„Asi zase budeme muset hrát tu hru s CEDULEMI.“ Clemesta si povzdechla. „To není zrovna KDOVÍJAKÁ ZÁBAVA.“ „To ne, ale nic jiného teď dělat nemůžeme.“ „Koukni,“ upozornila mě Clemesta. „Tamhleta informační tabule je úplně prázdná. Tady se nedá dělat vůbec nic zábavného.“ „Tohle dobrodružství je přece zábava.“ „Není to žádné dobrodružství, jenom jízda napříč Amerikou.“ „Zábava nás určitě teprv čeká. Měj trochu trpělivosti, ty kobylo jedna nedočkavá, nemožná, nezdvořilá.“ Slůvko trpělivost je dobré znát. A taky je to nesmírně důležitá vlastnost. Potřebuju jí opravdu hodně, abych mámě pomáhala být herečkou, občas mi ale dojde a ona se pak zlobí. V první řadě ji potřebuju při všech našich výletech na Manhattan, protože právě tam dělá konkurzy na nové seriály a různé role. Loni ji obsadili do televizní reklamy na plíny. Hraje v ní ruce maminky, která musí plínku rozepnout a zvednout ji, aby bylo vidět, že z ní vůbec nic nevyteče, i když je celá nasákla dětskými čuránkami, což byla pro účely té reklamy jenom modrá voda. Až do loňska mě máma brala na konkurzy s sebou, aby se zjistilo, jestli by i ze mě nemohla být DĚTSKÁ HVĚZDA. Paní za přepážkou ale pokaždé zklamaně vzdychly, jako že se jim ani trochu nehodím, a řekly: „DALŠÍ, PROSÍM.“ Teď už proto hledáme jenom role, kde se může proslavit máma. Tátovi se nelíbí, že je máma herečka, protože je to podle něj ztráta času a nejsou v tom peníze a akorát nosí domů účty a měla by si najít opravdickou práci a KONEČNĚ SE VZDÁT ABSURDNÍCH SNŮ. Proto taky naše výlety musím utajovat ve své tajné bedýnce na tajnosti. Jenže teď už jsou DVOJNÁSOB TAJNÉ a důvodem je VÍŠ KDO. Trpělivost potřebuju i na další věci, třeba na sledování jedné epi97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273939
zody z dob, kdy máma bývala hvězda. Pouští ji totiž V JEDNOM KUSE a nemá ráda, když třeba jen maličko nedávám pozor. V tom seriálu hrála dívku jménem Sally, učitelku ze školky zamilovanou do ředitele Hughese. Ani si ale nestihli dát pusu, protože se Sally musela odstěhovat a jet učit děti do Koreje, a dál už máma v tom seriálu neúčinkovala. Máma prý musela s herectvím seknout, jelikož se přestěhovala z Los Angeles na Floridu, aby byla s tátou – když se poznali, řekl jí: „MILUJU TĚ A VEZMI SI MĚ.“ Táta tehdy přijel do Los Angeles pracovně a máma dělala na půl úvazku servírku a přitom se zkoušela proslavit. Připadala mu nejkrásnější ze všech žen, které za celý život spatřil, a tak jí to řekl a jí to udělalo ohromnou radost a jemu to v obleku moc slušelo a pozval ji do svého nóbl hotelu a oba se zamilovali AŽ PO UŠI pohádkovou láskou a takhle to celé bylo a od té doby si spolu šťastně žili. Kromě toho, že je máma slavná, má bokem ještě jednu práci a i ta vyžaduje trpělivost. Říká se jí VÝROBA ŠPERKŮ a to znamená, že vyrábí nádherné náhrdelníky a náramky ze zvláštních kamenů a krystalů, které dovedou hotová kouzla, třeba LÉČIT a NAJÍT LÁSKU a PŘINÁŠET POKOJ a SOUSTŘEĎOVAT ENERGII. Ke šperkům, co vyrobí, přidává i kartičky, kde vysvětluje, co dovedou, a pak je prodává jednomu obchodu v Brooklynu. Často jí odpoledne musím pomáhat kamínky třídit, protože mám menší prsty než ona. Ani trochu mě to neba, protože bych si radši hrála na něco ji ného, co mám ráda, třeba na BALETNÍ HVĚZDU nebo HLÍDAČKU ZVĚŘE V SAFARI, jenže to můžu jenom v dny, kdy je máma NEJLEPŠÍ MÁMOU a kdy na mě kouká LÁSKYPLNÝMA OČIMA, které by udělaly cokoliv, abych byla šťastná. Máma tvrdí, že ta výroba šperků je pitomost a že s ní sekne, jakmile se znova proslaví. Proto jí nevěnuje zase tolik času a občas 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273939
obrací oči v sloup, když dostane novou zakázku, a říká: „Někteří lidi jsou fakt neskutečně důvěřiví.“ Před výrobou šperků zkoušela máma vyrábět přáníčka a ještě předtím prodávala kouzelný prášek od Herbalifu, po kterém se hubne a bohatne, a ještě předtím jsem byla tak malá, že si nic nepamatuju, takže nevím. Trpělivost vyžaduje i spousta dalších věcí, třeba jako když se máma svlékla donaha a stála v předsíni jen ve spodním prádle a řekla, ať si vezmu foťák a vyblejsknu ji úplně z každého úhlu, aby viděla, kde všude vypadá ošklivě. Díky tomu zjistila, na kterých partiích musí ještě zapracovat, aby byla celá dokonalá. Trvalo to dost dlouho a všechny fotky jejích nohou jsem musela dělat dvakrát, protože napoprvé je pokazil můj stín.
Dotkla jsem se toho svého viklavého zubu. Když se zakýval, zhoupl se mi žaludek. Jazykem jsem si přejela po kůži v místě usazení. Lůžko bylo hladké a chutnalo maličko uzeně. Clemesta koukala z okna a cvičila se v trpělivosti. „Šikulka,“ pochválila jsem ji. „Až se vrátíme domů, dostaneš zlatou hvězdičku.“ „Dolly, já mám pocit, že už se nevrátíme.“ „Clemesto, jasně že jo. Vždyť domů přece patříme.“ Položila jsem si ji k nohám, kam na ni nesvítilo sluníčko. „Zdřímni si. Vyspi se z únavy a starostí.“
Napočítala jsem tři kostely a jeden poutač na prodejnu zbraní. Zbraně se rýmují se slovem saně, jenže s těmi je sranda, kdežto se zbraněmi ne. Zdejší kostely nevypadaly jako ty u nás doma s barevný99
Ukázka elektronické knihy