6. Zcela zásadní je nastolit pro aktivitu atmosféru bezpečí a důvěry. Učitel studentům vysvětlí, že cílem není odpovědět správně, ale sdílet a nasbírat co možná největší množství znalostí, zkušeností, nápadů, dojmů či interpretací. Práce není známkována ani nikterak hodnocena, jedná se o otevřenou skupinovou diskuzi na vybrané téma. Žádoucí je kreativita studentů. 7. Po zaznamenání všech nápadů pošle každá skupina řešení svého prvního úkolu v určeném směru sousednímu týmu. Jeho členové poznámky předchozí skupiny nejdříve prostudují, poté je komentují nebo opravují a připisují poznámky vlastní.
8. Tento proces pobíhá do té doby, dokud se první úkoly nevrátí k původním týmům. Týmy veškeré poznámky ze svého úkolu prostudují, vyhodnotí a připraví shrnutí poznatků k prezentaci.
Technika vlaštovky je postavena na principu spolupráce a sdílení. V případě menších skupin je možné aktivity s ní spojené realizovat formou párového dialogu (kap. 1.1.1), a to zejména při zadání většího množství úkolů a dostatku času k jejich řešení. Nejčastěji však aktivita probíhá ve stabilních muších skupinách (kap. 1.2.1) různých velikostí. Tím vznikne možnost aktivního zapojení všech zúčastněných do probíhající diskuze a současně může učitel aktivitu přizpůsobit počtu požadovaných pojmů nebo časovým možnostem. Skupiny by neměly mít více než čtyři až pět studentů především z důvodu omezeného prostoru desky školní lavice, početnější skupina by totiž neumožnila aktivní zapojení všech členů.
Techniku vlaštovka je vhodné zařadit jako přípravu na práci zaměřenou na rozbor textu (kap. 3.2), kterému je věnována celá druhá část třetí kapitoly. Lze na ní také procvičovat umění prezentace (kap. 4.1.2) a může být dobrou přípravou argumentů a poznatků před zpracováním textů ve formátu shrnutí (kap. 5.2) nebo úvahy (kap. 5.3). Vysvětlete studentům princip přísloví „víc hlav víc ví“. Naučte je aktivně přispívat vlastními poznatky a zkušenostmi do diskuze, společnými silami je zasazovat do souvislostí a dále je rozvíjet. Ukažte jim, že prostřednictvím sdílení a spolupráce se jejich vědomosti prohloubí a hranice jejich kreativity se rozšíří více, než si sami uvědomují. V 21. století jsou přece obklopováni množstvím informací z elektronických zdrojů i veřejného prostoru. Stejně tak jim současná doba nabízí širokou škálu příležitostí k poznávání světa prostřednictvím cestování, společenských akcí, zájmových aktivit či praxe, což jim zprostředkovává bohaté zážitky a zkušenosti, nové poznatky a dojmy. Naučte je nebát se o ně podělit s ostatními a dále je využívat ke společné tvůrčí činnosti. Připomeňte jim, že i většina inovací dnešního světa vznikla na principu skládání individuálních myšlenek ve společný celek.
98 | Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272331
Od otázky k otázce
Metoda OD OTÁZKY K OTÁZCE je variantou metody vlaštovka, obohacuje však aktivitu o možnost fyzického pohybu studentů během zpracovávání zadaného úkolu. Spočívá v utvoření pevných pracovních stanic v prostoru třídy, z nichž každá nabízí jinou otázku nebo úkol k řešení. Jednotlivé skupiny studentů se k těmto stanicím přemisťují v určeném směru a časovém intervalu. Metoda je využívána ke skupinovému brainstormingu nebo ke sdílení poznatků. Osvědčuje se při práci na složitějším zadání, a to především díky možnosti vyčlenit aktivitě prostornější pracovní místa. Pomáhá prostřednictvím sdílení vybavit si existující znalosti a identifikovat otázky k dalšímu studiu, čímž u studentů probouzí motivaci k dalšímu učení. Rozvíjí schopnost spolupráce a komunikační dovednosti. Kombinací kognitivní práce s pohybem metoda umocňuje efekt učení.
