MARGUERITE KAYEOVÁ
„Co na tom záleží, jestli vás mají, nebo nemají rády. Není to tak, jako kdybyste měla tvořit pevnou součást jejich života.“ Což byla jistě pravda, ale přesto ji jeho chlad a lhostejnost ranily. „Tragédie je, že teď je jedinou pevnou a trvalou součástí jejich života ten smradlavý pes,“ odpověděla. „Potřebují něco… někoho, kdo by jim nahradil jejich rodiče.“ „Tím myslíte tu jejich zpropadenou guvernantku?“ „Ne, nemyslím. Mám na mysli jejich matku a otce, Alexeji, kteří oba byli podle služebnictva milujícími a pozornými rodiči a jejichž nepřítomnost teď všechny děti velice těžce nesou.“ „Vidím, že jste od služebnictva načerpala spoustu informací.“ Dnes už podruhé měla příležitost leccos vysvětlit, ale nechtěla odbíhat od rozhovoru o svých svěřencích. „A také od dětí,“ dodala a elegantně se tak vyhnula problému. „Elizaveta a Michael nepatřili k těm rodičům, kteří své děti vidí jednou denně po večeři. Četli jim knížky, zúčastňovali se jejich vyučování a hráli si s nimi.“ „Opravdu?“ podivil se Alexej a tvářil se skepticky. „Je-li to skutečně tak, pak je Michael vychovával úplně jinak než naši rodiče nás.“ Zaclonil si oči před posledními slunečními paprsky a při tom pozoroval děti, které si s Ortipem hrály na honěnou. „Nevypadají, že by byly nějak nešťastné.“ „Děti jsou velmi odolná stvoření, ale vím, že hluboko v srdci po rodičích truchlí. Koneckonců, je možná dobře, že mě stále nesnášejí.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273333
PETROHRADSKÁ ROMANCE
„Proč to říkáte?“ „Protože jim pak nebude vadit, až odjedu. Už ztratily tři lidi, které měly nejradši, takže je lepší, když mě rády mít nebudou.“ Anebo vás, pomyslela si Allison v duchu trpce, nahlas to ale nevyslovila. Alexej se zamračil. Teď jeho svěřenci poskakovali u velké fontány a snažili se házet kamínky do otevřených úst velké ryby, z nichž tryskala voda. „Takhle jsme si hráli s Michaelem. K jeho zklamání jsem pokaždé vyhrál.“ „Alespoň že ti tři mají jeden druhého.“ „Myslíte, že mi na nich nezáleží, ale v tom se mýlíte. Mám je rád natolik, abych věděl, že by ze mě byl hrozný opatrovník. I kdybych chtěl to břímě nést, nebylo by to ode mě správné. Jak jste už sama moudře naznačila, děti potřebují stálost, matku, aby je chránila, a otce, aby dohlížel na jejich zájmy.“ „Je váš bratranec Felix ženatý?“ „Ne. Nikdy předtím mě to nenapadlo, až teď… ale na tom nezáleží. Jsem si jistý, že až… když očistím jeho jméno a předám mu do péče Michaelovy děti, najde si vhodnou manželku.“ „To byste mohl udělat sám.“ „Oženit se jen proto, abych poskytl Michaelovým dětem matku?“ zvolal pobouřeně. „I kdybych dokázal přemluvit nějakou ženu, aby si mě za takových podmínek vzala…“ „Nebuďte tak skromný, Alexeji. Kdybyste se chtěl oženit, stála by odsud až do Moskvy fronta vdavekchtivých žen, kterým by žádné podmínky nevadily.“ „Děláte si ze mě legraci.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273333
MARGUERITE KAYEOVÁ
„Jenom trochu. Opravdu jste tak zatvrzelý starý mládenec?“ „Oženil jsem se s armádou. A i bez toho, nechtěl jsem… nechci zakotvit v Petrohradě.“ „A děti tady musejí žít?“ Podrážděně pokrčil rameny. „Michael neuvažoval o tom, že by vyrůstaly jinde.“ V dálce zazvonil zvonek a děti se psem v patách utíkaly k domu na oběd. Což znamenalo, že také Allison měla schůzku jinde. „Měla bych jít a…“ „Půjdu s vámi. Vyjdeme zahradními dveřmi, je to kratší.“ Ohlédl se, zda jsou děti z dohledu, přitáhl ji k sobě a objal ji kolem pasu. „Nemyslel jsem jenom na to, jak najít madam Orlovovou. Myšlenky na vás mi přinášely vítané rozptýlení.“ Allison se rozbušilo srdce. Jak jen ho mohla považovat za chladného? A proč jí naháněl strach? Teď se na ni díval tak, že se jí samým vzrušeným očekáváním pěnila krev. Nemohla pochybovat o tom, že se mu líbí. Byl to opojný pocit. „Vážně?“ odpověděla a provokativně se usmála. „Já jsem ale na rozdíl od vás měla tolik práce, že jsem úvahami o vás nemohla marnit moc času.“ Zasmál se. „Takže připouštíte, že jste si na mě tu a tam vzpomněla?“ Přitáhl ji k sobě ještě blíž a palcem jí kroužil po jemné kůži krku, pod vlasy. Zachvěla se. Natáhla ruku a něžně mu prstem přejela po světlé jizvě 100 Ukázka elektronické knihy