MELANIE MILBURNEOVÁ
psychedelickou drogu. Jemná a slabá vůně jeho potu ji omámila. Políbila ho na hruď a šťastně vzdychla: tak dlouho jsem si představovala, že budu přesně tohle dělat. Lucien jí jednou rukou rozepnul podprsenku. Spadla na zem. Audrey se zakryla rukama, ale hned je zase dala dolů a nechala Luciena, aby se na ni díval. Jemně ji pohladil po ňadrech. Díval se na ně uznale, se zbožnou úctou, obdivně. Takový pocit ještě nikdy nezažila – tak nezvyklý a dokonale přirozený. Ještě nikdo se jí takhle nedotýkal. Zadržela dech. Sklonil se a jazykem ji pohladil – nejdřív jedno a pak druhé ňadro. Dělal to pomalu, jako by tu chvíli chtěl prodloužit. Stejně tak pomalu bral do úst bradavky. Jemně je sál a pak je vzal do úst a nepatrně skousl. Jazykem je obkružoval, jako by si vyznačoval pomyslné teritorium. Cítila, že se jí podlamují kolena. Audrey byla tak vzrušená, že skoro nemohla stát zpříma. Na chvíli se ho přidržela. Po chvíli mu na džínsech rozepnula knoflík. Ploché opálené břicho se pod jejím dotekem stáhlo. Rozevřela zip. Tmavé chloupky ji na prstech zašimraly. Ostře se nadechl a položil jí ruce na boky. Jednou rukou jí rozepnul vzadu na sukni knoflík a stáhnul zip. Spadla se zašustěním na zem jako před chvílí podprsenka a Audrey před ním stála už jen v kalhotkách. „Nedovedeš si představit, jak moc tě chci,“ říkal do jejích úst. Audrey přejela jazykem po mezírce mezi jeho rty. Vychutnávala si moc, jakou má žena, když cítí, že po ní muž touží. Vychutnávala si tvrdou erekci, která se dotýkala jejího břicha, už jen kousek od místa, které pulzovalo touhou tu erekci do sebe pojmout. „Cítím tě.“ Přejela jazykem po jeho spodním rtu. Tak pomalu, že zasténal a tvrdě ji políbil. Položil ruce na její boky, stáhnul jí kalhotky 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272181
NOC V SAINT RÉMY
a přitiskl ji ke zdi za nimi. Opřel se rukama vedle její hlavy, aniž by ji přestal líbat. Všechno dělal zkušeně, bez váhání. Pomyslela si, že to, co teď cítí, je primitivní fyzická žádost, které se říká chtíč. Když na chvíli oddálil rty od jejích úst, aby se nadechl, jemně ho kousla do ramene a pak to místo pohladila jazykem. Lucien sáhl do kapsy kalhot a z peněženky si vzal kondom a pak se kalhot zbavil. Pohyboval se rychle, skoro horečně. Toužila po něm, chtěla ho hned teď. Nasazoval si kondom a Audrey ho při tom pozorovala. Žasla nad tím, že to ona je příčinou té obdivuhodné erekce. Pohladila ho po ní. Jednala instinktivně… no, ne zcela instinktivně, protože už přečetla spoustu ženských časopisů s radami, návody a poučeními. Skutečnost byla nesrovnatelně odlišná. I jemná blána kondomu jí připadala úžasná – jako sametem potažená ocel. Zachvěl se pod jejím dotykem a znovu zasténal. Byl to zvuk, který vycházel z hloubi jeho hrdla. Znovu ji přitiskl ke zdi. Jednou rukou pohladil ňadra, břicho, a když se blížil ke klínu, zadržela dech. Prudce vydechla, když do ní dal prst. „Ach, bože… to je… tak… krásné.“ Položila mu ruce na ramena a stiskla je. „Miluj se se mnou. Prosím. Udělej to hned teď.“ Lucien si položil jednu její nohu na bok a vnikl do ní tak prudce, až narazila hlavou do zdi. „Au.“ Zarazil se a znepokojeně se na ni podíval. „Byl jsem hrubý? Byla jsi tak vlhká, myslel jsem –“ Audrey se snažila uvolnit pánev, ale cítila ho v sobě tak zvláštně… jako by pro něho byla příliš malá. Teď, když se nehýbal, už to nebolelo, ale věděla, že když se v ní znovu začne pohybovat, bude to trochu bolet, a nevěděla, jestli se dokáže uvolnit. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272181
MELANIE MILBURNEOVÁ
„Ne, nebyl jsi hrubý. Já jen… jen že jsi… tak velký.“ Co jiného jsem mohla říct, pomyslela si. Lucien jí shrnul vlasy z čela pohybem lehčím než pírko, upřeně se na ni díval tmavě modrýma očima. „Víš určitě, že to chceš?“ „Ovšemže ano.“ Audrey cítila, jak jí planou tváře. „Jen jsem trochu vyšla ze cviku, to je všechno.“ Přejel jí palcem po rtech. „Budu teď trochu pomalejší. A možná, že postel bude lepší než zeď.“ Když se z ní začal uvolňovat, nedokázala zadržet bolestný povzdech. Zamračil se. „Bolí tě to?“ „Ne, ne moc…“ Přes tvář mu přelétl nevěřící výraz. „Kdy jsi naposledy měla sex?“ Audrey ztěžka polkla. „No… už je to delší doba.“ „Kdy?“ Díval se na ni tak pronikavě, že si připadala jako podezřelá, kterou vyslýchá přísný policista. „Záleží na tom?“ Snažila se mluvit lhostejným tónem, ale moc jí to nešlo. Opět se ukázalo, že herecký talent po matce nezdědila. V očích měl děs. Několikrát polkl. „Ach… můj… bože…“ Odvrátil pohled a odstoupil od ní. Tak obnažená, a tak zranitelná se ještě nikdy v životě necítila. A tak hrozně bezbranná. „Ty jsi… panna.“ Nebyla to otázka, řekl to, jako by Audrey měla nemoc, která se nedá léčit. Audrey udělala nešikovný a marný pokus, jak si zakrýt prsa. „Teď už ne. I když… nejsem si jistá, jestli se počítá to, co jsme právě dělali.“ Několikrát otevřel a zase zavřel pusu, ale nic z nich nevyšlo, kromě jakéhosi přidušeného zvuku. Prohrábl si rukou vlasy, pak si přejel dlaní přes tvář. Dřel si ji, jako by těmi pohyby chtěl vymazat ze své paměti posledních několik minut. Otočil se, 100 Ukázka elektronické knihy