Příklad 1 Rp. Paracetamoli 0,25 Cacao olei q. s. Ut f. supp. pro infantibus D. t. d. No. XX (viginti) D. S. Při horečce 1 čípek do konečníku V lékařském předpisu je příkaz Da (dentur) tales doses (D. t. d.), tedy Dej (ať je dáno) takových dávek. Úkolem lékárníka je před přípravou čípkoviny vynásobit dávku počtem kusů, které mají být připraveny. Druhým způsobem zápisu lékařského předpisu pro individuální přípravu čípků je tzv. forma dividovaná (příklad 2). V receptu je uveden příkaz lékárníkovi slovy Divide in doses (Div. in dos.), tj. Rozděl na dávky (do dávek). Tento zápis určuje celkovou hmotnost léčiva, která bude rozdělena do takového počtu čípků, který je předepsán. Příklad 2 Rp. Sulfathiazoli 5,0 Cacao olei q. s. Ut f. supp. pro adult. Div. in dos. No. X (decem) D. S. 3× denně 1 čípek do konečníku Jelikož během výpočtů může snadno dojít k mylnému výsledku (zejména u komplikovanějších předpisů, kde jsou velmi malé navážky léčivých látek), měl by být tento způsob zápisu používán zcela výjimečně; preferovaná forma zápisu léčivých látek je forma dispendovaná. Povinností farmaceuta je zkontrolovat, zda předepsaná dávka léčiva nepřekročila maximální dávku. (doporučené terapeutické dávky vybraných léčiv jsou uvedeny v tabulkách 17.3 a 17.4)
12.4 Metody přípravy čípků 12.4.1 Vylévání Čípky se nejčastěji připravují odléváním natavené čípkoviny do vhodných forem, které definují tvar, velikost a objem jednotky (čípku). Kovové formy sestávají z dílců, které do sebe zapadají, a uzavírají se kovovými šrouby, což umožní spojení jednotlivých částí v jeden celek. V případě odlévání čípkoviny se základy, které nemají dostatečnou objemovou kontrakci (kakaový olej), se doporučuje kovovou formu před vyléváním dostatečně vytřít (pomocí štětce nebo gázy) kapalinou opačné polarity než je čípkový základ, aby se tak zabránilo přilepení čípků na stěny formy. U vylévání hydrofobních základů se nejčastěji používá líh s draselným mýdlem (Spiritus saponis kalini) nebo mýdlový líh (Spiritus saponatus), u hydrofilních zase tekutý parafin (Paraffinum liquidum). Není vhodné použít příliš velké množství kapaliny, proto se forma po vytření a uzavření otočí dnem vzhůru a přebytečná kapalina se nechá volně vsáknout do papírové utěrky nebo buničiny. Pokud je forma naprosto čistá a hladká, potažená teflonem nebo z plastu, není potřeba ji vymazat. Je nutno pamatovat na možné inkompatibility léčivých látek s kapalinami pro vymazávání forem; příkladem typické inkompatibility je reakce kyseliny acetylsalicylové, suspendované v hydrofobním základu, s mýdlovým lihem. V současnosti se kromě kovových forem často používají i formy plastové. Jejich výhoda je, že plní současně i funkci primárního obalu, tj. čípky jsou po vylití do formy prakticky připravené vydání pacientovi. 98 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274121
