Zkuste jen být a nic víc. O tom je štědrost ducha, který se snaží prožít s každým ten nejlepší okamžik vnímání na duši a nedělá to, co mu škodí.
rozhodovat o tom, zda chce žít pro rodinu, či studovat. A žena, která již žije v Česku, má výsadnější postavení, už si může tvořit svůj život svobodně. Ovšem, když to nepochopí, bude muset spadnout opět na úroveň ženy v Saudské Arábii a je jedno, za jakých podmínek se bude odehrávat její proměna. Někdo už prošel otroctvím v minulosti, někdo jím právě prochází a jiný se na ně připravuje. Nedávno mi přišla informace: „Tvoje cesta nevede s mužem, ale cesta vede k muži.“ Toto sdělení se dá vyložit různým způsobem. Buď už nehledám muže, ale Boha, nebo v sobě nacházím muže. Nebo se uvnitř sebe stávám i mužem, abych mohla být ženou, které si muž váží. Žena stále hledá ochranu v muži, ale tu jedinou ochranu má prostřednictvím svého srdce. Když odevzdá srdce muži a chce od něj ochranu, rozhodnutí, péči, pozornost, porozumění, pohlazení, může to od něj dostat, ale musí ho ve všem poslouchat. Nic není zadarmo, a tak když žena pochopí, že to vše může najít v sobě, může po boku partnera kráčet k Bohu.
Osud ve svých rukách
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273729
Jedna epocha končí, aby druhá mohla započít Každá duše má svůj čas na přechod do vyšších dimenzí. Aby se mohla dostat dál ve svém vývoji, musí opustit vše naučené a pustit se do neznámého. Opustit známé území a vydat se do neznámé krajiny jak srdce, tak světa. A proto vše je ve všem. Když přijde váš čas a vaše srdce se začíná probouzet, nutí vás následovat své pocity a být jiní, než jste dosud byli. Učíte se jednat jinak a přistupovat ke všemu jinak. Jako byste vše obraceli naruby. Možná začnete nejen žít jinak, ale i odejdete žít jinam. Kde člověk umírá, tam se také rodí. Se všemi svými prožitky a ve společnosti, kterou si zaslouží dle svých minulých skutků. Proto některá duše už může žít v zabezpečení, protože je odpovědná, a jiná duše žije v nouzi, protože ještě není odpovědná ke svému životu. Ještě chce zachraňovat druhé, protože si neuvědomuje, že ve skutečnosti se má naučit zachránit sebe. I zvířata v přírodě nezachraňují jedno druhé, ale žijí ve společenství, kde musí přežít. Už před dvaceti lety mi Vesmír poslal informaci v poselství, že všichni kráčíme do společnosti prvobytně pospolné, kde budeme žít v rámci přírodních zákonů. Úkolem každé duše, aby se zachránila, je postarat se o sebe. A co děláme my? Staráme se o své děti, i když už by to zvládly samy. V přírodě samička jen vychová svá mláďata, a když je vypustí z hnízda, už je zpět do něj nepřijme.
Jeden chlapec mi řekl: „Nebaví mě chodit do práce, protože se nemůžu věnovat svým zálibám, sportu atd., asi z práce odejdu.“ 98
Zdenka Blechová
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273729
Pomluva je určitým druhem lidské mluvy, kdy nechcete mluvit o sobě, ale o druhých. Příliš se zaobíráte druhými, abyste se nemuseli zaobírat sami sebou. Vzhledem k tomu, že pomlouváte druhé, druzí zase pomlouvají vás a vám se nelíbí, jak ostatní o vás smýšlí, a přitom je to vše jen ve vašem smýšlení o nich.
„A z čeho budete žít?“ „Zdědil jsem.“ „Vaši předci byli nerozumní, když vám odkázali majetek, nenutí vás to být cílevědomý, ale líný.“
Historie lidstva se neustále opakuje. Vždy přichází impulz pro další vlnu duší, přišel jejich čas stát se někým jiným a žít jinak. Pak vždy dochází k migraci národů, aby se duše dostaly jinam a mohly žít jinak, což jim jiné prostředí umožňuje. Impulz vždy přichází skrze chudobu a útrapy života. Najednou není z čeho žít, a my potřebujeme přežít, proto se masy pohnou. Jediné, co člověka donutí ke změně, je hlad. Hladový je nejen člověk, ale i jeho duše, která touží po nových informacích a prožitcích, aby mohla jít dál. Duše se tím učí zodpovědnosti a uvědomění, že příroda má také jen omezené zdroje a že se nemůžeme na ni spoléhat, že nás uživí. Stejně jako někteří spoléhají na své rodiče, že je uživí, a nechtějí se živit sami. Aby člověk začal cítit vztah k přírodě a začal ji milovat, musí si uvědomit, že nic není samozřejmost, že vše vyžaduje úsilí. Nic se neděje tak, že nám to spadne z nebe, nic není zadarmo. I Inkové a Mayové věděli, že historie všeho se opakuje, proto na to ve svých proroctvích upozorňovali.
Osud ve svých rukách
99
Ukázka elektronické knihy