MICHELLE CONDEROVÁ
„Takže tahle zabloudila…“ Dál se nedůvěřivě dívala na vzorkovaný koberec, jako by čekala, že je v něm dobře zamaskovaná celá armáda nevítaných návštěvníků. „Pojď,“ natáhl k ní ruku. „Pomůžu ti dolů.“ Nestačila se ještě vzpamatovat z leknutí, proto jeho pomoc přijala bez jediného protestu. Když seskakovala z postele, ztratila na zlomek vteřiny rovnováhu a sklouzla po jeho těle. Zachytil ji do paží a teprve když se přestal kymácet, uvědomil si, že ho Regan pažemi objímá kolem krku a stehny kolem pasu. Její kulatý zadeček se podivným řízením osudu ocitl přímo v jeho dlaních. V mysli mu zavířily vzpomínky na včerejší polibek. „Chtěl jsi vědět, jak chutnám, a tvrdil jsi, že se to nebude opakovat,“ hlesla. Chtěl to zopakovat tolik, až několikrát málem přikázal vyklidit plesový sál. Chuť jejích rtů na něj zapůsobila jako opojná, neuvěřitelně návyková droga. Slyšel tiché šumění klimatizace a přemýšlel, jestli Regan vůbec dýchá. Její tělo mu teď bylo otevřené a halilo jeho smysly nezaměnitelnou vůní vzrušení. Věděl, že by teď stačilo odsunout bokem nepatrný proužek látky, proniknout prsty do jejího lůna a zjistit, jestli je na něj připravené. Klouzal dlaněmi po oblinách jejích boků a zarýval prsty do její měkké kůže, pak ale nečekaně vydechl, tiše zasténal a nechal ji sklouznout na zem. Upírala na něj pohled, který si v opojenosti nezadal s tím jeho. Ve velkých tmavých očích jí plála nezastíraná tělesná touha, bradavky ňader měla ztuhlé jako dva oblázky a Jaeger nepochyboval, že kdyby před zlomkem vteřiny svůj nápad dovedl do konce, zjistil by, že je stejně dychtivá jako on. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273321
ZTRACENÍ V POUŠTI
Na bradě mu zacukal sval. Musel si připomenout, že ji nežádal, aby se vydávala za jeho snoubenku jen proto, aby ukojil hlad, jehož původ si nedovedl vysvětlit. Udělal jsi to jen proto, abys uhasil mezinárodní krizi. Udělal jsi to proto, abys získal zpět Milenu. Jak by dopadlo, kdybys do tak třaskavé směsi přilil ještě sex? Pomyslel si, že jestli její bratr spí s jeho sestrou, zabije ho. Bylo jen logické předpokládat, že Chad by se na to díval stejně. Rázně od Regan ustoupil, vynadal si v duchu do hlupáků a než stačil změnit názor, obrátil se a vykročil ke dveřím.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273321
SEDMÁ KAPITOLA Když na královu soukromou terasu přivezli snídani, byla už Regan vzhůru. Osprchovala se a převlékla do vlastních šatů. Nádherné oblečení, kterým ji Jaeger podaroval, nechala bez povšimnutí. Nedovedla se zbavit vzpomínek na ženu, která Jaegerovi předchozího večera podstrčila svoje telefonní číslo, a musela se ptát, co Jaeger dělal, když ji předchozího večera zanechal v ložnici samotnou. Zdálo se docela dobře možné, že si s onou povolnou a dychtivou neznámou sjednal schůzku a využil její… dobrodružné povahy. Snad potisící si zopakovala, že je jí to lhostejné. Když na terasu přišel i Jaeger, předstírala, že zkoumá další místní speciality z lístkového těsta. Bylo těžké k němu cítit nechuť poté, kdy jí včera dal najevo, jak ho tíží starosti o Milenin osud. Chladného a lhostejného Jaegera by totiž bylo daleko snazší ignorovat. Položila si do klína ubrousek a počkala, až se jí zpomalí tep. „Včera večer jsi měla pravdu,“ prohlásil po chvíli tiše s pohledem upřeným do jejích očí. „Nebylo správné, že jsem tě předem neupozornil na Alexu a situaci, ve které jsem se s ní ocitl. Nepodíval jsem se na to z tvé perspektivy a navíc jsem opravdu upřímně věřil, že když z našeho zasnoubení sejde, nebude si Ukázka elektronické knihy