Značnou nevýhodou odlévání čípků do neprůhledných plastových forem (tzv. kontinuální odlévání) je omezená možnost připravujícího zkontrolovat celistvost čípků po vylití. Při formování čípků vyléváním do forem se vyžaduje, aby při zahřívání byla čípkovina neustále pomalu míchána. Po smísení léčivých látek se základem, zpravidla v nerezové třence, se směs polotuhé krémovité konzistence vylévá v tenkém proudu do forem, obvykle po skleněné tyčince. Během odlévání je nutné čípkovinu průběžně homogenizovat občasným mícháním (v případě tuhnutí i občasným zahříváním), aby nedocházelo k sedimentaci léčivých látek v třence. Pokud jsou čípky připravovány ve větším množství (např. 30 kusů), lze natavenou čípkovinu kvantitativně převést do speciální lahvičky s aplikátorem, který zjednoduší vylévání natavené čípkové hmoty do forem. Výhodou lahvičky je možnost protřepání natavené čípkoviny a její případné nahřátí ve vodní lázni. V případě, že je kovová forma příliš teplá, vylitá čípkovina zůstává dlouho kapalnou a dispergované součásti se vydělují a usazují se. Pokud jsou naopak formy příliš studené, může rychlé zchlazení čípkové hmoty na stěně způsobit, že hmota neztuhne rovnoměrně, vnější část čípku přilne k formě a po jejím otevření se čípek roztrhne. Důležité je tedy, aby se čípkovina vylévala do forem jen mírně chladných. Po vylití čípku se otvor formy převrství malým množstvím čípkoviny. Pokud by se čípkovina nalila do roviny s formou, získaly by se tak čípky nedokonalého tvaru a nevyhovující hmotnosti, neboť během chladnutí dochází k objemové kontrakci čípkoviny. Po vylití se nechají čípky ve formách ztuhnout na chladném místě. Poté jsou přebytky čípkoviny odstraněny (např. nožem), forma se opatrně otevře a čípky se vyjmou. Při přípravě čípků vyléváním do kovových forem je nutno brát v potaz několik skutečností. Na rozdíl od jiných lékových forem, které je možné připravit prakticky beze ztrát, není možné během vylévání ztrátám čípkoviny úplně zabránit. Každá forma na čípky je unikátní, tj. objemy dutin různých forem se liší. Lékař sice v předpisu určí množství léčivé látky, která má být zapracována do jednoho čípku, ale množství základu je uvedeno jako quantum satis (q. s.), tj. kolik je nutno (kolik je potřeba) a pouze lékárník určí, kolik základu pro zhotovení čípků použije. Přesný objem jednotlivých dutin v kovových formách lze určit pomocí tzv. cejchovacího koeficientu, tedy poměrem hmotnosti jednoho čípku (připraveného z čípkového základu) a předpokládané hmotnosti čípku. V případě, že hmotnost čípkového základu naplněného do 2g kovové formy je jen 1,91 g, znamená to, že hodnota cejchovacího koeficientu je 0,96. Cejchovací koeficient tedy určuje, kolik základu připadá na jednu dutinu konkrétní formy (z předchozího příkladu je to 96%). Skutečná hmotnost čípku je dána součinem teoretické hodnoty a cejchovacího koeficientu. Doporučuje se tímto údajem opatřit každou kovovou formu. Čípkovina, která se připraví navážením jednotlivých součástí, se po natavení ve vodní lázni nebo pod infralampou vylévá do formy objemově. Vzhledem k objemové kontrakci základu se čípky vylévají v nadbytku. Tuto skutečnost charakterizuje tzv. ztrátový koeficient, který určuje množství (objem) čípkoviny, které nebude pro čípky použito. V závislosti na počtu a velikosti dutin ve formách se doporučuje (při přípravě do dvaceti jednotek) připravit jeden čípek navíc. Je však nutno podotknout, že při přípravě může lékárník narazit na několik úskalí. V případě čípků obsahujících omamné a psychotropní látky (např. čípky s morfinem) je značně komplikovaná dokumentace spotřeby léčivé látky a ztrátového koeficientu. Proto se doporučuje, aby příprava čípků probíhala beze ztrát čípkoviny. To však vyžaduje velkou přesnost při natavování základu a vylévání čípkoviny do forem. Další skutečnost, která ovlivňuje dávkování léčivé látky v čípcích v případě emulzních nebo suspenzních čípků, je schopnost léčivé látky vytěsnit určité množství základu. Pokud se léčivá látka nebo směs léčivých látek v základu nerozpouští a její/jejich souhrnné množství je rovné nebo vyšší než 5 %, je nutno před přípravou čípkoviny určit vytěsněné množství čípkového základu pomocí tzv. vytěsňovacího 99 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274121
