vyděsilo. Jobs vsadil všechno na pouhé čtyři produkty, zatímco jeho konkurence jich dodávala desítky. Kdyby kterýkoliv ze čtyř počítačů selhal, položilo by to celou společnost. Jeden z členů představenstva prohlásil, že plán je „sebevražedný“[163]. To, s jakým nasazením se Jobs pustil do transformace Applu, hraničilo s mánií. Jeho sousedé v Palo Altu[164] mluvili o tom, že když si šli večer zaběhat, zřídkakdy míjeli Jobsův dům, aniž by viděli stále stejný obrázek: Steve za okny zírá na obrazovku počítače a píše nekonečné e‑maily. Než se vrátil zpět do Applu, byl už z Jobse miliardář, a to díky skutečnosti, že se z Pixaru stala o pár let dříve veřejně obchodovatelná společnost. Ale přesto musel dokázat, co v něm je. Vracel se nakonec do společnosti, která ho před více než desetiletím vykopla. Po většinu 90. let se technologicky orientovaná média radostně zabývala jeho selháními, hovořila o něm jako o hvězdě, jež zazářila a zase zhasla. Navíc jeho práce v NeXT nedosáhla takových komerčních výsledků, v jaké doufal. Jobs věděl, že v Applu musí dojít k velkým změnám, a usilovně se snažil o jejich dosažení. Krátce po svém návratu a nástupu do pozice CEO poslal zlomyslný zaměstnanec[165] falešný e‑mail, kde se vydával za Job-
[163] P. Burrows a R. Grover, „Steve Jobs‘ Magic Kingdom“ (Kouzelné království Steva Jobse), Bloomberg Businessweek, 6. února 2006, zobrazeno 13. září 2018, www.bloomberg.com/news/articles/206-02-05/steve-jobsmagic-kingdom. [164] Alan Deutschman, The Second Coming of Steve Jobs (Druhý příchod Steva Jobse) (Milsons Point, NSW: Random House International, 2001), 261. [165] Yukari Iwatani Kaneová, Zakletá říše: Apple po Stevu Jobsovi (London: William Collins, 2015).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274731