červen 2018: Během shromáždění ve městě Duluth v Minnesotě Trump obvinil McCaina z toho, že nebyla zrušena zdravotnická reforma. srpen 2018: McCain umírá. srpen 2018: Trump čelil veřejným stížnostem, poté co americké vlajky stažené na půl žerdi z respektu vůči McCainovi byly opět vytaženy. Americká legie a další veteránské skupiny tento krok kritizovaly a Bílý dům vlajky stáhl. září 2018: Trump vyslyšel McCainovo přání a pohřbu v Národní katedrále ve Washingtonu se nezúčastnil. Trumpova dcera Ivanka a zeť Jared Kushner na bohoslužbě byli. Meghan McCainová později upřesnila, že je rodina nezvala. březen 2019: Trump nepřesně tweetoval, že podle soudních dokumentů se McCain pokusil před volbami zveřejnit sběr zpravodajských informací (o Trumpově vztahu k Rusku) obviňujících Trumpa z přečinů. McCain po volbách poskytl dokumenty FBI a není žádný důkaz o tom, že je poskytl i médiím. březen 2019: McCainova dcera Meghan v rozhovoru pro ABC zareagovala na Trumpovu kritiku svého otce: „Celý víkend se zaobírá velikány, protože ví, stejně jako vy i já, že on nikdy žádným velikánem nebude.“ březen 2019: Během setkání v Oválné pracovně s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem Trump řekl reportérům, že kvůli rozdílnému pohledu na Rusko a zdravotnictví McCaina nikdy neměl rád. „Nikdy jsem nebyl fanouškem Johna McCaina a nikdy nebudu.“ březen 2019: Trump pokračoval v útoku a naznačil, že mu nikdo – pravděpodobně McCainova rodina – nepoděkoval, poté co mu uspořádal takový pohřeb, jaký si přál.
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273062
Spor Donalda Trumpa a Johna McCaina byl sporem dvou republikánů, dvou někdejších prezidentských kandidátů, střetem miliardáře a člověka, který sloužil v armádě a pak čtyři dekády ve veřejné funkci, dvou lidí s odlišnými kořeny a světonázorem, dvou Američanů, kteří milují svou zemi. Jeden z mnoha konfliktů, který se neodehrával v jednacích sálech Kongresu, ale na veřejnosti. Ne všichni McCainovi přisuzovali aureolu národního hrdiny. Mluvil jsem s bývalými vojáky, někteří ho dokonce osobně znali. Poukazovali na to, že byl jen protekčním dítkem, protože jeho otec i děda byli admirálové v námořnictvu. Bez rodinné protekce by prý neabsolvoval školy, v nichž měl i tak problémy se studiem a disciplínou. McCain se po listopadu 1989 potkával s některými českými politiky, kteří přijeli do Washingtonu. V rámci zdvořilostního rozhovoru, který s nimi vedl za přítomnosti novinářů, vzpomínal na cestu do Československa v roce 1990, kdy zde s demokratkou Madeleine Albrightovou sledoval první svobodné volby po změně režimu. Ona o tomto okamžiku později hovořila jako o důkazu bipartisanship, tedy ochoty zástupců dvou hlavních politických stran spolupracovat. Albrightová i McCain stáli v čele dvou neziskových organizací – Národního demokratického institutu, respektive Národního republikánského institutu – a snažili se kompromisy a budováním koalic v zahraniční politice otupit hrany a najít společnou řeč. A že jich nebylo málo. Dokázali si však naslouchat. Právě léto 1990 v Československu Albrightová označila jako začátek jejich partnerství a přátelství. McCain v rozhovorech s českými delegacemi připomínal i přijetí na Pražském hradě Václavem Havlem, jen několik dnů před 11. zářím 2001. Havla si vážil a poukazoval na to, že oba vyšli z vězení posílení. Měl jsem McCainovu kancelář v Russellově budově amerického Senátu rád. Ano, připomínala pracovny Američanů, kteří něco dokázali a kde nejvíce fotografovaným objektem byli oni sami. Obrázky na zdech však zároveň připomínaly kroniku amerického 20. století a historické dokumenty pilíře, na nichž stojí
103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273062
tamní demokracie. Pro mnohé nájemce v Kongresu jen pokrytecky povinný inventář, na který sedá prach. Pro jiné listiny, z nichž dokážou okamžitě citovat. S Johnem McCainem jsem osobně natáčel jen jednou. V listopadu 2014 po debatě o 25. výročí politických změn v Československu. V historickém Kapitolu byla při té příležitosti odhalena busta Václava Havla a šéf sněmovny, republikán John Boehner, během ceremoniálu zase brečel dojetím, jak u něj bývalo v emotivních situacích zvykem. McCain tehdy – v době ukrajinské krize – neskrýval kritiku postoje prezidenta Miloše Zemana k Rusku a Vladimiru Putinovi. „Myslím, že by byl některými výroky současného českého prezidenta velmi znepokojen,“ řekl McCain o Havlovi. Pakliže jsem označil projevy Baracka Obamy a Johna McCaina po vyhlášení výsledků voleb v roce 2008 za pozoruhodné texty sloužící k pochopení americké politiky, nemohu pominout ani ten kandidátský Donalda Trumpa z roku 2015. Všechny tři – každý po svém – definují rozdělenost tamní scény a mizející okamžiky pospolitosti, jako byl ten z předvolební kampaně prvních dvou. Na jednom z McCainových shromáždění republikánský kandidát odpovídal na otázky voličů. Nějaká žena v davu prohlásila: „Obamovi důvěřovat nemůžu. Četla jsem, že není… že není… že je Arab.“ V tu chvíli McCain své voličce odebral mikrofon, kroutě hlavou: „Ne, paní. Je to slušný, rodinně založený muž, s nímž se pouze neshoduji na fundamentálních otázkách.“
104
Ukázka elektronické knihy