98
Debbie Rixová
„Máte rezervaci?“ zeptala se číšnice, když Hamish požádal o stůl. „Ne, obávám se, že ne.“ „Máme plno, jak vidíte. Ale můžete si dát něco z barové nabídky – tamhle,“ ukázala na místo vedle baru, který byl obsypaný hosty freneticky se dožadujícími nápojů od barmanů, kteří nevěděli, kde jim hlava stojí. „Tam si nemůžeme sednout,“ protestovala Sophie. „To je v pořádku,“ řekl Hamish číšnici, „to zvládneme.“ Sophie se nepohodlně vmáčkla mezi neznámé lidi a Hamish se začal prodírat k baru. U blízkého stolečku najednou vstali nějací lidé. „Nechcete stůl? Právě přišli naši přátelé a mají rezervaci v restauraci.“ „Moc děkujeme, to jste hodní.“ Sophie se s úlevou posadila a čekala na Hamishe. Vtom se otevřely dveře a dovnitř spolu se závanem chladného listopadového vzduchu vrazila s hurónským smíchem velká skupina lidí. Hned je nasměrovali k velkému stolu prostřenému pro deset. Muž v džínách a draze vypadající ležérní bundě začal objednávat pro všechny. „Dáme si dvě láhve merlotu, dvakrát sauvignon blanc a přineste nám jídelní lístky, prosím,“ vyjmenovával, aniž se podíval na číšnici. Muž ve stylové bundě se usadil vedle ženy s dlouhými blond vlasy. Měla na sobě světloulince šedý plášť z toskánské vlny, přes který měla přehozený smetanový kašmírový šál. Usrkávala bílé víno a tajuplně se usmívala na Sophii, která si najednou byla vědoma
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273935