M OT I VA C E
2.1.6
1. Příprava: Metoda od otázky k otázce má široké využití při plnění úkolů různé obtížnosti, zejména při práci s pojmy nebo terminologií v odborných či jazykových předmětech. Lze ji však aplikovat také při hledání odpovědí na různé otázky, hledání řešení problémů nebo ji využít jako úvodní fázi analýzy případové či situační studie.
2. Učitel připraví potřebné množství úkolů nebo otázek v závislosti na předpokládaném počtu studentů ve třídě, nebo naopak přizpůsobí počet a velikost skupin požadovanému počtu úkolů. 3. Je nutné předem vhodně připravit ve třídě potřebný počet pracovních stanic. Každá stanice by měla být vybavena dostatečnou plochou pro psaní i sadou fixů či kříd různých barev. Mohou se využít flipcharty nebo prostorná školní tabule (např. tabule s křídly). Samostatné flipchartové papíry mohou být také šetrnou formou upevněny na zdi, je ale nutné zajistit, aby nedošlo k jejímu poškození (např. k propití fixů nebo k odloupnutí omítky).
| 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272331
4. P ostup: Podle počtu připravených otázek nebo úkolů utvoří studenti stabilní týmy. Ideální počet studentů ve skupině je tři až šest.
5. Následně se jednotlivé týmy přemístí k pracovním stanicím. Ke zpracování prvního úkolu nebo otázky dostanou vymezený časový limit. 6. Každá skupina zahajuje práci zápisem co možná nejvíce odpovědí či příspěvků k diskuzi, studenti uvádějí příklady nebo osobní zkušenosti vztahující se k úkolu. Učitel studenty pobízí ke kreativitě, mohou například kreslit nebo své myšlenky graficky znázorňovat.
7. Pro dosažení maximálního efektu vyžaduje aktivita atmosféru bezpečí a důvěry. Cílem práce je brainstorming, nejedná se o zkoušení nebo hodnocení studentů podle správnosti vyjádření. Je nutné pomáhat studentům zbavit se strachu a ostýchavosti a pozvedat jejich sebedůvěru.
8. Po dokončení práce na prvním stanovišti se jednotlivé skupiny v určeném směru přemisťují k vedlejší pracovní stanici, kde se věnují druhému úkolu či otázce. K poznámkách předchozích týmů připisují vlastní, přidávají komentáře, případně podle vlastního uvážení některá tvrzení opravují. 9. Týmy se přesouvají od stanice ke stanici, dokud se nevrátí ke svému původnímu místu. Zde sesbírané záznamy prostudují, vyhodnotí a připraví jejich souhrn k prezentaci.
Metoda od otázky k otázce je postavena na spolupráci v pevných týmech muších skupin (kap. 1.2.1), které mohou být i početnější. Za účelem co možná nejaktivnějšího zapojení všech zúčastněných by však skupiny neměly přesahovat pět až šest členů. Skupiny tento počet převyšující mají ovšem velký potenciál k bohatšímu brainstormingu, učitel proto velikost vyhodnotí podle cíle, který aktivitou sleduje. V případě, že zadané úkoly tvoří jeden celek, je vhodnou variantou na rotaci celých týmů také technika jeden zůstává – ostatní rotují (kap. 1.3.3).
Metoda od otázky k otázce je ideální přípravou na rozbor textu (kap. 3.2) nebo audiovizuálního materiálu. Je vhodné zařadit ji tehdy, když potřebujeme aktivizovat výchozí znalosti studentů nebo sesbírat co možná nejvíce nových nápadů v rámci přípravy na další studium pramenů. Podobně na ní lze procvičovat klíčové dovednosti, jako je schopnost spolupráce či komunikační dovednosti zaměřené na umění prezentace (kap. 4.1.2), argumentace (kap. 4.1.3) nebo kladení otázek (kap. 4.1.1). Metoda také pomůže při sběru poznatků před zpracováním textů zaměřených na shrnutí (kap. 5.2) nebo na úvahy (kap. 5.3).
100 | Ukázka elektronické knihy