MICHELLE CONDEROVÁ
„Takže tahle zabloudila…“ Dál se nedůvěřivě dívala na vzorkovaný koberec, jako by čekala, že je v něm dobře zamaskovaná celá armáda nevítaných návštěvníků. „Pojď,“ natáhl k ní ruku. „Pomůžu ti dolů.“ Nestačila se ještě vzpamatovat z leknutí, proto jeho pomoc přijala bez jediného protestu. Když seskakovala z postele, ztratila na zlomek vteřiny rovnováhu a sklouzla po jeho těle. Zachytil ji do paží a teprve když se přestal kymácet, uvědomil si, že ho Regan pažemi objímá kolem krku a stehny kolem pasu. Její kulatý zadeček se podivným řízením osudu ocitl přímo v jeho dlaních. V mysli mu zavířily vzpomínky na včerejší polibek. „Chtěl jsi vědět, jak chutnám, a tvrdil jsi, že se to nebude opakovat,“ hlesla. Chtěl to zopakovat tolik, až několikrát málem přikázal vyklidit plesový sál. Chuť jejích rtů na něj zapůsobila jako opojná, neuvěřitelně návyková droga. Slyšel tiché šumění klimatizace a přemýšlel, jestli Regan vůbec dýchá. Její tělo mu teď bylo otevřené a halilo jeho smysly nezaměnitelnou vůní vzrušení. Věděl, že by teď stačilo odsunout bokem nepatrný proužek látky, proniknout prsty do jejího lůna a zjistit, jestli je na něj připravené. Klouzal dlaněmi po oblinách jejích boků a zarýval prsty do její měkké kůže, pak ale nečekaně vydechl, tiše zasténal a nechal ji sklouznout na zem. Upírala na něj pohled, který si v opojenosti nezadal s tím jeho. Ve velkých tmavých očích jí plála nezastíraná tělesná touha, bradavky ňader měla ztuhlé jako dva oblázky a Jaeger nepochyboval, že kdyby před zlomkem vteřiny svůj nápad dovedl do konce, zjistil by, že je stejně dychtivá jako on. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273321