98
krabice vedle posledního obrázku. Na druhý den mu Clare pogratulovala a obřadně mu na hlavu nasadila žlutou papírovou korunu. Poslední večer jsme se v nudné konferenční místnosti sešli na dlouho očekávaný Ples snů: vyvrcholení celého týdne, kam se přednášející i návštěvníci převlékají za postavy ze svých snů a přehrávají, co se jim zdálo. V IASD se traduje, že jakási žena jednou až příliš věrně zrekonstruo vala svou noční můru a objevila se nahá. Jiná žena ve fialových šatech s tenkými ramínky letos předvedla provokativní tanec se slamákem a další s modrými vílími křídly a květinovým věncem ve vlasech začala zpívat: „I walked with you once upon a dream…“ Jiná, omotaná vánočním světelným řetězem, chodila po špičkách v kruhu a za sebou nechávala cestičku z rudého peří. Muž v kápi až na zem a černé péřové masce přišel jako své vlastní stínové jungovské já. Ztratila jsem přehled, začali mi splývat v neurčitou masu třpytek a flitrů, bublinkové fólie a paruk. Někdo šel za zrcadlový sál, někdo byl čarodějnice, nebe, bílá barva. Vytvořili řadu a vysvětlovali své kostýmy. Jejich monology často končily epifanií: „A pak jsem si uvědomil, že jsem na svojí životní cestě.“ „A potom jsem pochopil pravou podstatu reality.“ Bylo to jako skupinová terapie zkřížená se školním plesem — kdyby učitelé tančili. Neurovědec Michael Schredl, který vede jednu z nejproduktivnějších spánkových laboratoří v Evropě, se dal do zpěvu a nějaký muž v syntetické blond paruce mu k tomu brnkal na kytaru. Barrettová si přinesla soví masku.5 „Hodně lidí je smutných, protože se vracejí domů, kde nemají nikoho, s kým by své sny sdíleli,“ řekl před-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272969