L A U R A VA ND E R K A MO VÁ domě, jak se Skip točí kolem sporáku a vypráví jí zážitky se svými svěřenkyněmi ze školy. Líbilo by se jí takové kamarádské společenství a… Brooklyn. Domov. Společenství. Ta tři slova se v Rileyině vyvětrané mysli spojila. Riley sledovala, jak se shlukla k sobě. Něco se propojilo. Představa. Možnost. Riley šlapala o trochu rychleji. Když o tom přemýšlela a promýšlela, jak to provést, najednou vše začalo dávat smysl. Začala se usmívat. A pak se začala usmívat ještě víc. Vpředu se tyčil maják. Ach, Skip. Možná konečně dostala nápad.
—
98 — Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272303
11. kapitola
„B
rooklynský klub šikovných rukou?“ zeptala se Skip. Riley přecházela po pokoji s mobilem u ucha, uhlazovala přitom bílý přehoz na posteli a cítila takové nadšení jako nikdy. „Poslyš, Julie říkala, že lidé jsou úplně posedlí po čemkoli, co se dá koupit na těch brooklynských farmářských trzích. Její dcery píšou blog o nakládané zelenině a počet přečtení láme rekordy. Tvoje školačky by mohly založit časopis, kde by se psalo o různých domácích řemeslech, zpracování potravin, pěstování zeleniny a ovoce, výtvarných technikách. Můžou to prokládat
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272303
L A U R A VA ND E R K A MO VÁ i básničkami nebo povídkami, však si vzpomeň na takové ty staré časopisy jako třeba Praktická hospodyňka, Šťastný domov a tak. Lidi milují retro. Holky se tak každopádně naučí spoustu užitečného o psaní, redigování, grafice a publikování, o tom, jak se dělá časopis. Ale koncepce takovéhoto časopisu je desetkrát lákavější než nějaký školní literární magazín. Taky by ho četlo mnohem víc lidí, když to nebude jen běžné školní periodikum. A vaše nezisková organizace by se tím dostala přímo do centra místního dění.“ „To vypadá… velice zajímavě.“ „A poslouchej. Zmínila jsem se o tom nápadu Julii, taky proč ne, že? Když už jsem tady. A víš, jaká byla její první slova?“ „Ne.“ „Řekla: ,Moc ráda bych byla poradkyní. Myslíte, že by mě chtěli? Velice ráda bych s tím pomohla.‘“ „Páni! To víš, že ano.“ „Tak ano? Myslíš, že by se ten nápad vaší sponzorce líbil?“ „Myslím…, že ta možnost tu je.“ „Máš s ní dnes odpoledne schůzku, že?“ Riley se rychle podívala na budík u postele. „Dej mi hodinu času a já ti pošlu návrh.“ Riley zavěsila a vylovila z tašky svůj laptop. Kolegyně z MB teď měly krátkou přestávku, aby si odpočinuly po vyjížďce a byly svěží, až se společně pustí do výroby fotoalba. Riley si uvědomila, že by mohla —
100 —
Ukázka elektronické knihy