l l l
udržované chodníky bez překážek, dostatek bezpečných přechodů pro chodce, dobré noční osvětlení ulic s policejními hlídkami, dobře přístupné, nepřeplněné prostředky MHD, možnost parkovat v místě bydliště. V rámci neúmyslných nehod u seniorů je třeba zmínit i vyšší riziko u star ších osob jako obětí požárů (pomalejší reakce, snížená hybnost). Při komu nikaci zaměřené na edukaci je nezbytné zdůrazňovat seniorům naléhavost požadavku nekouřit v posteli. Pády a úrazy a jejich vnitřní a vnější příčiny u starých lidí, důsledky a pre vence jsou zařazeny do tématu syndrom nestability s pády a úrazy (viz kap. 29).
l l
8.1.1 DOPRAVNÍ BEZPEČNOST SENIORŮ Senioři představují nejrizikovější a nejzranitelnější účastníky silničního pro vozu – jako chodci, cestující v MHD (čekání na zastávkách, nástup do vozidel MHD, nestabilita v prostoru – místo k sezení), cyklisté (zranitelnost, nestabi lita, pomalost starších cyklistů) i řidiči. Zatímco v roce 2015 tvořili lidé starší 65 let 18 % z celkové populace ČR, jejich podíl na počtu dopravních nehod dosáhl 24 %.196 Lze předpokládat, že tato čísla se budou zvyšovat, neboť senio rů přibývá, dožívají se vyššího věku a déle si udržují mobilitu. Jejich chování v silničním provozu je negativně ovlivňováno především jejich sníženou po hyblivostí, menší stabilitou, prodloužením reakční doby a nemocemi (poruchy zraku, sluchu, kardiovaskulární choroby, neurologická onemocnění, diabetes). Oproti tomu méně často porušují dopravní předpisy. K častým příčinám dopravní nehodovosti, na níž se účastní senioři, patří například přecenění po zornosti a ohleduplnosti ostatních řidičů („oni mě vidí“), podcenění rychlos ti nových vozů a agresivity jejich řidičů, přehlédnutí vozidla při přecházení; soustředěnost na překonávání bariéry (např. obrubník), pád či zavrávorání při přecházení. Je snaha podpořit bezpečí seniorů v dopravě v rámci komunitní péče o starší občany (např. instruktáže, jak se chovat bezpečně v silničním provozu včetně nošení reflexních prvků).197 Z analýzy nehodovosti v Evropě vyplynulo, že ve srovnání s ostatními účastníky silničního provozu mají staří lidé (vzhledem k vyšší zranitelnosti a křehkosti) dvojnásobnou pravděpodobnost, že následkem dopravní nehody zemřou.198 Starší řidiči nejsou ani tak rizikem pro ostatní, jako jsou spíše sami v ohrožení.199 196 Senior bez nehod. (online), www.seniorbeznehod.cz. 197 Centrum služeb pro silniční dopravu: Bezpečí seniorů v dopravě. (online), http://www.cspsd .cz/459-bezpeci-senioru-v-doprave. 198 Schmeidler, K. – Maršálková, K.: Inkluzivní mobilita – o dopravě a stárnutí populace měst. Geriatrie a gerontologie 1, č. 4 (2015), s. 40–45. 199 Šucha, M.: Starší řidiči, mobilita a bezpečnost. Geriatrie a gerontologie 3, č. 5 (2017), s. 123–125. – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274133
Kvalita života ve vyšším věku souvisí i s možností mobility (setkávání s dru hými lidmi, možnost zajistit si nákupy, doprava do zdravotnických zařízení a za službami). Snížená mobilita hraje roli v procesech sociální exkluze star ších seniorů. Lze předpokládat, že budoucí generace starých lidí budou zvyklé na větší mobilitu a budou si ji chtít zachovat. Senioři se rádi stěhují na venkov, někteří ještě pracují, předpokládá se, že budou žít aktivněji než předchozí generace.200 Se stárnutím populace roste počet řidičů ve vyšším věku a v současné době má v ČR řidičské oprávnění více než 800 tisíc osob starších 65 let.201 Je však zřejmé, že se stoupajícím věkem se kondice k řízení motorových vozidel zhoršuje. Senioři jsou jako řidiči povinni podrobit se zdravotním prohlídkám u svého praktického lékaře202 (ev. doplněno o další vyšetření). Jejich účelem je potvrdit, popřípadě vyvrátit zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. První zdravotní prohlídka musí proběhnout standardně v 65 letech, následně v 68 letech a poté každé dva roky. Prohlídky jsou zpoplatněny.203 Potvrzení musí senior vozit u dokladů ke svému vozu. I situaci řidičů, kteří mají omezení k řízení vozidel z důvodu zdravotního postižení, upravuje dále legislativa.204 Významně mohou řidičům seniorům po moci tzv. harmonizované kódy, podle nichž může být určeno „řízení s podmínkou“.205 Jedná se o další podmínky (omezení) pro řidiče, které individuál ně zahrnují povinné kompenzační pomůcky (sluchové pomůcky, ochrana nebo korekce zraku), požadavky na přizpůsobení vozidla a kódy pro omezení jeho užívání (např. zákaz jízdy po dálnici, omezení rychlosti, jízda pouze v určité denní době). Na zadní straně řidičského průkazu je pro tyto řidiče uveden harmonizovaným kódem záznam o podmínění či omezení řidičského opráv nění a profesní způsobilosti řidiče. Kódy vyznačuje do posudku lékař rozho dující o zdravotní způsobilosti řidiče a do řidičského průkazu zapisuje obecní úřad.206 Toto opatření je určeno k racionálnímu nastavení podmínek k říze ní a zachování nezbytné mobility osob vyššího věku. Umožňuje jim zůstat v přirozeném prostředí, snižuje riziko dalšího poklesu soběstačnosti seniorů a jejich sociální izolace. Pokud je zdravotní stav staršího řidiče do té míry zhor šený, že by mohl ohrožovat sebe nebo ostatní účastníky dopravního provozu, řidičské oprávnění získat nesmí.
