Snad v něm ještě úplně neodezněla vzpomínka na dnešní noc, kdy je probudil hluk, vzdálený rachot bomb a sténajících vzducholodí, které se s tím smrtícím nákladem musely táhnout až sem. Na paniku, když se hnali k čekajícím Zagurovým ořům a cestou se zoufale snažili pobrat všecko, co se dalo ve spěchu odnést. Na úlevu, když poznali, že hřmění valící se od hor v horách taky zůstane, že tohle není útok ani na tábor, ani na jeskyni - a na spoustu otázek, jež se vynořily hned vzápětí. Do rána už neměli chuť opouštět bezpečný prostor výhřevny, ne když to nebylo bezpodmínečně nutné. Jakmile však slunce vystoupalo dost vysoko, aby v případě volné chůze nehrozilo přehřátí hořáků, vzal si Eryzal, jenž se tu prozatím změnil v cosi jako neoficiálního velitele, k ruce Dormula a Kelyse a společně vyrazili na obhlídku místa noční pohromy. Místa, kde - jak všichni věděli, ale nikdo nechtěl jako první vyslovit - nedávno zahynul náčelník Horden při tragické nehodě. Pokud to byla nehoda. Pokud doopravdy zemřel. Tváří v tvář tomu, co se otevřelo před jejich očima, o tom Eryzal znovu vážně zapochyboval. „Tak přece jen tu ti píseční červi měli hnízdo. Přišlo by mi divné, kdyby tu taky nečmuchali.“ Kelys prolétl nad ruinami tak nízko, až se nohama téměř dotýkal země, v očích neměl víc zaujetí než sklo od pátrací lampy. No jasně, tohohle pařeza nerozhodí nic, vůbec nic. Ani rozervané kamenné stěny, zohýbané trubky a suť ze skal smíšená s troskami zničeného dláždění. Ani rozlámaný a spálený nábytek. Ani seškvařené kusy těch, kdo to odskákali okamžitě, ani promodralá těla 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274191