14
Sexuální výchova
nů. Nejrozšířenější je HIV-2 virus v Africe a HIV-1 v Americe. V České republice bylo k 30. 9. 2018 známo 3322 HIV pozitivních pacientů. HIV virus má mnoho podtypů, které si navzájem vyměňují povrchové struktury, proto není možné na něj vyvinout vakcínu. V dnešní době patří mezi nejobávanější pohlavní nemoci na světě. Přenáší se především pohlavním stykem ať už heterosexuálním nebo homosexuálním, sdílením injekčních stříkaček při drogové závislosti a také perinatálně, zejména při vaginálním porodu. Příznaky se projevují po inkubační době 3–6 týdnů. Napadá lymfocyty, které jsou odpovědné za lidskou imunitu. Bílých krvinek tohoto typu postupně ubývá, až se časem dostanou pod kritickou hranici. Zpočátku se objevují příznaky jako u virózy (bolest hlavy, teplota, noční pocení atd.). Po měsíci všechny příznaky vymizí. Poté vzniká růžová vyrážka postihující dlaně, trup i plosky nohou. Někdy vznikají i genitální vředy. Následně se příznaky opět stupňují a nemoc plynule přechází do pozdního symptomatického období až do formy AIDS. Pacienti jsou ohroženi infekcemi a nádory, které se u zdravého jedince téměř neprojeví a tato onemocnění je významně ohrožují na životě, protože jejich imunita není schopna proti nim sama bojovat. HIV virus se testuje krevní cestou, každý pozitivní pacient musí být potvrzen v Národní referenční laboratoři. Onemocnění je stále nevyléčitelné, přesto při včasně a správně zahájené léčbě nemusí být zkrácená délka života. Pro dobrou prognózu je ale potřeba dobrá spolupráce pacienta. Léčba probíhá ve specializovaných centrech a je trvalá. Využívají se kombinace antiretrovirotik. K možnosti terapie HIV přispěl velkým podílem i český vědec prof. Antonín Holý svým antivirotikem Viread. Důležité je také včas léčit jakékoliv onemocnění, které se u HIV pozitivních rozvíjí. V konečné fázi onemocnění tlumíme bolest a snažíme se co nejvíce zvýšit kvalitu života pacienta.
14.5.3 Pohlavně přenosné nemoci v širším slova smyslu K pohlavně přenosným onemocněním v širším slova smyslu řadíme i některé další bakteriální, virové a parazitární infekce (viz níže). Chlamydiové infekce Ve světě se nakazí asi 90 milionů osob za rok. V České republice bohužel nemáme přesné informace o počtu nakažených, jelikož onemocnění je nedostatečně hlášené. Chlamydie jsou vůbec nejčastějšími sexuálně přenosnými patogeny, vyvolávají až 50 % sexuálně přenosných onemocnění. Původcem je tedy Chlamydia trachomatis v sérovarech D-K (urogenitální infekce) a L1, L2 a L3 (lymfogranuloma venerum – vzácné, viz níže). Úskalím těchto infekcí je jejich častý bezpříznakový průběh, a to až u 70 % žen a 50 % mužů. U žen pozorujeme nejčastěji zánět děložního čípku či zánět močové trubice. Infekce se může projevit bolestmi v podbřišku, potížemi při močení, špiněním mimo menstruaci, silnou menstruací, krvácením po styku, hnisavým hlenem a otokem děložního čípku. U mužů nejčastěji probíhá infekce močové trubice, výtok bývá spíše průhledný a muž pociťuje pálení při močení. Chlamydie prokazujeme stěrem. Jsou léčitelné antibiotiky. Genitální mykoplazmata Tato skupina zahrnuje bakterie, které jsou velmi malé a běžně se mohou vyskytovat v pochvě zdravých žen. Jedná se např. o Ureaplasma urealyticum, Mycoplasma hominis či Mycoplasma
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272870