Baletky (Ukázka, strana 99)

DENÍKOVEJ ZÁPIS: (z předsál í)

Už vím známky!

Klasika - 2 (prý bych měla 1, kdybych byla hubenější, mám 54 kg – fuj, fuj, fuj) Moderna – 1 skvělý!

Scénická - 2 (nebyla žádná jednička) Charakterky - 1 Lidovky - 1 Partneřina – 4 !!! (zapomněla jsem si čočky a vůbec nic jsem neviděla; nikoho to samozřejmě nezajímalo, a i když jsem v pololetí měla 1, dali mi 4; moje první čtyřka na vízo)

blok_baletky.indd 82

16.01.20 14:54 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272486

DENÍKOVEJ ZÁPIS: (z vlaku domů)

CO SE STALO!!! Moje první životní vystoupení na prknech Národního divadla.

Přebíháme s Dominikou z klasiky na Rejdišti do Křižovnické, když nás zastaví Baltazarová. Říkám si, ajaj, ta nás chce zase za něco zprudit, tak nasadíme úsměv číslo 28 a tiskneme půlky k sobě. „Víte to, jo?“ říká, jako bychom zase něco provedly. „V pondělí!“ Nechápeme co, ale radši kýváme, abychom nedostaly vynadáno, že jsme úplný idiotky. Později se dozvídáme, že budeme dělat princezny v Labutím jezeře.

Nechceme tomu uvěřit, ale je to tak. Běhám po škole jak praštěná a každýho na potkání objímám a říkám mu tu novinu. Nikoho to nezajímá, ale mně to nevadí. Já jsem strašně šťastná.

DENÍKOVEJ ZÁPIS: (z vlaku do Prahy)

Labuť měla attitudy, jako když čurá pes.

S princem se v zákulisí šíleně hádali, ale jakmile vběhli na jeviště, mohli se láskou sníst. Při třetím dějství, když jsem seděla na židli, mě strašně svědil nos, a já se nemohla podrbat. No hrůza. Ale vydržela jsem to. Je to něco úžasnýho tančit s nima. Na poslední dějství jsme se s Domčou byly podívat shora, až z provazový rampy úplně nad jevištěm, a byla to nááádhera. Těším se na zítra.

blok_baletky.indd 83

16.01.20 14:54 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272486

ANETA A POSTAVA

Aneta přišla ze školy úplně nasraná. To zase bude večer, myslíš si. Posadí si vás všechny kolem sebe a začne vyprávět. „Jak jsem v pátek nebyla ve škole, tak jsem si zapomněla nahlásit, že chci k obědu salát, jak mám vždycky, a automaticky mi na pondělí nahlásili jedničku. No a dneska byly knedlíky, tak jsem je prostě snědla. Ale viděla mě sekretářka a nabonzovala to Zednářový. A ta mě hned na hodině seřvala, jak je možný, že při tom, jak vypadám, žeru knedlíky. Tak jsem se jí snažila vysvětlit, že bych si knedlíky fakt nikdy nedala, že to byl omyl, ale stejně si myslela, že jsem to udělala schválně, kráva. A přitom já už půl roku žeru jenom to ohyzdný zelí, abych mohla konečně na jeviště.“ To, že se u toho na hodině rozbulela, všem zatají, protože by jí klesla autorita.

84

blok_baletky.indd 84

Ukázka elektronické knihy

16.01.20 14:54