koeficientu (součinitele). Ten vyjadřuje množství čípkového základu, které je vytěsněno jedním gramem nerozpustné (emulgované, suspendované) léčivé látky. Hodnoty vytěsňovacích koeficientů pro jednotlivé čípkové základy (tvrdý tuk, kakaový olej) lze nalézt v příslušné tabulce lékopisu (ČL 2017, Tabulka XV), pro vybrané látky jsou uvedeny v tabulce 17.2. Potřebné množství čípkového základu M pro přípravu n suspenzních (emulzních) čípků vyléváním se vypočítá podle vztahu (1):
M = n [K – ∑(L × f )]
(1)
kde K je hmotnost jednoho čípku ze základu (kapacita dutiny), L je množství léčivé látky potřebné pro přípravu jednoho čípku a f je vytěsňovací koeficient příslušné léčivé látky. Podle výše uvedené rovnice lze jednoduše vypočítat, kolik čípkového základu je potřeba na přípravu 10 čípků z příkladu 2. Jak již bylo zmíněno, čípkový základ kontrahuje, a lékárník připraví o jeden čípek víc, než udává lékařský předpis (n = 11). Množství léčivé látky na jeden čípek se určí z předpisu (L = 0,5 g); vytěsňovací koeficient sulfathiazolu pro kakaový olej uvádí lékopis (f = 0,63). Lékárník k přípravě potřebuje hmotnost jednoho čípku pro dospělého z čípkového základu (např. K = 1,91 g; forma na 2 g je již cejchovaná). Poté je skutečné vypočítané množství kakaového oleje potřebné pro přípravu podle rovnice (1) rovno: M = 11 [1,91 – (0,5 × 0,63)], tj. M = 17,55 g Analogicky se postupuje v případě, že lékařský předpis určuje více než jednu léčivou látku (viz příklad 3). Příklad 3 Rp. Belladonnae fol. extr. sicc. norm. Codeini phosphatis Coffeini Indomethacini Massae ad supp. q. s. ut f. supp. pro adult D. t. d. No. X (decem) D. S. Při bolestech 1 čípek do konečníku
0,003 0,01 0,05 0,1
L1 L2 L3 L4
Podle uvedeného vztahu připravující vypočítá, kolik základu bude vytěsněno a kolik základu má navážit na jedenáct čípků s léčivými látkami (L1–L4), když je známo, že hmotnost jednoho čípku z kakaového oleje je 1,91 g. M = 11 [1,91 – (L1 × f1) – (L2 × f2) – (L3 × f3) – (L4 × f4)]
(2)
V lékopisné tabulce vytěsňovacích koeficientů se vyhledají příslušné faktory vytěsnění (f1 = 0,77; f2 = 0,91; f4 = 0,88). V případě, že lékopis neuvádí hodnotu vytěsňovacího koeficientu (v našem případě kofein), je možné počítat s hodnotou 0,7 (tedy f3 = 0,7). Tuto hodnotu vytěsňovacího koeficientu lze použít u těch pevných organických látek, které nejsou uvedeny v tabulce lékopisu a které se v čípkovém základu nerozpouštějí a neobsahují v molekule kovový prvek. Celkové množství se tedy vypočítá podle rovnice (2). M = 11 [1,91 – (0,003 × 0,77) – (0,01 × 0,91) – (0,05 × 0,7) – (0,1 × 0,88)], tj. M = 19,53 g Natavená čípkovina, z níž se čípky formují, musí mít krémovou konzistenci. Pro opětovné ztuhnutí musí být zachována krystalizační jádra a čípkový základ proto po natavení pod lampou nebo ve vodní lázni nesmí být úplně čirý. 100 /
Ukázka elektronické knihy