téměř stejně silný jako vliv viktimizace respondenta v posledních pěti letech, což je tradičně sledovaný indikátor obav z kri minality. Tabulka 6.3: Regresní analýza obav z kriminality
Model 1
Model 2
Model 3
Pohlaví (1 = muži)
–0,152***
–0,138***
–0,144***
Vzdělání (srov. = základní) SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ
–0,044 –0,126* –0,060
–0,028 –0,096* –0,033
–0,027 –0,093* –0,027
Věk
0,157***
0,115***
0,112***
Viktimizace od roku 2010 (1 = ano)
0,166***
0,107***
0,101**
Dezorganizace prostředí
0,346***
0,322***
Spokojenost s policií
–0,029
Důvěra v městskou policii, státní policii a soudy (srov. = nedůvěřuje) spíše nedůvěřuje spíše důvěřuje důvěřuje
0,035 –0,015 0,038
Zkušenost s policií (srov. = dobrá zkušenost) špatná zkušenost žádná zkušenost
0,103* 0,029
R2 Change
0,083***
0,114***
0,012*
R
0,083
0,197
0,209
2
Pozn.: standardizované beta koeficienty; N = 836. * p < 0,05, ** p < 0,01, *** p < 0,001 Zdroj: Aktér 2015
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274876
Zjištění naznačují, že vliv důvěry v systém trestní spravedlnosti na pocit bezpečí a míru obav ze zločinu je v českém kontextu patrný, pokud zohledníme přímé zkušenosti respondentů s policisty jakožto předsta viteli systému trestní spravedlnosti. Efekt zůstává statisticky významný i při zohlednění vlivu vnímané sociální dezorganizace v okolí bydliště a při kontrole pohlaví, věku, vzdělání a viktimizace respondenta. Zjiš tění lze interpretovat jako doklad efektivity trestní politiky založené na kvalitě interakcí a procedurálně spravedlivém přístupu pro snižování obav ze zločinu. Zjištění zahraničních výzkumů ukazují, že vztah mezi obavami ze zločinu a důvěrou v instituce trestní spravedlnosti je poměrně kom plexní – ovlivňují jej okolnosti na straně jednotlivce, institucí i regionu. Ačkoliv je pravděpodobné, že vztah mezi obavami a důvěrou v instituce trestní spravedlnosti je do nějaké míry obousměrný, zkoumají se větši nou oba směry zvlášť jako dva úhly pohledu, a to v podobě testování hypotézy odpovědnosti a hypotézy ujištění. Umožňuje to detailněji sle dovat (a posléze využívat) mechanismy, které se na sepětí obav a důvěry podílejí. Hypotéza odpovědnosti se pro česká data z šetření Aktér 2015 nepotvrdila, pokud byl vedle vlivu obav na explicitní důvěru v instituce zohledněn i vliv vnímané sociální dezorganizace. Jak ale ukazuje aktuál ní analýza prezentovaná v této kapitole, lze uvažovat o plausibilitě hy potézy ujištění, vezmeme-li v potaz vliv zhodnocení osobní zkušenosti s policií na obavy ze zločinu jakožto jeden z indikátorů důvěry. Je možné, že i hypotéza odpovědnosti by mohla být platná, pokud by byla tato data zohledněna. Domníváme se proto, že zkušenost s kvalitní formální sociální kontrolou může snižovat obavy podobně jako zkušenost s vní manou neformální sociální kontrolou. Osobní zkušenost s policií však má jen malý vzorek populace, což limituje průkaznost závěrů. Řešením by mohlo být testovat hypotézu experimentálně, jako to známe ze za hraničních výzkumů. To by znamenalo zavést ve vybraných lokalitách policejní strategie účinné pro redukci obav, jako například zvýšené pro jevování úcty a respektu policistů k občanům, a sledovat, jak se opatření odrazí na obavách obyvatel v daném regionu oproti komunitám s běžnou policejní praxí. I když by počet osob vcházejících do kontaktu s policisty zůstal stejný, experimentální design má v porovnání s výzkumy veřejného mínění silnější výpovědní hodnotu, protože můžeme lépe kontrolovat různé intervenující proměnné. Výzkumy zde prezentované nicméně jasně ukázaly, že v případě české společnosti jsou obavy ze zločinu propojené s vnímanou sociální dezorganizací (neformální sociální kontrolou) těsně ji než s důvěrou v instituce trestní spravedlnosti (vnímanou formální so 100 Ukázka elektronické knihy