200 Schmeidler, K. – Maršálková, K.: Inkluzivní mobilita – o dopravě a stárnutí populace měst. 201 Kurečková, V. et al.: Patří pacient s demencí za volant? Geriatrie a gerontologie 3, č. 6 (2017), s. 126–129. 202 Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění. 203 Šnajdrová, Z.: Senior v dopravě: téma, kterým je třeba se zabývat? Geriatrie a gerontologie 3, č. 6 (2017), s. 130–134. 204 Vyhláška č. 75/2016 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, v platném znění. 205 Šnajdrová, Z.: Senior v dopravě: téma, kterým je třeba se zabývat? 206 Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení způsobilosti k řízení motorových vozidel, v platném znění. Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění. 8. Bezpečí seniorů – 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274133
8.2 SENIOŘI JAKO OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÝCH ČINŮ Toto téma zahrnuje problematiku jednorázových trestných činů spáchaných na seniorech, a také závažné dlouhodobé, opakované nevhodné chování ke starým lidem, které naplňuje definici syndromu EAN.
8.2.1 TÝRÁNÍ A ZANEDBÁVÁNÍ STARÝCH LIDÍ – SYNDROM EAN Týrání a zanedbávání starých lidí neboli syndrom EAN (elder abuse and neglect) lze definovat jako „opakované, závažně negativní a nebezpečné jed nání s křehkými starými lidmi s omezenou či ztracenou soběstačností. Dlou hodobé, opakovaně nevhodné chování naplňující povahu EAN se odlišuje od jednorázových trestných činů.“207 Jedná se o fenomén aktuální, avšak dosud přehlížený. Jedním z důvodů je i obtížnost jeho odhalení. Nemožnost přesně určit počet obětí je způsobena právě vysokým počtem neodhalených případů syndromu EAN a také nedostatečnou osvětou v této oblasti. Důsledkem je pozdní či nulové řešení situace.208 Charakteristickým rysem je závislost starého člověka a nemožnost opustit patologické prostředí, ať už domácí či ústavní, v němž k nevhodnému zachá zení dochází. Nejvíce zjevnou, ale mnohdy nesnadno dokazatelnou (u seniorů přece nejsou mimořádností pády a úrazy) formou týrání je fyzické týrání. Patrně nejhůře postižitelné je psychické týrání a záměrná snaha o sociální izolaci seniora. K dalším častým formám patří ekonomické zneužívání a vý znamnou formou syndromu EAN je také zanedbávání svěřené osoby. Jedná se o pasivní formu násilí, selhání ze strany pečující osoby, která je zodpovědná za uspokojování základních potřeb závislé osoby, a staří lidé si jí sami často ani nevšimnou. Může vyústit až v opuštění závislého seniora. Spíše výjimečně se vyskytuje sexuální obtěžování a zneužívání starých lidí. Jednotlivé for my špatného zacházení se seniory se často prolínají. Přestože projevy násilí nelze mnohdy jednoznačně identifikovat a oběti o svém problému nechtějí otevřeně hovořit, existují indikátory, které mohou vzbudit podezření na nevhodné zacházení. Kromě opakovaných a nejasných pádů a poranění (pohmožděniny, zlomeniny, popáleniny, opařeniny) starého člověka jsou jimi zejména malnutrice a dehydratace bez zjevné příčiny, zane dbané zdravotní problémy, špatná hygiena, špatná péče, jejíž úroveň neodpo vídá finanční a majetkové situaci seniora, či náhlé přesuny finančních pro středků nebo změny závěti. Z psychických indikátorů lze upozornit například na náladovost, úzkostnost, smutek či depresivitu starého člověka. Také tyto 207 Čeledová, L. et al.: Úvod do gerontologie. Praha: Karolinum 2016, s. 65. 208 Špeldová, M.: Týraní senioři jako cílová skupina pro neziskové organizace. Diplomová práce. HTF UK, Praha 2018. – 100 –
Ukázka elektronické knihy