98
2. Schwarzenberské počátky – Třeboň 1660–1680
neřešila otázka, jak zvýšit platební morálku poddaných. Bylo konstatováno, že sklizeň byla špatná, takže nebude ani dost obilí od sedláků ke snížení kontribučního dluhu. Uvedený velmi vysoký nedoplatek, či přesněji berní dluh vyvolává řadu otázek. Jak vlastně fungoval berní systém v království a stejně tak na panství? Musela zaplatit alespoň část dluhu za své poddané vrchnost? Jak mohly být takovéto dluhy kompenzovány? Ovlivňovaly každodenní život na panství, a to nejen před rokem 1680? Jaké byly vývojové tendence v této nesmírně závažné otázce v dalších desetiletích? Uvedené otázky zde nelze řešit, překročilo by to rámec této kapitoly, ale bylo nezbytné na toto téma alespoň upozornit. Opět velmi podrobné byly žimutické články, kterých bylo jen z tohoto roku více než tři desítky. Odrážely velký zájem o tento statek.343 Dokonce existují ze stejného dne (22. srpna 1679) dva dokumenty, které se ve velkém detailu pokoušejí obsáhnout hlavní témata hospodaření tohoto statku. Objevil se tu také problém tažných koní, typický pro celé panství. To vedlo k rozhodnutí, aby v žimutickém dvoře byly čtyři tažné kobyly a šest tažných volů. Mělo to pomoci při výsevu i při podzimních pracích. Nsledovalo zjištění, že ne všechny chalupy na statku jsou obsazené. Celá vizitace představovala detailní vhled do fungování tohoto statku a naznačila nevelkou dynamiku jeho začleňování do sledovaného hospodářského prostoru, jehož klíčovými panstvími byly Třeboň a Hluboká. Platí to i pro statek Bzí. Stav těchto nevelkých, většinou okrajových statků se jen pomalu přibližoval panstvím, která byla v držení knížete již téměř dvě dekády. Pozvolna byly prováděny opravy, nápravy zanedbaných hospodářských budov z doby, kdy statky byly v rukou předchozích držitelů. Zapomínat nelze ani na skutečnost, že Žimutice a Bzí byly chápány „de facto“ jako součást třeboňského panství.344 Vstupujeme do jednoho z klíčových roků ve vývoji českého venkova v celém 17. století, do roku 1680. Uvedu zde dvě jeho stručné charakteristiky: selské rebelie a morová epidemie. Jaká byla z tohoto pohledu situace na českém jihu? Kníže psal Pruškovskému 8. června 1680 o vizitaci, uvedl jen rámcově jeho povinnosti, bez jakýchkoli konkrét.345 A již o měsíc později posílal Pruškovský výsledek své vizitace.346 Obsahuje na šedesát článků, které spadají 343 Vs Třeboň, sign. I A 6 W gama 6 (22. srpna 1679). Názvy dokumentů: „Gehorsambste Relation über dass jenige, was bei dem Guth Zimutitz in denen Würtschaffts sachen anzuordnen undt zu Fürstl. Gn. resolution zuhinderbringen für nottig zu sein befunden worden.“ – „Schümiticzer Wirtschaffts Puncta, welche vor der fürstl. Commission untern dato Wittingau den 22. Aug. 1679 relationiret und von Ihr fürstl. Gn. de dato Prag den 1. Nov. 1679 gndst. resoluiret, jetzo aber reasumeret worden.“ 344 Viz níže. 345 SOA Třeboň, oddělení Český Krumlov, Schwarzenberská ústřední kancelář, staré oddělení, Třeboň, sign. A 6 W gama 2 a. 346 Vs Třeboň, sign. I A 6 W gama 6 (26. července 1680). Knížecí odpověď má datum 20. září 1680.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274113