CATHY WILLIAMSOVÁ
místo, kde by posléze nechal zřídit golfový komplex, o němž už dlouho snil. Každopádně se na pobyt v Dublinu docela těšil. Říkal si, že to bude taková menší dovolená – a ta nikdy neuškodí. S dědečkem to prozatím vyřešené neměl. Počítal s tím, že se stařík bude vyptávat, proč se najednou stěhuje do Dublinu, a v duchu si sumíroval vágní výmluvy. Dědečkovo seznámení s Maddie bude muset samozřejmě počkat. Starý muž byl prudce staromódní a Leo se právem obával, že by matku jeho dítěte svými názory na nemanželské potomky jen zbytečně vyděsil. Leo se vždycky řídil heslem, že všechno má svůj čas. Proto si byl jistý, že i Maddie dřív nebo později povolí. Jakmile zjistí, že samoživitelka nemá jednoduchý úděl, ráda svolí s jeho nabídkou k sňatku. Čekají ji nelehké časy, ale Leo plánoval, že jí bude stále nablízku. Kdykoliv ho bude potřebovat, pomůže jí – a bez zbytečných otázek. Nesobeckému kavalírství žádná žena neodolá. „Ale vždyť… vždyť tam nemáš kde bydlet,“ namítla Maddie. Mimoděk si představila, jaké by to bylo, probouzet se každé ráno vedle otce svého dítěte a každý večer usínat po jeho boku. Bylo to lákavé, jenže Maddie byla velmi skeptická. Od jisté doby nevěřila na pohádky a nemínila s tím začínat ani teď. „To přece není žádný problém,“ pokrčil Leo rameny. „Něco si koupím.“ „Něco si koupíš?“ „A proč ne? Divila by ses, co všechno se dá za peníze koupit. Je to jen otázka jejich množství.“ „Já nikam neuteču,“ přesvědčovala ho Maddie. „Nemusíš se kvůli mně hned stěhovat do Irska.“ Leo rozhodil rukama. „Špatně jsi to pochopila. Já se chci stěhovat hlavně proto, abych ti byl nablízku,“ usmál se na ni laskavě. „Budu ti k dispozici čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu. Stačí jen zavolat, že mě potřebuješ…“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272178
SEDMÁ KAPITOLA Maddie vrhla podmračený pohled na nedodělané zednické práce, které na jejím domě začaly už před šesti týdny a stále nebyly dokončené. Měla toho až nad hlavu a ke všem starostem se přidaly i stále úpornější bolesti hlavy. Ode dne, kdy tak sebevědomě Leovi řekla, že obchodnímu domu vrátí jeho nádheru i slávu, jako by uplynula celá věčnost. S obchoďákem se množily problémy. Chybějící zboží, dlouhodobě špatně vyplňované dodací listy, zatékání do oddělení v horním patře, o němž instalatéři „optimisticky“ prohlásili, že nevypadá rozhodně dobře a bude si žádat rozsáhlejší opravu… K završení všeho dalo několik zaměstnanců výpověď hned, jakmile vyšlo najevo, že novou majitelkou je právě ona. Jejich náhrada se ukázala velmi obtížná. Osobní oddělení se snažilo najít nové pracovníky, jenže Maddiin obchodní dům zjevně nefiguroval na seznamu atraktivních zaměstnavatelů. A to se tak snažila! Všech interview se účastnila osobně a každého uchazeče přesvědčovala, že místo u její firmy je úžasné terno. A teď tohle. Maddie ztěžka vzdychla. Kuchyň měla částečně vytrhanou podlahu a obložení stěn. Víc jak polovina podlahy byla stále pokrytá ošlapanou dlažbou, zatímco na zbytku se červenaly holé cihly a hrubě opracované dřevo. Prostě ideální prostředí pro vniknutí početné rodinky hlodavců.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272178
CATHY WILLIAMSOVÁ
Lednička byla samozřejmě odpojená a právě před chvílí volal zedník, že celý příští týden nebude moct přijít, protože se vyskytlo něco nenadálého v rodině. Maddie si zoufala. Podívala se na mobil. Leo… Nechtěla na něj myslet, ale nedalo jí to. Nemohla si pomoct. Denně jí telefonoval, zval ji na obědy. Byl tu pro ni. Přesně jak slíbil. Přitom se jí nijak nevnucoval. Občas jí dokonce nakoupil a zdůvodňoval to tím, že si přece musí být jistý, že se vhodně stravuje, když je teď těhotná. Maddie ho ani jednou nepozvala k sobě domů. Odmítla i jeho nabídku, že se zajde podívat na obchoďák. Chtěla být nezávislá a navíc byla hrdá a tvrdohlavá. Nestála o to, aby se na něj začala ve všem spoléhat. A bylo to tak zatraceně těžké! Leo se choval jako pravý kavalír, přitom ani jednou nezmínil manželství. Dopřával jí svobodu, vůbec nic po ní nechtěl. Byl spolehlivý, laskavý, vždy k ruce. Až to bylo občas protivné. Maddie věděla, že by mu měla být vděčná. Nikdy nepřekročil pomyslnou hranici. Nechtěla ho mít v domě? Leo jen pokrčil rameny a mile se na ni usmál. Nepřála si, aby ji navštívil v obchodním domě? Žádný problém! Však mu jistě řekne, až ho bude skutečně potřebovat. Leo se k ní choval s nevšedním taktem a odtažitou zdvořilostí, která se Maddie pomalu, ale jistě začínala zajídat, i když sebe samu přesvědčovala, že je to tak naprosto v pořádku, protože to tak chtěla. Nakonec celá zoufalá vytočila Leovo číslo, které jí dal „pro všechny případy“ před několika týdny. Uprostřed mítinku, na němž se nacházela hrstka vybraných lidí, si Leo všiml, že na displeji mobilu svítí Maddiino číslo. Zvedl ruku a hovor v místnosti naráz ustal. Připomínalo to dirigenta, který na závěr skladby 100 Ukázka elektronické knihy